neděle 29. dubna 2018

Pečení v poslední době

Rádi pečete pro rodinu a nevíte, co ještě zkusit? Tady mám pro vás tři typy, které měly u nás v poslední době veliký úspěch.

Mokrá buchta neboli Šalamoun
1 hrnek vody, 2 hrnky cukru, 1 máslo, 2 lžíce kakaa, prášek do pečiva, 2 hrnky polohrubé mouky, 4 vejce, rum, kokos na posypání
Vodu, cukr, máslo a kakao dáme do hrnce a zahříváme, dokud se máslo nerozpustí a vše se nespojí. Nesmí se však vařit. Odebereme 3/4 hrnku směsi a dolijeme ho rumem. Dáme stranou. Do zbytku směsi přidáme mouku, prášek do pečiva a vejce. Vlijeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme na 180°C zhruba 45 minut. Horké poléváme odebranou směsí s rumem. Nakonec hustě zasypeme kokosem.

Povidlový perník
3 lžíce povidel, 1/2 hrnku moučkového cukru, 1 vejce, 1 lžíce holandského kakaa, 1 kypřicí prášek do perníku, 2 hrnky hladké mouky, mléko
Povidla smícháme s cukrem, vejcem, vrchovatou lžící kakaa, moukou a práškem do perníku. Vypracujeme těsto, které zředíme mlékem. Musí být vláčné. Přelijeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme v rozehřáté troubě 170°C. Upečení testujeme špejlí/párátkem.

Americká buchta (recept od babičky)
4 vejce, 1 hrnek pískového cukru, 2 hrnky polohrubé mouky, 1/2 lžičky skořice, 1 lžička kakaa, prášek do pečiva, 1/2 hrnku oleje, 4 nakrájená jablka (na kostičky), hrst vlašských ořechů (nasekaných), hrst rozinek
Vejce utřeme s cukrem, přidáme skořici, kakao, rozinky, ořechy, mouku s práškem do pečiva a olej. Vše důkladně promícháme a nakonec vmícháme jablka. Nalijeme do vymazané formy a pečeme v mírně rozehřáté troubě asi 30 minut (dokud se těsto nelepí). Hotovou buchtu pocukrujeme nebo polijeme čokoládovou polevou. Já volím pocukrování.

A teď jeden typ na svačinu/večeři,...

Bramborové opečenky
250g uvařených brambor (ve slupce), 1 vejce, 150g polohrubé mouky, 1/2 lžičky soli, 150g měkkého tvarohu
Brambory nastrouháme, přidáme ostatní ingredience a vypracujeme těsto. Vlhkou rukou tvoříme placičky a opékáme v pánvičce. A můžete je podávat nasladko i naslano. Na sladkou jsou výborné s povidly. To jsme teď volili my. Na slanou variantu smíchejte hrudovitý tvaroh s bílým jogurtem, přidejte nasekanou petrželku, utřený 2 stroužky česneku a sůl.

DOBROU CHUŤ

neděle 22. dubna 2018

Čtrnáct dní s námi

A máme tu opět oblíbených pár dní s námi. Tentokrát nejen dětičky ve školce, ale i já na brigádě. Den, týden, kolotoč... Strašně rychle to letí, když máte každý den něco... Tak hurá na to, ať to nezdržuji.

PONDĚLÍ
Včera jsme odvezli děti na noc k babičce. Jdu dnes na brigádu a babičce se nechtělo vyzvedávat ze školky. Tak si vzala dovolenou a má je tam už od neděle. Bohužel, Anetku jsme vezli s teplotou. Já si tedy užívám ráno bez dětí a připravuji si snídani. Budík jsem měla na 8, ale byla jsem vzhůru už před ním. To už je prostě zvyk díky dětem. Po snídani si ještě vařím na cestu bylinkový čaj a před 9 vyrážím. Manžel má denní službu a ten už je v práci od 6 ráno. Já mám dnes brigádu od 9:30 do 17:30. Brigádničím na letištním kontaktním centru, které má ale na starosti i telefonní linku pro čtyři pražské wellness salony. A právě na těch masážních salonech jsme začali. Minulý týden byl plný školení a dnes nás čeká první volání "naostro". Bohužel, během dopoledne mám hned dva telefony troublemakerů, takže nálada klesá na bod nula. Oběd si s kolegyní Verčou dáváme v restauraci Air Club. Já si volím penne s rajčatovou omáčkou a je to výborné. Kam se hrabe letištní kantýna. Neboli Restaurace Praha na Terminálu 1. Odpoledne už je poklidnější a taky to docela utíká. Po práci jedu vyzvednout děti k babičce. Dozvídám se, jak moc zlobili a co celý den dělali. Pomáhali babičce skládat uhlí, byli na nákupu a dokonce jim babička koupila nové boty. Anetka má lehce zvýšenou, takže je jasné, že bude v úterý doma. Přejeli jsme domu, za chvíli za námi dorazil i manžel a konečně zase všichni pod jednou střechou. Děti večeři nechtěli, protože byli přejezení od babičky. Takže rychlá koupel a hurá do peřin. My si s manželem sice večeři udělali, ale jen takovou, aby se neřeklo. Dětem čte nejprve jednu pohádku tatínek. Ukládá "miminka" (takový jejich rituál před spaním), pak odchází, aby byl klid a čtu jednu pohádku já. Mezitím děti usínají. Anička s Domčou usínají s tím, že půjdou v úterý do školky a Anetka bude doma.

ÚTERÝ
Ráno zvoní budík v nepříjemném čase 6:25. Ale vůbec se mi nechce vstávat. Ani děti budík nevzbudil. Dochází mi, že mi už 2x učitelka či zástupkyně ve školce říkaly, že pokud je jedno dítě nemocné, nemáme vodit ani ty dva, protože by mohli být přenašeči bacilů. Takže rozhoduji, že budeme doma všichni. Děti nebudím a čekám, kdy se probudí sami. Domču máme z noci v naší posteli, ani ho tatínek ráno nevzbudil, když vstával na druhou denní službu. A kolem 7 přicházejí obě holky. Lehnou si k nám a SPÍ(!!!) do 8 hodin. Neuvěřitelné! Anetka je bez teplot, tak mám radost. Jdeme připravovat snídani. Pečivo s máslem a výbornou angreštovou marmeládou! Dopoledne věnujeme odpočinku. Zaprvé dětičky jsou takové přešlé a za druhé občas nějaké to lenošení neuškodí. K dopolední svačině dostávají jahody a než se otočím, celý talíř je pryč. K obědu připravuji maso tří barev s tarhoňou. A po obědě si jde Domča zdřímnou. Ale brzy jej budíme (kdyby spal moc dlouho, nechtělo by se mu večer). Odpoledne beru děti na zahradu. Já se hrabu v zahrádce kolem pivoněk, "jezírka" a dětičky si hrají na pískovišti, lítají na odrážedlech, mají tu i klouzačku a trampolínu. Takže jsou všichni spokojení. Těsně před 18 je ale zaháním dovnitř, Anetce opět vylezla teplota, ale jen na lehkých 37,2. Dostává Nurofen. A jdu připravovat večeři. Toastový chleba s pomazánkovým máslem a šunkou. A já si vařím ovocný sypaný čaj, který jsem si koupila ve zdravé výživě v Novém Strašecí. Přijíždí tatínek a jsou všichni šťastni. Jelikož má Anetka tu zvýšenou, budou doma i zítra. Ukládání dětí probíhá ve stejném stylu, jako včera. Čteme na střídačku a brzy všichni spí. My si s manželem dáváme večer sklenku bílého a odpočíváme.

STŘEDA
Já vstávám na brigádu, ale budíček nepotřebuji. Dětičky se o něj postarají. Dnes mám opět od 9:30 do 17:30 a veškerá starost o děti přechází na manžela. Je to pro mě na jednu stranu odpočinkové. Na druhé straně, když pak přijdu domu, je dům a všechno kolem vzhůru nohama. Ke snídani si dávám cereálie a černý čaj. S sebou si beru ovocný čaj z Arabského týdne v Lidlu. Dnes mě má na starosti k zaučení prima kluk, Vietnamec. A služba utíká, jako na drátku. Hodně hovorů, čas ubíhá. Oběd opět v Air Clubu. Tentokrát maďarský perkelt a je fakt výbornej. Jelikož je středa, posílám požadavky na služby na příští týden. Domu přijíždím kolem 18. Manžel byl s dětmi na nákupu. Pak sjeli pro strejdu Luboše, který se práce nebojí a s pilou obíhá stromy jeden po druhém a co mu přijde pod ruku, nemá šanci na přežití. O víkendu manželovi opravoval auto. Prostě práce všeho druhu. Naštval mě, že porazil i bezinku. Ale manžel mi pak vysvětlil, že soused bude dělat plot a chce, aby k němu byl přístup. Ta bezinka tam vcelku překážela. Zítra budeme mít tvrdší oříšek v podobě břečťanu. Dětičky ještě nevečeřeli, tatínek se raději věnoval pálení větví atd., takže jdu poklidit binec po nich po celém dni (k obědu si připravili řízky, u jejich přípravy asistovala i Anička) a připravit jim večeři. Jsme jako u vyjedeného krámu, takže připravuji večeři z toho, co ještě najdu, ale moc toho není. Dětem to stačí a nám taky. Ukládáme děti, Luboše si odváží nějaká slečna a my máme konečně klid. Dáváme si panáčka domácí hruškovice. Ať vypálíme bacily. Anetka je dneska celý den bez teploty, takže zítra hurá všichni do školky.

ČTVRTEK
Budíček v 6:25 do školky. Nikomu se nechce vstávat. Nejaktivnější je tatínek. Všechny opakovaně budí a já s nelibostí vstávám také. Rychlá snídaně v podobně angreštové marmelády na pečivu a šupajdíme do školky. Ráno je vezu autem, protože je to rychlejší. Když se vracím, dáváme si s manželem společně kávu. On je pak s autem objednaný na kontrolu LPG a já jdu probírat a třídit oblečení dětem. A taky vytahovat letní a schovávat zimní. Oteplováky snad už potřebovat nebudeme. Trávím s tím opravdu dost času. A dávám prát první pračku. Manžel přijel a šel se věnovat břečťanu na plotě. Pak vařím jen rychlý oběd, míchaná vajíčka s topinkou. A společně jdeme pěšky pro děti do školky. Dětičky dnes ve školce jedli: svačina - ovocný jogurt s rohlíkem, oběd - rajská polévka a karlovarský kotouč s bramborem a zeleninovým salátem. Manžel jde zaplatit školkovné a stravné za březen, já je vyzvedávám. Je nádherně a bereme dětičky na točenou zmrzlinu. Chviličku sedíme na náměstí, dokud dětičky nesní zmrzlinu a pak vyrážíme k domovu. Chceme, aby si šli zdřímnout, ale odmítají. Takže já se jdu věnovat pračce, dávám prát druhou várku a pak hurá všichni na zahradu. Manžel prostřihává a prořezává břečťan, já štěpkuju, děti si hrají sami. Přichází mi mail se službami, takže už mám konkrétní podobu příštího týdne. Dnes ale brzy balíme, protože taťka nám odchází na noční. Dělám dětem večeři, sobě matcha tea. Jakmile jsou v klidu a koukají na pohádky (což je kolem 18 hodiny), začínají mi usínat. Takže je beru do koupelny a následně čtu pohádku. Domča s Anetkou usínají téměř okamžitě. Anička je ještě dost čilá a tak si ji ještě beru s sebou do obýváku. Kouká na zbytek Večerníčku a pak na oblíbené 7T. Pak jde spát i ona a taky, jen co se přikryje, spí. Já pak relaxuji se skleničkou bílého a těším se do postele.

PÁTEK
Budíček v 6:25 do školky. Holky jsou vzhůru už od 6, ale Domču budíme, nechce se mu. Probíháme koupelnou a jdu vařit čaj. Snídani dětem vzápětí přiváží tatínek, který přijel z noční služby. Já si dávám cereálie. Po snídani se převlékáme a odvážím děti do školky. Manžel jde po noční spát. Já ze školky rovnou na nákup. Hurá, už tu nebudeme, jako u vyjedeného krámu. Vracím se kolem půl deváté, třídím nákup a konečně si sedám na chviličku do klidu. Z něj mě vyvede příjezd PPLka. Dávám si chai tea a po 10 hodině vstává manžel. Dáváme si kávu a vzhledem k dešti venku užíváme chvilku klidu. Po 12 už neprší, takže jdeme do školky opět společně pěšky. Cestou domu tentokrát zmrzlinu nedáváme, není na to počasí. Ale zastavujeme se ještě v jednom obchodě a pak jdeme domu. Domča si jde zdřímnout. Já se pouštím do vaření obědu. Dneska karbanátky z červené čočky s bramborovou kaší. Ačkoliv dětičky měli oběd ve školce, dávají si i s námi. Dneska měli ve školce: svačina - chleba s rybičkovou pomazánkou a k obědu - kmínová polévka a znojemskou pečeni s těstovinami. Odpoledne, bylo díky počasí, takové línější. Pračka ale jela na plné obrátky. Manžel šel dnes na druhou noční, tentokrát od 19 (včera už od 18) a tak hned po jeho odchodu, vrhám se do přípravy večeře. Koukají na Šmoulíky, Večerníček a 7T a hurá do koupelny a do pelechu. Já mám konečně chviličku pro sebe.

SOBOTA
Dnes po dlouhé době není budíček potřeba. Nicméně holky jsou vzhůru krátce po šesté hodině, takže ani o víkendu si nepřispíme. Domča ale ještě spí a tak se mi daří držet holky v klidu, do jeho vstávání. To je krátce před sedmou hodinou, takže jdu připravovat snídani. Makový závin. Sobě dělám po dlouhé době mug cake a Domča mi chodí ujídat. Po snídani přijíždí manžel z noční. Dáváme si společnou kávu. Já pak po 9 hodině odjíždím na brigádu a manžel veze děti k babičce. Jsou tam celý den. Manžel pracuje na zahradě. A já mám v práci docela pohodičku, protože je víkend a není tolik hovorů. K obědu si dávám jen tuňákovou bagetu a beru si ji ven na sluníčko. Ani nemám hlad. Dnes mám službu od 10 do 18 a krátce po šesté večer zase frčím domu. Tady ale nikdo není. Taťka jel vyzvednout dětičky a jsem doma dřív, než oni. Večeřet nechtějí, jsou najezeni od babičky dost. Já si dávám česnekovo-sýrovou pomazánku, kterou si kupuju v Lidlu a mám ji moc ráda. Anička se mi pak jde pochlupit, jak už se naučila šlapat na kole. Všichni jsou ale dost unaveni, takže jdeme ukládat a po 19 hodině už všechno spí. Já bojuju s bolestí hlavy, čekám, jestli se to nezvrtne v migrénu (mám teď období, kdy ji mohu očekávat). Manžel jede pro druhé kolo na inzerát, který našla tchyně a pak pro kamaráda, který mu bude dělat diagnostiku na autě. Klíží se mi ale víčka, takže půjdu brzo do pelechu.

NEDĚLE
Den bez vstávání na budík, den bez odchodu do práce - ať mě či manžela. Takže ráno nám naskáčou děti do postele a je čas na blbinky a mazlení. To je vždycky prima. Dnes máme ke snídani strávníka navíc, manželův kamarád u nás přespal. A tak připravuji lívance podle receptu paní Renaty Knapové, kterou sleduji na Instagramu a je naprosto skvělá. Pro sebe ale připravuji ovesnou kaši s mákem podle receptu My cooking diary, jejíž knížku jsme si koupila a jejíž recepty jsou naprosto skvělé. Dětem vaříme kakao. Po snídani odváží manžel strejdu domu a pak jdeme ven. Rozkvétají nám tu další květiny a je to naprosto boží. Jaro prostě miluji. Anička s Anetkou se včera u babičky učily jezdit na kole - respektive šlapat, protože doteď drandily na odrážedlech. Odrážedlo podědil Domča a učí se tedy na něm držet rovnováhu. Po desáté hodině vyrážím s dětmi k mojí mamce. Děda je tento víkend v práci, protože má dlouhý týden, tak je cesta na nás. Jirka zůstává doma, protože využívá toho, že tu nejsou děti a konečně udělá i pořádný kus práce na zahradě. Oběd nám připravila babička - rybí karbanátky s bramborovou kaší. Skvělá chuť a dětem ani nepřijde, že jde o rybu (i když u nás s rybou problém nemají). Navrch máme okurkový salát. Prostě lahoda. S babičkou si pak dáváme kafe na balkoně, dětičky si hrají. Chvilička klidu a opalování. Ke svačince dostávají dětičky mandarinku a jahody. Pak i nějakého Pribináčka. Venčí s babičkou Beníka. Jelikož Anička stále prudí, že chce ještě jezdit na kole, jedeme po třetí hodině zase domu. Babička tak bude mít chviličku klid, než vyrazí na hokej. Cestou domu mi všechny děti usínají, ale jakmile zaparkuju doma, jsou vzhůru. Jdou se převléknout, naložíme kola do auta a jedeme k druhé babičce a dědovi do Tuchlovic. Děda spravuje Aničce sedátko, Anetce přidělává přídavná kolečka. Hodně se bojí. Holky helmy mají, Domča jí dnes dostal. Stejně tak všichni dostali zvonky na řídítka. A pak vyrážíme. Anička s Domčou jsou k nezastavení a jde jim to velmi dobře. Anetka má strach. Chviličku jí to jde, ale pak se vzdává a raději běhá kolem svých sourozenců. Pak chviličku posedíme u tchýňáků. Ochutnáváme ovesné sušenky, domácí výroby a dáváme si kávu. Pak už frčíme domu. Během uklízení kol se ale Anča zranila na zádech, tak jdeme s brekem do koupele. Usínají hodně brzo. A já už se do pelechu těším taky. Od zítřka zase všechno nanovo.

PONDĚLÍ
Manžel měl mít dneska noční, ale minulý týden ho kolegyně poprosila o výměnu a tak má dnes denní. Když tedy s dětmi vstávám v 6:25 do školky, už je 25 minut v práci. Dětem se nechce, kolo je evidentně hodně unavilo. Ale vstávají docela dobře. Ke snídani dělám pečivo s máslem a medem. Pokašláváme, tak utužujeme imunitu. A jelikož prší, vezu děti do školky autem. Po návratu dopíjím studený čaj a čtu si nějaké novinky na internetu. Pak využívám toho, že tu nikdo není a pouštím se do většího úklidu celého baráku. Vysávám, vytírám, pračka jede na plný výkon,... Zastavila jsem se za to dopoledne dvakrát. Poprvé, když jsem čekala, až mi uschne vytřená podlaha a já jsem se alespoň napila. A podruhé ukazovaly hodiny čas 12:07, takže místo odpočinku jsme se šla převlíknout a frčela pro děti do školky. Stále pršelo, takže opět autem. Děti měli ve školce ke svačině chleba se sýrovou pomazánkou, k obědu kedlubnovou polévku a filé s bramborem. Přivážím děti, převlékáme se. Nikomu se spát nechce. Jdou si hrát. Já si vařím oběd. Soba nudle s rajčatovou omáčkou s mletým masem a kupou sýru. Pak si melu kávu a chviličku relaxuju. Společně si pak čteme pohádky. Anetce dělám radost, když si jdu přelakovat nehty. Má tohle lakování, šminkování, šlechtění,... strašně ráda, je to naše parádivka. Když mi zaschnou nehty, jdu se vrhnout na pečení buchty ke snídani. Peču tzv. mokrou buchtu, kdy upečený plát těsta poléváte a pak zasypáváte kokosem. Hned na to připravuji dětem večeři. Tortilly. Děti si jdou uklízet hračky, pak koukají na Šmouly, Večerníčka a 7T. Manžel dnes přijíždí později, zasekl se v práci. Čekáme na něj s ukládáním. Prostřídáme se ve čtení pohádek, pak si dáváme skleničku whiskey na vypálení červíků. A já půjdu dneska velmi brzo, zítra bude dlouhý den.

ÚTERÝ
Dlouhý den. Budíček na 6:25. Nikomu se moc nechce. Jdu připravovat snídani, i když dnes to bude jen nakrájení včera upečené buchty a příprava čaje. Převlékáme se a jedeme do školky. Děti jdou dnes do divadla. Po příjezdu domu si dáváme s manželem kávu. Pak jedeme do sběrného dvora. Máme zapřehnutý vozík za auto plný bordelu. Pak přijíždí fekál. Čistíme odpad. Vyklízíme a uklízíme balkonek. Práce docela dost. Já navíc opět dávám prát pračku. U nás se prostě nezastaví. Pak jdeme pěšky pro děti. Dnes měli ve školce ke svačině chleba s pomazánkou z olejovek, k obědu selskou polévku a žemlovku. Cestou ze školky si dáváme točenou zmrzlinu. Po příchodu domu si jde Domča zdřímnout. Já vařím oběd pro sebe a manžela. Ale holky, především Anička, nám s ním pomáhá. Dnes jen knedlíky s vajíčkem. Manžel mi jde s holkama měnit olej v autě. Já jdu vyndat pračku a pak budím Dominika. Jdeme za ostatními ven. Já se dávám do pletí záhonků a dalších prací na zahradě. Kolem páté ale všechno balíme. Děti ukecali tatínka, aby s nimi jel do Tuchlovic na cyklostezku trénovat jízdu na kole. Já jedu nejprve na sraz se spolužačkami ze střední, do kavárny Místo. Musím však odejít brzy, protože mě ještě čeká Slam Poetry v Tercii. Skvělý večer. Bohužel, je téměř evergreen poslední doby, že se mi sejdou dvě akce v jeden den a já musím rozhodovat, kterou upřednostním. Domu přijíždím hluboko po 23 hodině. Všechno už spí.

STŘEDA
Po včerejším dlouhém dni a pozdnímu příjezdu domu se mi ráno vůbec nechce z postele. Ale nejenom mě. I děti byli hodně unavené, protože si včera zajeli ještě na cyklostezku. Anetka se vrátila na odstrkovadlo, což mě mrzí. Bojí se. Ale s Domčou si v tom velmi dobře rozumí a vystačí si. Zato s Aničkou musel udržovat tempo děda na svém kole. Už jí to jde velmi dobře. Je moc šikovná. Nicméně právě tato aktivita je hodně unavuje a ráno je to pak velmi znát. Dáváme snídani, ještě onu mokrou buchtu, ale je to už poslední. Jen pro představu - jeden větší plech vyjde u nás na dvě snídaně... Jedeme do školky. Po příjezdu dáváme s manželem kávu. On pak odjíždí na kontrolu na ORL. Manžel včera zapomněl zapnout myčku, takže si to beru na starosti. Opět jede pračka. Aktualizuji diář a relaxuji. Zhoršuje se mi kašel a konečně mohu začít užívat léky, které jsem si nestihla vyzvednout (respektive mi propadl recept) a musela jsem řešit elektronický recept. Respektive zažádat o nový kód. Chujovina. Zlatý papírový recept. Když se manžel vrací, jde brousit zábradlí na balkoně. Končí kolem poledne a tak jedeme pro děti do školky. Dnes měli ve školce ke snídani chléb s celerovou pomazánkou a k obědu fazolová polévka a svíčková s knedlíkem. Ano, jedeme. Manželovým autem. Vyzvedávám děti, manžel jede se synem na stříhání. Já a holky jdeme pěšky domu. Dneska bez točené, aby to nebylo Domčovi líto. Anička si včera na kole způsobila novou odřeninku. Cestou domu si strhla stroupek, protože je splašená a na první dobrou sebou řízla... Přes půlku náměstí jdeme s řevem. Doma připravuji sobě oběd - špenátové a sýrové taštičky se zeleninovým salátem. Salátu dělám více. Manžel si jej dává s plátkem sekané, děti taky uzobávají. Zasedáme ke kávě a chviličku klid. Pak se vrhám na natírání obroušeného zábradlí na balkoně. Manžel lakuje ratanový stolek. Holky pobíhají kolem taťky, Domča si šel na chviličku zdřímnout. Dneska si jde vyhodit z kopýtka Jirka, kolem 17 nás opouští. Jede však autem, protože chce být zítra ready to work na zahradě a kolem domu. A taky bude mít na starost dětičky. Já tedy připravuji večeři, děláme s dětmi blbinky, čteme si. Koukáme na Krakonoše a 7T a pak hajdy na kutě. Já chviličku koukám na zprávy, ale zavírají se mi víčka, takže budu dětičky velmi brzy následovat.

ČTVRTEK
Další náročné vstávání, ale ještě zítra a hurá víkend. Rychlá cereální snídaně a hurá s dětmi do školky. Dneska mají ke svačině chleba s fazolovou pomazánkou, k obědu slepičí polévku a vepřové na paprice s těstovinami. Já se ze školky vracím domu, dáváme s manželem rychlou kávu a frčím na brigádu. Vyzvedávání ze školky a odpolední program s dětmi je tedy na tatínkovi. Já mám dnes službu 9:30-17:30. Obědovou pauzu využívám k opalování, takže toho jídla přes den moc není. Cestou z práce se ještě zastavuji pro pečivo. Rodinka mě vítá rozpáleným grilem a tak jsem ráda, že si večer pěkně zarelaxujeme společně. Dnes tedy jen klobásky a hlavně cuketa (!), kterou grilovanou maximálně milujeme. Je nádherné počasí, teplo, takže vydržíme venku docela dlouho. Ale pak se dává do dětí zima a tak uklízíme a jdeme ukládat děti. Dneska měla pračka den volna, o veškeré práce na zahradě a doma se staral manžel, takže po fyzické stránce unavená nejsem. Ale několika hodinové telefonování a objednávání dokáže člověka pěkně vysát po stránce psychické. Takže si na srovnání nálady dávám večer jeden cider. A pak hajdy na kutě.

PÁTEK
Ačkoliv další z řady vstávání na budík, dnes Anička s Domčou přišli ještě před zvoněním. Vstáváme, snídáme a já odvážím děti do školky. Vracím se domu, dáváme s manželem kávu a já odjíždím na brigádu. Dnes mám od 10 do 18. Jen co přijedu do práce, mám hovor. Volá mi paní učitelka z MŠ, že má Anička teplotu a zimnici. Takže volám manželovi, aby pro ní dojel. Přiváží domu všechny 3. Starost o děti, včetně vaření, je tedy dnes celý den na něm. Společně ještě stačili dojet pro strejdu. Anička ulehá s Nurofenem a opravdu celý den leží a odpočívá. Což u ní není normální, takže jí opravdu není dobře. Odpoledne má horečku 38,6, takže určitě nic na lehkou váhu. Já opět využívám obědovou pauzu k opalování. Ale tentokrát k tomu mám alespoň sýrový rohlík. Dnešek docela dobře utíká, hovorů dost, takže je stále co dělat. Večer už sotva mluvím. Přijedu domu a manžel rozdělává gril. Dnes kuřecí maso, pár klobásek, paprika,... jíme všichni, včetně strejdy. Jen Anička nemá ani hlad a ani chuť. Kouká tedy alespoň na pohádky. Usíná velmi brzo a já doufám, že jí bude brzy dobře. V pondělí mám totiž školení, manžel pohotovost a nevím, kdo by se o děti postaral, kdyby byl z pohotovosti povolán. Ale nebudeme předbíhat. Uvidíme, co bude o víkendu. Ano, zase nám ta nemoc začala před víkendem. Obvyklé. Ani k doktorovi s ní člověk nedojde...

SOBOTA
Konečně vstávání bez budíku. Tedy alespoň pro mě a pro děti. Manžel takové štěstí nemá. Má denní, takže vstává ve 4:40. Domča s námi spí tak půlku noci. Anička přichází za svítání. Anetka až před 8 hodinou. Anička stále hoří. Dnešek bude ve znamení velkého odpočívání a léčení. Původně měli jet na celý den k dědovi a babičce do Tuchlovic. Ale ještě večer jsme to zrušili, protože kdyby jeli jen Anetka s Domčou, bylo by to Aničce líto. A ta jet prostě nemohla. Celý den bylo krásně vidět, když jí zabral Nurofen, chviličku si zdřímla a byla živější. A jakmile Nurofen přestal působit, lehla si, byla přikrytá, odpočívala a bez nálady. Za celý den snědla pár piškotů, sušenku. Měla velikou chuť na pizzu, kterou jsem dnes připravovala k obědu. Ale než se stihla upéct, přitížilo se jí a dala si jen maličký kousek a pak už nechtěla. Anetka s Domčou si tedy dnes museli vystačit sami. Ale nebylo nějak vidět, že by jim to vadilo. Byli dva a vystačili si. Anička, když nespala, koukala na pohádky. Jen ráno měla Anička přes 38, pak už se mi to dařilo držet pod tuto hranici. Snad bude zítra lépe. Domča si po obědě zdříml, Anička také spala přes den, takže se jim večer moc nechtělo jít spát. Ale nakonec po 20 hodině usínají. Snad bude klidná noc. Já se sice na dnešek vyspala dobře, ale týdenní deficit je znát. Navíc mě večer pobolívá hlava. Půjdu brzo.

NEDĚLE
Dnes opět vstává jen tatínek a opět ve 4:40. Dětičky opět spí déle, bohužel u Anička a nově i Anetky to znamená zdravotní potíže. Anička se budí s teplotou 37,4. Anetka má hodně přes 38. Takže si to holky předaly. Jdu dělat snídani. Anička stále hlad nemá. Anetka i přes horečku jí. Domča bez problémů. Dnes je tedy opět o zábavu postaráno. Původně měli přijet moji rodiče s babičkou, protože můj táta má krátký týden, tzn. že jezdí oni k nám. Měli přivézt naložené maso a mělo se grilovat. Bohužel, včera jsme tu zrušili. Zaprvé aby se nenakazili, zadruhé aby se Anička léčila v klidu (ještě jsme netušili, že padne i Anetka). Svačíme jablíčko, jedí všichni, kromě Anetky. Jelikož nejpřijatelnější chuť v nemoci je sladká, vařím k obědu palačinky s marmeládou. Domča spořádá tři, Anetka sotva jednu, Anička jen jednu a chce jen nenamazanou. Ale alespoň něco. Domča si zdříml hned po obědě, holky až odpoledne. Anička je přes den bez teploty, Anetce se mi jen jednou daří srazit teplotu pod 38. Snad bude zítra lépe. Pudink ke svačině sní všichni, večeří už jen Dominik. Celý den polehávají a koukají na pohádky a kurýrují se. Domča si buď hraje s Aničkou, které je evidentně lépe nebo kouká na pohádky na youtube. K večeru se začínám připravovat na další pracovní týden, začíná nový kolotoč. Dětičky jsou nadšené z návratu tatínka z práce. Společně koukáme na Večerníčka a pak Letohrátky. Dáváme poslední kolečko léků - u nás jasně vede za celý den Nurofen na teplotu, jelikož mají suchý kašel, dostávají Stoptusin a na bolest v krku cucavé pastylky Junior-Angin. Bylinkové, co ještě mám v zásobě, je pálí. Anetce, jako bonus, dávám na rýmu Olynth. Jsem zvědavá, kdy nám padne i Dominik. Jsem ráda, že už bylo dnes Aničce lépe a bylo to i na ní znát. Už si i hrála. Jen s tím jídlem je to horší, ale zrovna u ní to vůbec nevadí. Samozřejmě dneska jela i pračka.

Zítra začínáme nový týden. To už psát nebudu... Já mám školení, manžel pohotovost. Nepodařilo se mu ji vyměnit. Jen kdyby náhodou, půjde za něj na chviličku kolega. Doufám tedy, že z pohotovosti nepůjde, nevím, kdo by hlídal ten lazaret. Za víkend jsem i docela dobře vyspalá, tak už se mi tolik neklíží víčka. Začíná nový týden, nový kolotoč,... Dva dny školení, tři dny služby. Manžel pohotovost, denní a noční. A v sobotu mě čeká "Vzhůru do oblak". Ale to už je na jiný článek.

čtvrtek 12. dubna 2018

Čtenářské okénko - S. Brown a Skryté zlo

Sandra Brown je současná americká spisovatelka. Psát začala díky podpoře svého manžela v 80. letech minulého století. Prvotina vyšla pod jejím pseudonymem, který je složením jmen jejich dětí.
Knížku Skryté zlo jsem měla půjčenou, jak jinak, od kamarádky Kristýny. Detektivka, která se mi četla velmi snadno. Dětská lékařka Emory se vydává na běh do hor a... probouzí se v chatrči neznámého muže. Má na hlavě ránu. A už to běží, už to má spád. Kdo se ji pokusil zabít? Manžel, neznámý muž či snad někdo jiný? A kdo vůbec je ten neznámý muž? Nebudu prozrazovat. Přečtěte si sami. Za mě super a doporučuji.