Cestovatelské okénko - Riga a Varšava 2024

BOMBA!!! Tohle jsem vůbec nečekala!

29. 10.:

Tohle bylo strašně rychlé rozhodování. Sice jsme si minulý týden posílali nějaké návrhy, ale nic nenapovídalo tomu, že to opravdu zrealizujeme. Všechno jsme vyřešili během jednoho večera. Fakt rychlovka. Vybírali jsme mezi Gdaňskem a Rigou. Nakonec manžel ustoupil, že tedy Riga. Řešili jsme termín. Děti mají v prosinci jednu přespávačku v Kamarádech. Je to v termínu naší dovolené. Takže u babičky by to bylo jen na jednu noc, kdyby bylo potřeba.

Cestou do Rigy jsme si našli s Ryanairem, protože má odlet brzy ráno. A tak budeme mít v Rize celý den. Problém ale byl u zpáteční letenky. Ráda bych zkusila Air Baltic. Ale vychází vcelku draze. A Ryanair má špatné časy. Nakonec jsme našli možné spojení přes Varšavu s LOTem. Jelikož je zima, chtěla jsem delší čas na přestup, než jen dvě hodiny. Mráz, sníh a jsme v háji… Našli jsme ale jednu možnost s 23 hodinovým přestupem. Koukli jsme na sebe a bylo jasno. Budeme nejen v Rize, ale i ve Varšavě.

Praha – Riga se tedy poletí 6. prosince brzy ráno. To je pátek. Děti se budou muset vykýblovat do školy samy. Po obědě je vyzvedne děda. A odpoledne je odveze do Kamarádů na Pekelnou přespávačku. V sobotu ráno je vyzvedne a budou do neděle u nich. V Rize budeme jednu noc. Na Booking.com jsme si našli ubytování v Ibis Riga Centre Hotel***. V sobotu pozdě odpoledne přeletíme z Rigy do Varšavy, kde budeme taky jednu noc. Tady jsme si k ubytování vybrali Hampton by Hilton Warszaw City. V neděli večer se vrátíme do Prahy. Praha – Riga bude s Ryanairem. Riga – Varšava – Praha s LOTem. Oboje ubytování je se snídaní a platba proběhla z peněz, které jsme měli na Bookingu od loňského září, kdy nám z „Peněženky“ nevzali platbu v Edinburghu. U Ryanairu jsme se rovnou odbavili. U LOTa je čas. Tam to jde až 36 hodin před odletem. Mám velkou radost!!!

5. 12.:

Mikuláš. Během dne si zjišťujeme informace, jak se dostat z letišť do měst. Kde co vidět. Kam se dojít najíst. A další. Co můžeme, tak tiskneme. Odpoledne vezeme věci dětí do Tuchlovic, na Pekelnou přespávačku. Děti se ráno budou vypravovat sami a Filipa si vyzvednou tchyňata dopoledne. Ráno bude pekelná vstávačka.

6. 12.:

Budíček ve 3:50. Žádná sláva, ale kvůli cestování klidně i dřív. Nařizujeme budíka dětem a odcházíme dolu. Manžel běží s Filipem a pak po něm vytírá koupelnu. Já připravuji dětem oblečení a snídani. Oba prolítneme koupelnou a těsně kolem čtvrt na 5 odjíždíme manželovým autem směr letiště.

Jedeme po D6 a parkujeme u APC. Jdeme na Terminál 2. Klasická ranní špička, je tu dost lidí. I na bezpečnostní kontrole. Trvá nám čtvrt hodiny, než se dostaneme na řadu k rámům. Naštěstí máme nástup z východu D3, takže nemusíme daleko. Když ke gate dojdeme, už je last call. Hned tedy nastupujeme. Usazujeme se na svých sedadlech 26A a 26C. B je samozřejmě obsazeno. A co tak koukám, let je plně obsazen. Ze jmen posádky chytám jen VK – Francesca a PP Martin a Jan. Během čekání na stojánce píšu dětem instrukce. Musí se vypravovat sami, tak ať je to v pořádku.

Na letišti prší, u nás bylo lehce namrznuto, ale manžel ani naškrábal. Při pojíždění na odmrazovací stojánku vidíme letadla LOT, Lufthansa, Swiss, Austrian, ČSA A220, SmartWings, Ryanair, Enter Air, Eurowings a British Airways. Také děláme online check-in na let LO z RIX do WAW.

Letadlo je odmraženo a jdeme na vzlet z dráhy 24, v 6:18. Vidím nás přelétat přes D6, Jeneč a pak už jen mraky, déšť a tma. Svítat začíná v 6:36. Samozřejmě na druhé straně letadla. Roznáší placený servis, my si nic nebereme. Nechybí ani losy. Podle Flightradaru zjišťuji, že jsme letěli nejvýš v 10.668 m. n. m. a rychlostí 877 km/h. Docela se mi daří klimbat. Občas mě probere sluníčko, které svítá z druhé strany. Nad Polskem je něco vidět, ale jinak je oblačno. V 7:30 začínáme klesat a přistáváme v 7:54 našeho času, v 8:54 rižského času, na dráhu 18.

Během pojíždění je vidět Malta Air a Air Baltic. Zapínám si telefon a čas se mi automaticky přeřídil. Na rozdíl od manžela. Procházíme tranzitní částí směr exit. V příletové hale si dáváme cappuccino. Ve Visitor si beru mapku centra a u kávy vymýšlíme další postup.

Po kávě jdeme na zastávku autobusu 22, kterým jedeme do centra. Lístky kupujeme u řidiče a kartou. Platí manžel. Vystupujeme u hlavního vlakového nádraží. Kousek od našeho hotelu. Check-in ale máme až odpoledne. Jdeme do McDonald’s na snídani.

Po jídle jdeme na nádraží a kupujeme si zpáteční jízdenky na vlak (jede za 2 minuty) a tak pospícháme na nástupiště č. 3. Jedeme se totiž podívat na pobřeží do Jürmaly. Vlak odjíždí načas, v 11:09 a čeká nás cca 30 minut jízdy. V Jürmale procházíme hlavní třídou, kde si kupujeme vody a kroužky (myslíme si, že slané, ale ukázalo se, že sladké). Jdeme k moři a chvilku se procházíme po pobřeží. Sníh na pláži jsem ještě neviděla. Procházíme se mezi vilkami. Vracíme se na hlavní třídu. Já si kupuji magnetku a pak jdeme do kavárny. Já si dávám svařák, manžel čaj.

Vracíme se na nádraží. Vlak odjíždí ve 13:36. V Rize přijíždíme opět na hlavní nádraží, na nástupiště 4. Procházíme nákupním centrem navazujícím na nádraží a jdeme do našeho hotelu. Na recepci nás čeká mírný šok, protože je tu velká školní skupina cca 15ti letých smradů. Naštěstí si už rozdávají karty od pokojů. Ale i tak je to mazec a hrůza. Díky tomu je hotel úplně plný a my dostáváme upgrade pokoje na premium.

Jdeme do pokoje č. 210. Vaříme si čaj a plánujeme, co dál. Je 15:30 a venku už je skoro úplná tma. V 16 vyrážíme znovu do města. V plánu máme staré centrum. Nejprve jdeme k chrámu sv. Petra. Následuje Palác Černohlavců. Tady stojí i vánoční stromeček. V obchodě se suvenýry si kupuju magnetku a mámě na vyžádání hrnek. Jdeme kousek dál a zastavujeme se v Lido. Dáváme si dýňovou polévku. Kuřecí šašlik s kaší a zelím. Manžel si pití nedává, já brusinkový džus. Jídlo je moc dobré. Je ho hodně. Něco za mě manžel dojídá.

Po jídle pokračujeme k Domu. Tady jsou vánoční trhy a víc lidí. Já si dávám svařák. Kalíšek je na zálohu. Takže si ho beru jako suvenýr. Pokračujeme dál až k Rižskému hradu. Obejdeme ho celý, takže jdeme i kousek po nábřeží a vidíme Vanšu most přes řeku Daugavu. Pokračujeme ke katedrále sv. Jakuba. Následuje památník padlých v revoluci 1991, The Powder Tower a The Cat House. Dál už se jen ploužíme ulicemi směrem k nákupnímu centru u nádraží. V obchodě si kupujeme čaj a tyčinky na večer. V Costa Coffee si kupuju latté a manžel americano. Pak už se jen plazíme do hotelu. Na pokoji odpočíváme, spisuju, třídím věci a účtenky. Posíláme domu nějaké fotky. I když děti jsou na Pekelné přespávačce. Jsme docela uťapaní a vyfoukaní. Usínáme kolem 22.

7. 12.:

Sice jsme plánovali budíček, ale ani jeden jsme ho nenařídili. Každopádně jsme vzhůru na ten čas, který jsme chtěli. Tedy 8:30. Rychlé proběhnutí koupelnou a jdeme na snídani. Klasická hotelová. Dávám si míchaná vajíčka, sýr, toastový chleba a zeleninu. Kousek rebarborového koláče a pomeranč. Kávu a džusy (jablkový a pomerančový). Manžel 2x talíř míchaných vajíček se slaninou a zeleninou a asi 3x kávu. Vracíme se na pokoj. Balíme. Děláme také online check-in na zítřejší let z Varšavy do Prahy.

Hotel opouštíme kolem 10 hodiny. Nejprve jdeme do parku k pravoslavnému chrámu. Jdeme i dovnitř, kde se bohužel fotit nesmí. Venku opět procházíme přilehlým parkem. Jdeme k památníku Svobody. Procházíme Bastejkalns. Kolem Opery až k nádraží. Podcházíme koleje a míříme k Akademii věd, která vypadá, jako náš Internacionál. Platíme vstup 8€ na osobu – na vyhlídku (do 15. patra jedeme výtahem a pak jdeme ještě 2 patra po svých). Je vysoká oblačnost, takže je i dobře vidět do dálky. Poté se vracíme dolu.

Vracíme se k bývalým továrnám na vzducholodě (za 2. světové války). V současné době jsou v nich trhy. Od ryb, zeleniny, sýry, sladké, koření a další dobroty. Ale prodávají tu i kabelky, oblečení a je tu i Pepco. Část je vyhražená pro restaurace. My nejprve ochutnáváme medovou kořalku. Pak se vracíme do míst s restauracemi. Vybíráme si restauraci Pelmeni. Dáváme si smažené pelmeně plněné masem, houbami a sýrem. Posypané je to koprem a doplněno zakysanou smetanou. Pak procházíme ke kavárně Illy, kde si dáváme cappuccino a americano. Dáváme si k tomu z přilehlé pekárny švestkový koláček. Manželovi se ještě líbil lososový chlebíček, který prodávají kousek od kořalky, takže jdeme ještě na rybičku. A na závěr si dáváme ještě jednu štamprdli. Dokonce si jedno malé balení bereme s sebou a doufáme, že nám ho na letišti nevyhodí. WC je tu placené a stojí 0,70€.

Venku ještě procházíme zbytky ghetta, které tu bylo postavené za 2. světové války a pak už se směřujeme k autobusu č. 22, který nás doveze na letiště. Je kolem tři čtvrtě na tři a na letišti jsme v 15:08. Nejprve si fotím letiště venku, pak jdeme dovnitř. Menší čistá hala. Zorientujeme se a jdeme rovnou na bezpečnostní kontrolu. Nástup by měl být z východu B5. Je brzy a tak si nejprve tranzitní část procházíme. Usazujeme se v kavárně, kde si dávám opět cappuccino a Jirka americano. Spisuju. Píšu si s tátou. A plánujeme zítřejší krátkou návštěvu Varšavy. Během pobytu na letišti v Rize jsou vidět letadla Air Baltic, British Airways s A320, Ryanair, Finnair s ATR a Turkish Airlines s Airbus 321. Po kávě se přiblížíme k východu B5, kde už čekáme na náš spoj do Varšavy.

V 18:12 nastupujeme do letadla. Máme druhou řadu, tedy hned za business. Seating je 2-2. CPT je Cabalaki (či jak to říkal), zbytek posádky se nepředstavil, ale vepředu je Jakub (podle jmenovky). Během nástupu jsou otevřené dveře do kokpitu a je hezky na všechno vidět. Po dlouhé době letíme s normální airline (ne lowcost nebo charter), takže jsme překvapeni, když dostáváme ubrousek na osvěžení.

Krátce na to probíhá instruktáž a jsme vytlačeni ze stojánky. Jdeme i na de-ice. Start z dráhy 18 je v 18:50. Let je krátký, cca 1 hodinu, ale i tak dostáváme občerstvení zdarma. Kelímek vody (teplé nápoje prý na takto krátkých letech nemají) a švestkový bochánek. Je tma, vidíme jen hvězdy. Pod námi je oblačnost. Jirka si i odskakuje. Informace z letu si opět nacházím až z domova. Nejvýš jsme v 10.972 m. n. m a nejrychleji letíme 848 km/h.

V 19:22 začínáme klesat a v 19:46 přistáváme na dráhu 11. Během pojíždění jsou vidět LO B787, B737 a KLM. Vystupujeme u gate 29. Já si odskakuji a pak vycházíme z haly ven. Vše jde velmi rychle, když nemáme kufry a jdeme na zastávku autobusu, na který čekáme 20 minut. Evidentně nám ujel před nosem. Jelikož jsme v terminálu nenašli automat na koupi jízdenky a ten na zastávce nefunguje, manžel bere jízdenky online. Jen je musí v busu aktivovat. Je to dobře, že to koupil online, protože v autobusu je pak tak narváno, že by se k automatu na jízdenky ani nedostal.

Vystupujeme na Centralnym Dworku a jsme jak v jiném světě, oproti Rize. Všude mrakodrapy. Jdeme do Žabky, kde si kupujeme krekry a manžel pivo a jdeme se ubytovat do hotelu. Máme pokoj č. 804, tedy v 8. patře. Pokoj je menší, než v Rize, ale je tu větší teplo. Večeříme krekry, manžel pije pivo a já sepisuju. Zase posíláme fotky domu a relaxujeme. Spát jdeme cca ve 22:30.

8. 12.:

Budíček máme na 7:30. Já už na telefon koukala dřív, ale ještě jsem usnula. A popravdě bych klidně spala i dál. Ranní rutina a jdeme na snídani. Ty jsou ve druhém patře. Já si dávám párky, kousek vaječné omelety se zeleninou, sýr a sušené švestky. Taky kousek buchty s mákem, grep a horkou čokoládu. Manžel má místo párku slaninu, zkouší omeletu se špenátem. Místo horké čokolády si dává kávu. Druhou si dávám s ním a bereme si jí v kelímku na pokoj. Na pokoji spisuju, balíme a jdeme cca v 9 na check-out.

Bočními uličkami jdeme na metro, kterým popojedeme 2 zastávky. Jdeme kolem památníku ke starému městu. Hradby, trhy. Kupuji si magnetku. Další velké náměstí, ze kterého mi posílala fotky i ségra, když tu byla se synovcem. Jdeme kolem prezidentského paláce. Mega high society hotelu. A k soše Koperníka. Tady už ze starého města odcházíme a jdeme směr Vzdělávácí centrum Kopernik.

Chtěli jsme si tu dát oběd, ale ani jeden ještě nemáme hlad. Obejdeme tedy centrum a usedáme ve Starbucksu. Manžel si dává překapávanou kávu, já oblíbené cestovatelské White Chocolate Mocca.

Jdeme k řece. Kousek jdeme po mostě, který je dost podobný Vanšu bridge v Rize. Zase jdeme zpátky a po nábřeží jdeme až k zastávce tramvaje. Tady nám řidič ujel přímo před nosem, ale naštěstí za chviličku jede další tramvaj, kterou se dostavíme tam, kam potřebujeme. Tramvají 7 popojíždíme 4 zastávky k Paláci kultury a vědy. O dost větší, než v Rize. Část je v rekonstrukci. Je tu o dost víc lidí, než v Rize. Tam jsme byli sami. Tady jsou i jiné akce a je tu hlava na hlavě. Chvilku uvažujeme, že to vzdáme, ale nedala jsem se a vyjeli jsme do 30. patra na vyhlídku. Cestou od tramvaje začalo trošku pršet. Viditelnost není tak dobrá, jako v Rize. Ale co se dá dělat. Se vstupenkou jsem si tu koupila i turistickou známku. Na výtahy se čeká dlouhá fronta, takže se tu nezdržujeme moc dlouho. Tlačí nás čas.

V nákupním centru u nádraží si kupujeme ve Popyes jídlo. Manžel pálivý burger a já wrap s kuřecím masem. Oba hranolky a colu.

Ve 14:53 odjíždíme z Dworku stejným busem, tedy 175, zpět na letiště. Palubní vstupenky máme, takže hned míříme na bezpečnostní kontrolu. Procházíme i s kořalkou. Projdeme si tranzit a pak se usazujeme u gate 28-30, kde jsou schody ke gate 33, který je busem. Manžel si jde koupit plechovku piva. Já jdu do duty free koupit něco dobrého dětem. Spisuju, čekáme. Pozorujeme Damiana Lewise, amerického herce ze seriálu Bratrstvo neohrožených.

Nástup začíná v 17:05 z východu 33. Nastupujeme do busu. Jedeme opravdu hodně do „polí“. Během pobytu na letišti je vidět LO s Embraery, B737, B787. Je tu jedna B767, Air France, Lufhtansa, SmartWings, Polish Air Force, Wizzair. Euro Atlantic s Boeing 777 a dokonce i neoznačený Boeing 747. Docela se oba pobavíme, když zjistíme, že nás veze komplet stejná posádka, jako včera z Rigy do Varšavy. Usazujeme se na svá místa, sedíme za sebou 11D a 12D. Čekáme na tranzitní cestující. A pak jdeme rovnou na start z dráhy 15. V 17:54.

Opět ubrousky, voda se švestkovou bulkou. Nejprve se o rozruch za letu postará dítě, které si neumí otevřít záchod (dítě je vevnitř a jde ho zachraňovat posádka). A pak mírné turbulence. Nejrychleji letíme 783 km/h a nejvýš 10.972 m. n. m. Před Prahou prolétáváme velkou oblačností a vidět je až těsně před dosednutím na dráhu 06 v 18:56.

Manžel viděl nějaký medical u Wizzariu. Já viděla ještě TAP. Jedeme na gate C5. Trolejbusem 59 se necháme dovézt k APC a pak už jen po D6 frčíme domu, kde jsme v 19:48. Děti už tu na nás čekají, tchán je přivezl. Rozdáváme dobroty. Třídíme věci. Dopisuju u čaje a kecáme.