Posvícení

Stejně tak, jako k jaru a létu patří poutě, podzim patří posvícení. Respektive v Čechách se říkalo posvícení a na Moravě hody. V některých oblastech krmáš. Masopust se slaví v neděli po svátku patrona, světce, jemuž je zasvěcen kostel nebo místní kaple. Nejčastěji se tak slaví posvícení svatováclavské, martinské či havelské. Což můžu potvrdit. Svatováclavské máme u nás, havelské v obci, ze které pochází manžel. Takže "slavíme" nadvakrát. Ke svatováclavskému i martinskému posvícení patří husa. Sv. Václava netřeba představovat. U nás na Stochově se údajně narodil a tak je zdejší posvícení opravdu významné. Martinská posvícení se tradují již z doby předbělohorské, kdy se chodívalo na martinské kolední obchůzky. O svátku Martina se vyplácela mzda pasákům a obecním slouhům. Ať už peněžitá nebo v naturáliích. Pastýři dostávali rohlíky zatočené do tvaru volských rohů, většinou plněné mákem. Dodnes se také peče toto tradiční pečivo. Mezi svatováclavským a martinských posvícením je ještě havelské, to se tradičně slaví u tchýňat. A doprovází jej sledování Velké Pardubické. Havelské posvícení má také svoji tradici. Je to spojeno s císařem Josefem II. Císaři se nelíbilo, že se pořád něco slaví a koná, že se nedbá na zemědělské práce. A ustanovil tedy datum posvícení jednotné, tedy právě na 16. října, na sv. Havla. Lidé nařízení přijali, slavili tedy havelské, někde císařské, posvícení. Ale zároveň si nechali i svoje tradiční, takže vyzráli na císaře a měli o další hodování a slavení navíc. A posledním významnějším posvícením je tzv. Kateřinský bál. Kateřina Alexandrijská zasvětila své panenství Kristu, což ze začátkem 4. století lidem příliš nelíbilo a stole se jí pohromou. Na obrazech je sv. Kateřina zobrazována s nástrojem, jímž byla mučena - okovaným kolem s bodci. Je patronkou učenců a filozofů. V lidovém prostředí je se sv. Cecilií patronkou muzikantů a na jejich svátky se tak pořádají taneční zábavy, bály. Typickým pokrmem jsou vdolečky s rozinkami.
Jak jsem již psala, u nás se slaví nadvakrát (to by se asi císaři nelíbilo). U nás je to skromnější, jdeme se podívat na náměstí, kde je jarmark. Pro děti byl letos skákací hrad, balonky, řetízkáč,... Klasické atrakce byly také, ale trošku dál za městem a tak jsem se jim docela dobře vyhnula. Děti si zaskákali, koupila jsem jim balonky a praprateta perníčky. V Tuchlovicích je posvícení bohatší. Tchýně se musí v kuchyni vyznamenat. Takže je husa, letos na výběr bramborový salát či zelí s knedlíkem. Nesmí chybět posvícenské koláčky (různé náplně, ale letošní domácí hrušková povidla asi zvítězila na celé čáře) a tradiční domácí punčový dort. Prostě obžérství. A pak jdeme finančně vykrvácet na atrakce typu kolotoče, autíčka, koně,...
Dřív se Kateřinským bálem končilo období tanečních zábav. Další mohla být až o Masopustu. Je tedy třeba si to náležitě užít.