Čtenářské okénko - leden až březen 2025

Přiznám se, že letos čtení není moje úplná priorita. A vzhledem k rodinným okolnostem na něj není moc času. Během ledna až března jsem sice párkrát v knihovně byla, ale zároveň se snažím netlačit na rychlost a počet přečtených knih. Také se snažím čerpat ze svých knižních zásob, aby mi neutíkal termín návratu knížek do knihovny. Neboli aby mi bylo jedno, jestli čtu knížku týden nebo měsíc. A je to docela osvobozující. Ale nepředbíhejme...

Za leden to byla pouze 1 knížka. A navíc ještě od C. J. Tudor. Říkám si, co mě nutí pořád po jejích knížkách sahat. Nicméně čtu je pořád a tak mám v seznamu přečtených i Ti druzí. Téma bylo určitě zajímavé.

V únoru jsem se trošku zlepšila a přečetla jsem 3 knížky. Dočetla jsem sérii Sudetského domu. Tentokrát tedy Sudetský dům 3 od Štěpána Javůrka. A musím souhlasit s názorem, že je dobře, že knížka dějově končí před srpnem 68. Že po těch všech hrůzách, čím si rodina prošla, byl alespoň ten závěr mírně optimistický. I když my víme, co se pak odehraje, alespoň to v té knížce už to není. Za mě tam ale poslední kapitola, ze současnosti s pravnukem, byla úplně zbytečná...

Druhou knížkou února byla Eugénie: Příběh české hoteliérky. Knížky Jany Poncarové se mi moc líbí a tahle nebyla výjimkou. Byla sepsána na základě skutečných událostí. Dějově se odehrává v Plzni. Příjemné čtení.

Poslední kniha v únoru byla Dědina od Petry Dvořákové. Hezky se to četlo. Dokážu si ty vesnické spory představit hezky naživo...

No a březen. To jsou také 3 knížky. První byla Herečka: Múza první republiky. Od Jany Poncarové. Opět na základě pravdivého příběhu. Smutný příběh o nadané herečce, které zemřela tak mladá. 

A to byla poslední kniha z knihovny. Od té doby čtu z vlastních zásob. Tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.

Druhou knihou března byla Cirkus svobody od S. Smethurstové. Také na základě pravdivého příběhu. O putování židovské rodiny během druhé světové války. Přes Rusko a Blízký východ. Po Afriku až do Austrálie. Měli neuvěřitelné štěstí. A bylo zajímavé vidět válku zase trošku jiným způsobem.

No a poslední knihou března byla opět válečná a to Světlo po válce. Vyprávění také na základě skutečných událostí. Podařený útěk z transportu. Putování přes Itálii do Venezuely. A nakonec také do Austrálie.