Po měsících velmi špatného čtenářského tempa jsem se do toho v květnu opět opřela. A jsem tomu neskutečně ráda. Dočetla jsem totiž po strašně dlouhé době Sophiinu volbu, která prostě není lehké čtení. Sophiinu volbu asi nemusím moc dlouze představovat. Povinná četba. Příběh ženy, která přežije Osvětim. Celý příběh je ale vyprávěn zpětně. Sophie žije v New Yorku a vypráví svůj příběh spisovateli, který knížku píše. Ano, W. Styron. Kromě příběhu z války, kdy rozhoduje o osudu svých dětí, řeší ještě současný vztah, kdy je naprosto ovládána svým přítelem. Jak to celé končí, si přečtěte. Ale mně osobně trošku zklamalo, že té Sophie v Polsku nebylo víc. Třeba vyprávění o životě samotného spisovatele mě v knize trochu rušilo.
Po dočtení Sophiiny volby jsem si zašla do knihovny a konečně se dostala k seznamu knížek, které chci přečíst. První takovou knihou byla knížka Marie a Magdaleny od Lenky Horňákové - Civade. Neskutečné příběhy žen jedné rodiny. Každá v jiném období řeší nešťastnou lásku. A vychovává svou dceru v podstatě sama. Příběh začíná u Marie. Pracuje ve Vídni u lékaře, jako sestra. Jenže doktor má židovský původ a jsme v období před druhou světovou válkou. Doktor utíká a zůstává Marie, která je těhotná. Vrátí se tedy do Brna, ale nakonec zakotví v malé vesničce. Stane se porodní bábou a vychovává dceru Magdalenu. Magdalena "jde ve šlépějích" své matky. Zamiluje se do syna rolníka. Ten je komunisty vyhnán, protože znárodnění, protože špatná doba. Magdalena s ním má dítě. A takhle pokračuje celá kniha. Naprosto skvěle napsaná, čte se opravdu sama.
Další knihou půjčenou v knihovně, byla Všechno, co máme od Kerry Longsdaleové. Ona a on se znají už od školy. On je z přísné rodiny, která kromě studií nic jiného neuznává. Není tak nakloněna jeho zálibě v malování. Je připravován na to, že v budoucnu převezme rodinnou firmu. Ona je naopak z rodiny, která jemu umožní malovat u nich doma. Její rodiče mají restauraci, ale už jsou na ni unavení a chtějí do důchodu. Postupně dospějí a chtějí se vzít. On ale jede do Mexika, kde má donutit nevlastního bratra, aby přestal spolupracovat s drogovým kartelem. Něco se ale stane. Místo svatby je tak vystrojen pohřeb. Ale je všechno tak, jak se na první pohled zdá? Jí vyhledá vědma, která jí tvrdí, že on žije. A dál si to přečtěte. Taková červená uklidňovačka. Ale velmi pěkně čtivá.
Díky znovu otevření knihovny po lockdownu jsem měla možnost si podruhé půjčit Geniální přítelkyni, 1. díl. Už jsem se o ní pokoušela v roce 2019. Ale přišla do období Vánoc a to na čtení většinou moc pomyšlení nemám. A jelikož jsem si na začátku letošního roku řekla, že bych se ráda vrátila ke knížkám, které jsem nedočetla. Nebo knížkám, které mají pokračování, popřípadě se vrátila ke spisovatelům, kteří se mi líbili, padla volba další knihy právě na Geniální přítelkyni od E. Ferrante. Dvě kamarádky, které prožívají dětství a dospívání v Itálii. Ani jedna to nemá lehké. Elen má ale možnost jít studovat. Na rozdíl od Lily, které to zakáže rodina. Prostě se to odehrává v době, kdy vzdělání žen ještě nebylo tak důležité. Kniha končí svatbou Lily. Už mám půjčený druhý díl a moc se na něj těším.
Další knihou v květnu byl Hrob třinácté panny. Je to kniha od české spisovatelky N. Horákové. Knihu jsem měla půjčenou od tchyně. Lada zdědí dům po tetě, kterou viděla jednou v životě. Podmínka toho, aby dům získala je, aby v domě měsíc žila. Začnou se však dít podivné věci a dochází i k vraždě. Dvěma vraždám. A do toho příběh třinácti holčiček, které zemřely na zákeřnou chorobu. Jejich kříže jsou na polní cestě, ale pohřbena tam zůstala jen jedna. Velmi čtivý příběh, česká detektivka s prvky duchařiny. Ráno v 9 jsem knihu otevřela poprvé a ten samý den v 17 bylo dočteno. A to jsem normálně fungovala k dětem, vyzvedávala v MŠ/ZŠ, vařila,...
Následně jsem rozečetla knížku od oblíbené herečky. Respektive herečky z velmi oblíbeného seriálu. Ale jelikož mi tchyně půjčila další knížku od Nadi Horákové. A já jsem toužila půjčit si pokračování již výše uvedených knížek v knihovně, dočetla jsem hereččinu knihu, životopis, jen do půlky. Ale mám v plánu se k ní vrátit. Jen až dočtu ty půjčené...
V květnu jsem tedy ještě stihla přečíst další knihu od N. Horákové. Tentokrát Korálky z klokočí. Opět detektivní příběh. Opět se pohybujeme v duchovnu - čarodějství,... Opět velmi čtivé. Tentokrát na dva večery. Je pravda, že Hrob třinácté panny se mi líbil víc. Ale na druhou stranu vím, že knížkám od Nadi Horákové se nebudu vyhýbat. Mají je v knihovně taky a určitě si půjčím další.
LEDEN 4
ÚNOR 2
BŘEZEN 3
DUBEN 0
KVĚTEN 6
CELKEM ZA ROK 2021 15
Komentáře
Okomentovat