Cestovatelské okénko - Berlín a Sachsenhausen 2019

Plán na tuto cestu jsme měli připravený na konec června 2019. Jednak měli být dětičky s prarodiči na Šumavě. A taky jsme měli 10 výročí svatby, takže jsme si chtěli udělat výlet pro sebe, být jen my dva. Všechno ale muselo být zrušeno kvůli Aničce, která si první den na Šumavě zlomila ruku. Místo v Berlíně jsem tak trávila víkend v Motole na ortopedii. Následujících 6 týdnů jsme doufali, že jí sádru a dráty vyndají před odletem do Itálie. To se povedlo. Povedla se i celá Itálie. Naše první dovolená v 5ti.

Jen co jsme se vrátili z Focene, zastavili jsme se u tchánovců. Děti tam zůstali na noc a v neděli z tchýně vypadlo, že má od středy dovolenou. Doma nás tak napadlo, že bychom mohli uskutečnit náš plán na Berlín. Chvíli jsme zvažovali pro a proti. Pak se manžel zeptal babičky. S moc velkým nadšením to přijato nebylo, ale klaplo to. A tak jsme mohli oživit náš plán na výlet do Berlína, s menšími úpravami (např.: vynechání Drážďan a zkrácení o 1 noc).

14. 8.:

Manžel sjel do Nižboru pro objednanou kávu a pak na Kladno pro nový telefon. Obkladač si přišel prohlédnout koupelnu, už se to konečně hne. A večer jsme odvezli dětičky k prarodičům. To byla náplň dnešního dne. Večer přemýšlíme, co je všechno třeba udělat. Pijeme víno, plánujeme a já si čtu Růži bílou, černý les. Spát se musí jít brzo, protože se ráno vstává velmi časně.

15. 8.:

Budík máme na 5 hodinu. Vstávat se mi vůbec nechce. Ještě, že je to kvůli výletu. Snídáme. Já toastový chléb s máslem a marmeládou, čaj. Balíme a po 6 hodině vyjíždíme.

První zastávku máme na smečenské benzínce. Manžel tankuje naftu, je 9°C. A kupuje nám kávu. Dále jedeme přes Slaný, směrem na Mělník. U Mělníku se napojujeme na D8, po které jedeme až na hranice. Těsně před hranicemi zastavujeme na benzínce, kde si zapínáme navigaci. Hranici překračujeme v 8 hodin. Z Drážďan, které objíždíme po obchvatech, vidím Zwinger i věž Kreuzkirche Dresden. Pak si to svištíme po dálnicích.

Necelých 60km před Berlínem máme další pauzu. Když dojíždíme k našemu parkovišti, vidíme letiště Berlín SXF a letouny Ryanair, EasyJet a Onur Air.

Na vyhlídnutém parkovišti P+R parkujeme cca v 10:50. Jdeme na zastávku Altglienicke. Na zastávce si v automatu kupujeme celodenní jízdenky na všechny 3 pásma. Každá za 7,50€. Linkou S45 jedeme na letiště Schönefeld, kde přesedáme na vlak RE7. Ten odjíždí z nástupiště 4 a jedeme s ním na Alexanderplatze. Tady vystupujeme.

Nejprve si dáváme pozdní oběd. Já Bratwurst menu a Jirka Currywurst menu. Oba s colou. Jdeme ven z nádraží a ve Starbucksu si dáváme kávu. Manžel překapávanou a já caramel macchiato. Pak už konečně vycházíme objevovat město.

Na Alexanderplatze stojí TV věž. 250m vysoká, postavená v letech 1965-69. Dále jdeme přes park, kde je Marienkirche, Socha Neptuna a Rotes Rathaus. Po Karl-Liebknecht-Strasse jdeme k Berliner Dom (impozantní) a Altes Museum (také moc krásné). Dále jdeme po Unter den Linden až k Braniborské bráně, Reichstagu a Židovskému památníků (betonové kvádry nás moc neuchvacují). Jsou to silné pocity.

Pak jdeme na S. Linkou S2 se přemisťujeme z Brandenburg Tor o jednu zastávku dále – Friedrichstrasse, kde přestupujeme na S5. Touto linkou dojedeme na zastávku Zoologischer Garten. Tady jdeme pěšky ke katedrále, která je od války stále ve vybombardovaném stavu – Kaiser-Wilhelm-Gedächtnis-kirche. Konečně tady manžel vybral nějaké €. U kostela jsou místní trhy a manžel neodolává pivu. Já cideru.

Pak jdeme na zastávku U9, jedeme na Fridrichstrasse, přestupujeme na linku U6, vystupujeme na Kohstrasse. Jdeme k Charlie Checkpoint (hraniční přechod mezi východním a západním Berlínem). Stále jsou tu vidět zbytky zdi a spoustu textu ohledně překračování linie a spoustě smutných příběhů.

Vracíme se do U a linkou U6 jedeme o zastávku dál, tedy na Hallesches Tor. Přestupujeme a jedeme U3 na zastávku Schlesisches Tor. Tady je víc bubákovo. Přecházíme most přes Sprévu a jsme u East Side Gallery (zbytek berlínské zdi, různě pomalovaná).

Tady teprve usedáme v Chupenga burritos a večeříme burritos. A hned vedle využíváme kavárnu. Já si dávám cappucino a cookies. Manžel americano.

Jsem pěkně uťapaná, ale ještě není konec. Musíme se dostat k autu.

Po odpočinku jdeme na zastávku Warschauer Strasse, u které je Lidl. Kupujeme preclíky, pivo, Arizona Tea, snídani a Starbucks ice coffee. 2x přestupujeme, než dojedeme na naší zastávku. Z Warschauer Strasse jedeme S3, přestupujeme na Ostkreuz Bahnhof, S8 jedeme na Schönefeld a pak S45 na naší Altglienicke. Docházíme na parkoviště, kde máme auto. Už se stmívá, takže si rozložíme spaní. Jsme oba pěkně unavení, takže usínáme únavou kolem 22.

16. 8.:

Vzhůru jsme oba v půl šesté. Manžel spal vcelku celou dobu. Jen já se pořád budila kvůli něčemu. A pořádně jsem zabrala až k ránu. Ustýláme, převlékáme se a provádíme hygienu v rámci možností. Snídáme bagetku s ementálem a k tomu upíjím Starbucks kávu.

Kolem půl sedmé vyrážíme na cestu do Sachsenhausenu. Když se vymotáme z Berlínského okruhu, stavíme na benzínce. Dáváme si kávu (manžel espresso, já cappucino). Pokračujeme v jízdě.

Před koncentrační tábor přijíždíme asi 15 minut před otvírací dobou. Otvírá se v 8:30. Chvilku tedy čekáme v autě.

Do areálu vstupujeme jako první. Je vcelku chladno, ale dá se to pohybem zahnat. Za pár centů si kupujeme mapu areálu. Jinak je vše zdarma. Procházíme lágr vcelku důkladně. Od 8:30 do 12.

Po dvanácté odcházíme, proti nám jdou proudy nových návštěvníků. My nasedáme do auta. Trochu se občerstvujeme a vyjíždíme směr domů. Je asi čtvrt na jednu.

Nejprve objíždíme Berlín. Tentokrát z druhé strany, než ráno (ráno západním okruhem, teď východním). Občas popojíždíme v kolonách. Hodně se tu opravují dálnice a tak jsou samé uzavírky. Navíc vše zhušťuje páteční provoz.

Poprvé zastavujeme jen na WC. Pak pokračujeme, ale brzy stavíme znovu, protože si kupujeme kávu. Kolem Drážďan je opět zhuštěnější provoz.

Cca v 16 hodin překračujeme hranice. Na sjezdu u Mělníka se vydáváme směrem Slaný. Ze Slaného míříme na Smečno a ze Smečna do Nového Strašecí. U Íránce si kupujeme Falafel kebab. Doma si jej sníme a kolem 17:45 vyjíždíme pro děti. Manžel řídil celou dobu, takže pro dětičky už usedám za volant já. Celkem jsem za ty dva dny najeli 829km.

Večer uklízíme, sepisuju deník a hlavně odpočíváme. Jsme opravdu hodně unavení a spát jdeme s dětmi.

Byl to moc krásný výlet ve dvou. Už jsem pěkně sehraná dvojka a takové výlety nám jdou. Doufám, že brzy vyrazíme na další. Já už samozřejmě přemýšlím, kam by to mohlo být J.