Senoseče, žně a sklizeň

Trochu jsme tyto "svátky" přeskočili a tak bych se k nim ráda vrátila...
V letním čase nebýval čas na obřady a zábavy. Práce na polích bylo hodně, kromě obilí měla menší význam sklizeň sena a otavy. Vydatné zásoby byly předpokladem na úspěšné překonání zimy dobytka, koní, králíků,... Myslím, že si již dnes nedokážeme představit, že bychom si nezašli do obchodu koupit si čerstvé jídlo - ovoce, zeleninu, pečivo,... že bychom si museli dělat zásoby na zimu.
Dožínky, obžinky, ožínky... Neboli poslední fůra s ozdobným snopem, která se zavážela do stodoly. Ženci na poli ještě vybrali mezi pomocnicemi žňovou nevěstu, kterou ozdobili polními květy a věncem z klasů. Ta se také vezla na poslední fůře.  Tuto poslední fůru doprovázel i zpěv, někde muzika. Vyšňořená dívka děkovala selce a hospodáři za práci a vyslovila naději, že jí zase pozvou na žně za rok. Hospodář pak podaroval pomocníky silnou polévkou, pečení, buchtami či vdolky. Narazil se soudek piva, ve vinařských oblastích víno a tančilo a zpívalo se až do rána.

Jak k srpnu patří dožínky, k podzimním měsícům sklizeň dalšího ovoce a zeleniny. Brambory, řepa, švestky, hrušky, hrozny, len. Po sv. Martinu se začínalo s práci na mlatě. Brambory do sklepů. Z vína burčák, plní se bečky švestkami, aby byla slivovice. Před havelským posvícením se šlapalo zelí, aby se ukysalo k posvícenské pečínce. Sklizeň podobných plodin doprovázely obřady podobné dožínkám. Vinobraní, švestkobraní, bramborobraní,... Všeobecně platilo, že veškeré venkovní práce i pastva měly být ukončeny okolo sv. Martina. Jak praví pranostika, Martin má přijet na svém běloušovi. Začala tím zima, mráz a ženy se začaly scházet k přástkám lnu.

Komentáře