Vysoce infekční nemoc. Postižený je infekční již dva dny před prvním výsevem neštovic. Infekční zůstává až do vyloupnutí posledního stroupku. Všechny maminky chtějí, aby jejich dítko mělo neštovice co nejdříve, ale na Vánoce se to nikomu nehodí. Děti tuto nemoc snášejí mnohem lépe, než dospělý jedinec. Nemocný musí být doma, aby nikoho nenakazil. A hlavně, aby nechytil jinou nemoc. Průběh obou nemocí je pak mnohem horší. Rekonvalescence po nemoci je zhruba týden.
A jak tato nemoc probíhala u nás? A kde jsme k ní přišli?
U nás to jako první odskákala Anetka. Ta se nakazila v čekárně dětského doktora, kde jsme byli všichni kvůli viróze. Na Mikuláše se objevily první flíčky.. Anička začala s neštovicemi zhruba po 14 dnech po Anetce. Tedy se nakazila od Anetky, nenakazila se v čekárně. Dominik, trošku jsem se bála, aby se neštovice u něj neobjevili po další inkubační době (ta je 2-3 týdny). Naštěstí neštovice vypukly jen 2 dny po Aničce. Těsně před Štědrým dnem. A začnu právě od konce, tedy od Dominika. Domča měl neštovice 21 dní. Výsev byl někde mezi Aničkou a Anetkou. Zhruba střední velikost. Anička byla prostřední nakažená, neštovice u ní trvaly 26 dní. Měla sice malinké flíčky, ale měla je úplně všude. Od hlavy k patě. Nejméně, ale nejdéle trvaly neštovice u Anetky. Měla menší výsev, ale veliké flíčky. Největší neštovici měla ve vlasech. Což je dobře, protože případná jizva nebude vidět. A trvalo to neuvěřitelných 38 dní! Každé dítko mělo i jiný průběh. Ve všech případech začínali zhruba ty dva dny před prvním výsevem. Ale u Anetky jsme netušili, že to budou neštovice. Byla unavená, nesvá. A jako jediná bez teplot. Domča i Anča teploty měli, ale ne nijak vysoké. Nejhůře to nesla Anička, ale nedivím se, vzhledem k množství výskytu. Nejdéle se loupala Anetka, lépe řečeno ta velká hrůza na hlavě. Nejhorší bylo prvních +/- 5 dnů, kdy probíhal výsev. Pak už to šlo.
V dnešní době se už na neštovice nepoužívají pudry, jako to bylo za mého dětství. Nechávají se volně, popřípadě jsme je měli natřít Fenistil gelem. Také jsme dávali Fenistil kapky, kvůli svědivosti a klidnějším nocím. Nemá se denně mýt, když už, tak jen sprcha a opatrné otírání ručníkem. Já kdysi k neštovicím měla ještě spálovou angínu a tak si to mamka musela pěkně "užít".
Měli jsme štěstí, že jsme měli neštovice přes Vánoce. Mohli jsme v klidu doma koukat na pohádky, jezdila za námi moje mamka s taťkou, moje babička a na Štědrý den i moje sestra a švagr. I tchyně se tu ukázala, ale nebyla si jista, zda neštovice měla a tak to byla jen jedna krátká návštěva. Stereotyp - měsíc a půl doma - nám právě vánoční svátky trošku rozbily. Děti dostali nové dárky a měli si hned s čím hrát. A určitě je lepší chybět měsíc a půl ve školce, než měsíc a půl ve škole. A taky si myslím, že je lepší být zavřený doma v zimě, než třeba v létě.
A jak to bylo se školkou? Anetka byla ve školce za prosinec 2x. Nejprve marodili s virózou, pak šla do školky a hned zase zůstala doma. Po dalších dvou dnech mi učitelka řekla (ne naše třídní, ale taková ta střídací), že mluvila se zástupkyní a doporučují nám, aby zůstali doma i Anička s Domčou. Ačkoliv oni s neštovicemi ještě nic neměli, naopak je dostali až po 14 dnech, museli být doma taky. Bylo to dlouhé a otravné, ale zvládli jsme to a přežili. Po neštovicích bývá tělo velmi oslabeno. My dodrželi ten týden rekonvalescence, pak šli do školky. Ve školce jsme byli 3 dny a zase jsme byli doma. Rýma a kašel, ale nechtěli jsme, aby se to rozjelo v něco víc. Chřipky přeci jen teď řádí. Ale už jsme zase v pořádku a tak zvesela do školky.
A ještě jedna poznámka k neštovicím. Myslíte si, že se nemohou opakovat? Možná vás teď vyvedu z omylu. Mohou. Také jsem tomu nechtěla věřit, ale jedna maminka holčičky z naší školky měla neštovice celkem 3x. Prý poprvé a podruhé měla pouze pár pupínků (do deseti). A právě díky malému výsevu se u ní opakovali. Až napotřetí je měla všude. Tak snad už bude mít pokoj.
A jak tato nemoc probíhala u nás? A kde jsme k ní přišli?
U nás to jako první odskákala Anetka. Ta se nakazila v čekárně dětského doktora, kde jsme byli všichni kvůli viróze. Na Mikuláše se objevily první flíčky.. Anička začala s neštovicemi zhruba po 14 dnech po Anetce. Tedy se nakazila od Anetky, nenakazila se v čekárně. Dominik, trošku jsem se bála, aby se neštovice u něj neobjevili po další inkubační době (ta je 2-3 týdny). Naštěstí neštovice vypukly jen 2 dny po Aničce. Těsně před Štědrým dnem. A začnu právě od konce, tedy od Dominika. Domča měl neštovice 21 dní. Výsev byl někde mezi Aničkou a Anetkou. Zhruba střední velikost. Anička byla prostřední nakažená, neštovice u ní trvaly 26 dní. Měla sice malinké flíčky, ale měla je úplně všude. Od hlavy k patě. Nejméně, ale nejdéle trvaly neštovice u Anetky. Měla menší výsev, ale veliké flíčky. Největší neštovici měla ve vlasech. Což je dobře, protože případná jizva nebude vidět. A trvalo to neuvěřitelných 38 dní! Každé dítko mělo i jiný průběh. Ve všech případech začínali zhruba ty dva dny před prvním výsevem. Ale u Anetky jsme netušili, že to budou neštovice. Byla unavená, nesvá. A jako jediná bez teplot. Domča i Anča teploty měli, ale ne nijak vysoké. Nejhůře to nesla Anička, ale nedivím se, vzhledem k množství výskytu. Nejdéle se loupala Anetka, lépe řečeno ta velká hrůza na hlavě. Nejhorší bylo prvních +/- 5 dnů, kdy probíhal výsev. Pak už to šlo.
V dnešní době se už na neštovice nepoužívají pudry, jako to bylo za mého dětství. Nechávají se volně, popřípadě jsme je měli natřít Fenistil gelem. Také jsme dávali Fenistil kapky, kvůli svědivosti a klidnějším nocím. Nemá se denně mýt, když už, tak jen sprcha a opatrné otírání ručníkem. Já kdysi k neštovicím měla ještě spálovou angínu a tak si to mamka musela pěkně "užít".
Měli jsme štěstí, že jsme měli neštovice přes Vánoce. Mohli jsme v klidu doma koukat na pohádky, jezdila za námi moje mamka s taťkou, moje babička a na Štědrý den i moje sestra a švagr. I tchyně se tu ukázala, ale nebyla si jista, zda neštovice měla a tak to byla jen jedna krátká návštěva. Stereotyp - měsíc a půl doma - nám právě vánoční svátky trošku rozbily. Děti dostali nové dárky a měli si hned s čím hrát. A určitě je lepší chybět měsíc a půl ve školce, než měsíc a půl ve škole. A taky si myslím, že je lepší být zavřený doma v zimě, než třeba v létě.
A jak to bylo se školkou? Anetka byla ve školce za prosinec 2x. Nejprve marodili s virózou, pak šla do školky a hned zase zůstala doma. Po dalších dvou dnech mi učitelka řekla (ne naše třídní, ale taková ta střídací), že mluvila se zástupkyní a doporučují nám, aby zůstali doma i Anička s Domčou. Ačkoliv oni s neštovicemi ještě nic neměli, naopak je dostali až po 14 dnech, museli být doma taky. Bylo to dlouhé a otravné, ale zvládli jsme to a přežili. Po neštovicích bývá tělo velmi oslabeno. My dodrželi ten týden rekonvalescence, pak šli do školky. Ve školce jsme byli 3 dny a zase jsme byli doma. Rýma a kašel, ale nechtěli jsme, aby se to rozjelo v něco víc. Chřipky přeci jen teď řádí. Ale už jsme zase v pořádku a tak zvesela do školky.
A ještě jedna poznámka k neštovicím. Myslíte si, že se nemohou opakovat? Možná vás teď vyvedu z omylu. Mohou. Také jsem tomu nechtěla věřit, ale jedna maminka holčičky z naší školky měla neštovice celkem 3x. Prý poprvé a podruhé měla pouze pár pupínků (do deseti). A právě díky malému výsevu se u ní opakovali. Až napotřetí je měla všude. Tak snad už bude mít pokoj.
Komentáře
Okomentovat