Naposledy v tomto roce...

Rok se s rokem sešel a nám zbývají poslední dva dny roku 2017. Jaký byl? Byl plný náročných rozhodnutí a změn. Ale hezky popořadě.

Leden
Hned první lednový den si manžel ke své 12ti hodinové službě střihl i odpolední službu, tedy přesčasovou. Děti si jej tedy vůbec neužili a bohužel to tak trochu předznamenalo celý rok. V lednu se totiž začal řešit převod zástavy našeho bytu v Dejvicích, nájemník byt opustil a manžel jej začal dávat dopucu, aby se dal k nabídce na prodej. S kamarádkou Kristýnou jsme byly na kafíčku v Kafematu. S kamarádkou Luckou jsme si daly kafíčko v kavárně na Novém Světě. Rozečetla jsem knihy Svět podle Lu a Pokání. Obě jsem dočetla a obě tu mají své články. Navštívila jsem kamarádku Mílu s malou Haničkou. Kamarádce Zuzce se narodila holčička. Dosyta jsme si s dětmi užili sáňkování a bobování. V rámci dne pro sebe jsem si udělala pěší výlet z Dejvic přes Stromovku až do Troji. V Kaváriu si dala polívku a latté. Byla jsem na kafíčku u kamarádky Zdeňky. Prohlížíme nabídky realit a byli jsme na 2 prohlídkách domu. Mj. i na ten, ve kterém teď bydlíme. Syn oslavil své druhé narozeniny.

Únor
Druhá prohlídka domu, který máme vyhlídnutý. Tentokrát nejen s makléřem, ale i s majitelem, kvůli technické stránce a popisu. Manžel měl narozeniny. S dcerou jsme navštívili ortopeda. Měla jej doporučeného od MUDr. Smolíkové z CKP, ale vše je v pořádku. Rozečetla jsem knížku Díte číslo 44. Dočetla a popsala jsem vám ji. Prodali jsme byt v Dejvicích. 9 let našeho života bylo pryč. Druhá dcera se nám osypala. Běhali jsme po doktorech s podezřením na alergii. Na kiwi. Ale nepotvrdilo se vůbec nic. Takže jen nějaká shoda náhod. Navštívila jsem s dětmi taťku v práci. Den pro sebe byl opět procházkový. Od Vyšehradu přes kavárnu Čekárna, Náplavka, Emauzy,... přes Letnou a Pod kaštany,... Café Záhorský a Vypálené koťátko. Zúčastnila jsem se výzkumu pro Sociologický ústav a IKEM.

Březen
Dojela jsem si vyfotit MD-11 na letiště. Prošla jsem vyšetřením EEG v rámci mých migrén. S kamarádkou Kristýnou jsme si daly oběd v Bistro 8. Děti trávili víkend u prarodičů a my si s manželem udělali vycházku Prahou - Nový Svět, Hrad, Malostranské náměstí, Karlův most, Tricafé a večer jsme si dali výborné sushi. Dostala jsem nový telefon. U kamarádky Lucky jsem byla na akci "Vítání jara". S kamarádkou Kristýnou jsme byly na kávě v Super Tramp Coffee. S manželem jsme byli letecky na jednodenním výletě v Bruselu.

Duben
S dětmi jsem navštívila kamarádku Kristýnu. S dcerou jsem byla na kontrole s hemangiomem. Máme přijít až za rok. Rozečteny knihy 1984 a Dracula. Opět obě dočteny a zde popsány. Zúčastnila jsem se srazu s holkama ze střední v Café Letka. Poprvé jsem byla díky kamarádce Lucce na Slam Poetry. Byla to exhibice v Rock Café a hned jsem se do tohoto žánru zamilovala. Byla jsem na letecké burze, tedy na Convention. Manžel měl svátek. A celá rodina i s mými rodiči jsme byli v Horoměřicích na akci Pálení čarodějnic.

Květen
S dětma jsem byla na Dni otevřených dveří MŠ Stochov. Holkám byly konečně propíchnuty ouška na náušnice. Byli jsme na velké zahradní párty u manželovými kamaráda Radka a jeho ženy. Byli jsme na Tuchlovické pouti, v jejímž rámci je i Folklorní festival. Byli jsme na rybářských závodech v Horoměřicích. Rozečetla jsem knihu Zabiják. Dočetla a publikovala. S dětmi jsme byli na zápisu do MŠ. Já jsem s dětmi byla na výletě do Zooparku Zájezd. S kamarádkou Zdeňkou jsme si daly kafíčko. S kamarádkou Zuzkou a malou Aličkou jsme se zúčastnily festivalu Svět knihy. S manželem a dětmi jsme byli na Festivalu ambasád, který se pořádá v rámci farmářských trhů na Kulaťáku. S kamarádkou Kristýnou jsem byla na kafču v pekárně Praktika. Dcera měla svátek. Poprvé tento rok jsme byli ve Vlkovci a to hned i na noc. Poprvé a ne naposledy v květnu. Opět jsem byla s dětma u kamarádky Kristýny. Sešla jsem se s kamarádkami Zuzkou a Mílou v suchdolské Žirafě. A to hned 2x v květnu. Rozečetla jsem Malý pražský erotikon. Knížku jsem dočetla a je poslední, o které jsem zde psala. Byla jsem na dalším Slam Poetry, tentokrát v Café V lese. Po 12ti leté známosti s manželem, respektive s jeho rodiči, jsem si s nimi začala tykat. Rozečetla jsem, a od teď už budu uvádět knihy, které vám dlužím, Betonovou zahradu a S madame Chic doma.

Červen
V červnu jsem si udělali rodinný výlet do Medvědária v Berouně. S manželem jsme byli v letním kině na Hanebných panchartech. Opět jsme byli u kamarádky Kristýny. Všechny děti byli přijaty do Mateřské školky na Stochově. Rozečetla a dočetla jsem knihu Skryté zlo. Byla jsem na Slam Poetry v Jamm Clubu. S Mílou a Zuzkou jsme byly v Žirafě. S dětmi jsme byli na Runway Festivalu pořádaným Letištěm Praha. Den pro sebe po dlouhé době, ale byla jsem doma a četla si. Manžel vzal děti ke tchýňatům. Rozečetla a dočetla jsem knihu Srdcové eso. Rozečetla a dočetla jsem knihu Bílá růže. S manželem jsem byli na food festivalu Všechny chutě světa. Celá rodina jsem se zúčastnili Dne dětí pořádaným Apolinářem pro nedonošené děti. Navštívila jsem s dětmi kamarádku Mílu. Byla jsem na kafču u kamarádky Zdeňky. Byli jsem ve Vlkovci. V den 8 výročí naší svatby jsme převzali klíče od našeho nového domova. A začalo tak náročné období. Já s dětmi sama. Manžel s kamarádem či s tchánem na baráku.

Červenec
Hned první červencový den jsme byli na svatbě manželova bratrance. Moje mamka si zlomila nohu a měla tak po létě. Začínáme pomalu balit a stěhovat se. Část věcí do baráčku, část ke tchýňatům, kde budeme dočasně přežívat. Manžel se tedy pohybuje mezi prací, tchýňaty a baráčkem. Má u sebe naší fenku Elišku. A bohužel s ní začal jezdit i po veterinářích. Já, aby děti trošku léta užili, pendluju mezi Vlkovcem a tchýňaty. Mám u sebe našeho kocoura Matýska. Když jsem byli ve Vlkovci, udělala jsem si s dětmi výlet ke kamarádce Jarce do Plužin. Rozečetla a dočetla jsem knížku Jedu dál. Bohužel, musela být uspána naše pudlice Eliška. Byla jsem na Slam Poetry v Tiskárně na vzduchu. A definitivně jsme opustili Horoměřice... :( Já jsem s dětmi opět odjela na týden do Vlkovce. Na konci července se nám ztratil kocourek Matýsek u tchýňat. Byla mi zakázána účast na letní grilovačce u letištního plotu s oblíbenými spottery a leteckými nadšenci a návštěva kamarádky Zdeňky. Na obě akce jsem měla v plánu jet i s dětmi, ale manžel a tchán byli jiného názoru. Alespoň že k rodičům jsem mohla jet... Dcera měla svátek.

Srpen
Syn měl svátek. Stále pobýváme mezi Tuchlovicemi a Vlkovcem. Manžel jen v Tuchlovicích či v práci. Když jsem byli ve Vlkovci, i s mými rodiči jsem se zúčastnili již tradičních Žralokových necek. Navštívila jsem s dětmi kamarádku Lucku, s jejíž rodinou se i moji rodiče kamarádí několik desítek let. Na konci srpna už jsem dostala povolenku alespoň ke kamarádce Kristýně. I když je pravda, že o tom věděl jen můj manžel. Tchýňáci ne. A 25. jsme konečně začali bydlet na Stochově. Den po první noci jsme si přivezli naší kočičku Žofinku, které tak skončil 3letý nucený arest v Tuchlovicích. A na úplném závěru srpna jsem si zašla s partou přátel na Slam Poetry opět do Tiskárny na vzduchu.

Září
Velká změna v životě našich dětí. Nastoupili do Mateřské školky! A den po prvním dnu ve školce mě hned čekala i první třídní schůzka. Dvojčata měla narozeniny. Další Slam Poetry, tentokrát už v uzavřených prostorách - Rock Café. S kamarádkou Kristýnou jsem byla na kávě v pekárně Praktika a na výborných kroblihách v OH Deer Bakery. Dvojčata byla na vyšetření - spinometrii. S kamarádkou Luckou a dalšími jsem byli v Cobře a Liberálu. Děti měli ve školce první divadlo - Mášinka a zvířátka. Rozečtena a nedočtena kniha Vzpomínky na Afriku. S Mílou a Zuzkou jsme opět navštívily Žirafu. Poslala jsem první dva životopisy.

Říjen
Navštívila jsem s dětmi sestru v Holubicích, v rámci oslavy jejích narozenin. Děti měli ve školce vystoupení Dog dancing. Byla jsem na podzimní Convention. Rozeslala jsem další životopisy. Byla jsem na mistrovském Slam Poetry v Café V lese. Byli jsme na Tuchlovickém posvícení. Děti měli ve školce divadýlko s přestavením Co malí medvědi o podzimu nevědí. Byla jsem na dvou pohovorech. S kamarádkou Kristýnou jsem byla v Čokolaterii Vokovice. A děti zakončili měsíc s infekčním zánětem spojivek.

Listopad
Hned prvního jsem byla s Luckou a Majdou na Slam Poetry v Rock Café. Vyběhávala jsem si vstupní dokumenty k mé nové práci. S dětmi jsem byli u doktorky s virózou, která se nás držela asi 14 dní. S Mílou a Zuzkou jsme byly v Café Pointa. S mamkou a sestrou jsem si daly kávu ve Starbucksu. Byla jsem pozvaná na Pod-Zimní párty letového personálu do Villa St. Tropez. V půli listopadu jsem nastoupila do Alpha Flight na brigádu, která se měla od prosince změnit na hlavní pracovní poměr. Na konci listopadu jsem věděla, že tuhle práci s 3 dětmi a školkou prostě nedám. Na HPP jsem tedy nenastoupila. S kamarádkou Kristýnou jsem byla v Kafematu. Četla jsem básnické sbírky - Sborník Slam Poetry a S tebou a bez tebe. V listopadu se stal zázrak zázraků, objevil se náš Matýsek a my si jej tak mohli také přivést do našeho domečku. Anička si ve školce rozbila nos. Ve školce měli další divadlo a to Červenou Karkulku. A vánoční vystoupení - Vánoce s Jiřím Helekalem. Na závěr měsíce měli ve školce klauna.

Prosinec
Opět začínal Slam Poetry, tentokrát to ale bylo finále Mistrovství ČR v Meet Factory. Zúčastnili jsme se slavnostního rozsvícení vánočního stromu v Tuchlovicích. Děti měli ve školce Mikuláše a divadelní přestavení Jak se v pekle kujou pikle. Bohužel, pro Anetku to bylo vše, protože se nám osypala a paní doktorka nám potvrdila neštovice. Anička s Domčou měli ještě Čertí rej a Besídku. Anetka měla krásné šatičky na anděla, které ji dělala poje babička a moje mamka zase vytvářela křídla. No, máme to schované na příští rok. Bohužel, hned na to nám v MŠ řekli, že pokud máme doma jedny neštovice, nechtějí, aby do školky chodili i ti dva zdraví. Takže celý zbytek prosince jsou děti doma. Anička s Domčou je dostali až těsně před Štědrým dnem, takže do školky klidně chodit mohli. Já jsem ještě zašla se Zuzkou a Mílou na Dyzajn Market zima. Dřív jsem tam chodila s kamarádkou Kristýnou. Ale v poslední době nám to nějak nevycházelo, pak jsem vždycky našla fotky na IG. Tak jsme si se Zuzkou a Mílou založily novou tradic. A kromě DM jsem zašly na adventní trhy na Nám. Míru. Zuzka a Míla byly poprvé bez svých holčiček. S holkama ze střední jsme byly ve Spižírně 1902. A byla jsem na takové komornější vánoční párty u kamarádky Lucky. Den před Štědrým dnem jsem oslavila své narozeniny. Fuj, tohle už je na neslavení. A pak už jen: Štědrý den (s našima, sestrou a švagrem a s mojí babičkou), Boží hod vánoční (v klidu u pohádek a cukroví) a Druhý svátek vánoční (s tchyní. Na to, že neštovice údajně neměla, docela riskuje).

Vypadá, že jsem trajdala po kafíčkách a srazech jen já. Opak je pravdou. Manžel měl 1-2x měsíčně také své dýchánky. Jen to tu nezmiňuji. A co jsme v baráčku, máme tu v přízemí místnost, říkáme ji prodejna, kde se pořádají chlastací večírky. Byli tu manželovi kamarádi z mládí. I kolegové z práce.

Nyní máme mezisváteční čas (stále s pohádkami a cukrovím) a čeká nás už jen Silvestr. Snad se za ty dva dny něco nepo...

Ještě pár slov k požehnaným svátkům. Na Vánoce jsem měla připraveno 17 druhů cukroví a 1 druh mi přivezla moje babička. Nyní jich už máme 11. Tedy 7 druhů už je snědeno. To je ta pětičlenná rodina, která je jako živá saň. Stále hladová. A to je dávám na sváteční stůl až na Štědrý den ráno! Nejoblíbenější cukroví u dětí jsou perníčky, americké cookies, ořechová kolečka, vosí hnízda a pistáciové cookies. Za mě bodují novinky: arašídové kuličky a kávové kuličky. Naprostý propadák pro mě byly ovesné kuličky, u dětí matcha cookies (s tou chutí se prostě neztotožňují).
Opět došlo na souboj bramborových salátů. Tentokrát opravdu dvě mísy vedle sebe. Dali jsme si lžičku salátu mojí mamky. Výborný!!!! A dali jsme si lžičku tchýně... A zajedli jsem to salátem mé mamky. Tchyně salát padnul na chlebíčky.
Obdobně to vypadá v souboji vánoček. Vítězná vánočka je ta od mojí babičky. 
Po těch smažených a masitých jídlech manžel zatoužil po něčem nemasitém. Takže jsem na sv. Štěpána dělala obyčejné bramborové placky. A jak jsem si na nich všichni pochutnali!
Jedlička se stále drží čerstvá a neopadá. Ozdoby jsou taky ještě na svých místech. I když děti je neustále ohrožují nájezdy na odrážedlech.
Ježíšek byl velmi bohatý. Hlavně tedy pro dětičky. A bylo to způsobeno i tím, že jsme nemohli objíždět dědečky a babičky. Takže prarodiče navezli dárky k nám a my toho měli pod stromečkem opravdu hodně.

Silvestra budeme trávit klasicky. Manžel na službě a já s dětmi doma. Čekám návštěvu, naše. Sami bez tatínka budeme i tradičně na Nový rok. Nj., práce na letišti přináší své oběti. Zvlášť když chceme, aby byl tatínek doma na Štědrý den. Ale co, taky jsem tak kdysi sloužívala... Jen se bojím těch ohňostrojů. Já to nevyhledávám vůbec. Manžel taky ne. Ale v posledních dnech se tu už "střílí" během večerů a děti z toho moc nadšené nejsou. V předešlých letech je vždycky zaspali, ale letos? Minimálně Domču to vždycky budí a pak pláče, že se bojí... Tak uvidíme.

Jaké chystám silvestrovské pohoštění?
Určitě budu dělat moje oblíbené jednohubky sýr + ananas. Nakrájíte tvrdý sýr (například eidam) na kostičky a připevníte k němu párátkem kompotovaný ananas. Zní to možná zvláštně, ale pochvalovali si to i manželovi kolegové, kteří k nám byli pozváni na párty do prodejny.
Určitě budu dělat dip z nivy. 100g nivy, 200g zakysané smetany, 100g žervé, 2 lžíce majonézy, 1 menší cibule, sůl a pepř. Vše projedeme mixérem. Podávám s nakrájenou čerstvou zeleninou.
Určitě udělám nějaké jednohubky. Nakrájený rohlík namazaný a obložený. Určitě ne klasické chlebíčky. Já je nemusím. A manžel si je užije u svých rodičů.
A nebudou chybět ani tyčinky z listového těsta: rozválené listové těsto potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme solí, pepřem, mletou paprikou a kmínem. Nakrájíme rádýlkem, Zkroutíme a upečeme.
Kdo by chtěl, může se na mé silvestrovské pohoštění podívat do loňského roku. Myslím, že se o moc lišit nebude.
V Lidlu jsem koupila 2 druhy Antipasti. Máme nějaké ty slané tyčinky a preclíčky.
Kdo mě sleduje na Instagramu (@jana.kuc), může očekávat fotku ze silvestrovského pohoštění.

Letošek byl opravdu náročný. Mně se stýská po blízkosti Prahy, známých a chybí mi i blízkost mých rodičů. Manžel je spokojený. Konečně má baráček, i když většinu prací tu za něj dělá jeho kamarád Luboš. Dětičky měli ve svých životech první velký milník, školku. Zkraje to bylo trošku napínavé, ale pak si zvykli. Jsem zvědavá, jak se budou tvářit na školku po uzdravení neštovic. Když jdou ze školky, neříkají, že jdou domu, ale že jdou na baráček. A Anetka se teď vyjádřila ve smyslu, že jí Horoměřice chybí taky, že se jí tu nelíbí.

Co čekat od roku příštího, tedy od roku 2018? Doufám, že už bude alespoň trochu klidnější. Sice nás čeká oprava plotu, malování obří chodby,... ale alespoň se nebudeme muset stěhovat! Budu si muset najít nějakou práci, protože od ledna budu na Úřadu práce. Potřebovala bych nějaký půl úvazek nebo jen brigádu. V tomto kraji těch nabídek moc není. A matkám s dětmi je vůbec v tomto státě dost těžce nevycházeno vstříc. A doufám, že si společně, jako celá rodina, uděláme alespoň pár výletů.

Prvního ledna, tedy na Nový rok vychází jedna oblíbená pranostika. Jak na Nový rok, tak po celý rok. U nás bude pracovní (tatínek), promaroděný (děti). Tak snad takový nebude i celý rok.
Dejte si čočku. Aby bylo ve vaší domácnosti hodně penízků. Neperte a hlavně nevěšte prádlo. To věstí smrt v rodině.

ŠŤASTNÝ A SPOKOJENÝ ROK 2018 VÁM VŠEM!

P. S.: Děkuji, že čtete můj blog. Tento rok jsem jej zanedbávala. Opět to musím omluvit stěhováním a tím vším okolo. Čtěte i příští rok a budu velmi spokojená!

Komentáře