Krásnou třetí adventní neděli Vám všem! Zapalujeme třetí svíčku a voní nám tu františek. Jako malá jsem milovala purpuru. Dnes je mi to jedno, ale k praktičnosti a jednoduchosti preferuju františky. Zapálený kousek postavím do skleněné misky, takže se nemusím být o své okolí.
Je neuvěřitelné, jak ten čas letí a já opět píšu příspěvek k adventní neděli. Ano, i ten uplynulý týden se nesl ve znamení pečení cukroví, ale nejen toho. Takže pěkně od začátku.
V pondělí přišla vystrašit čertovská cháska naše zlobivé děti. Respektive my jeli za tou cháskou. Ráno bylo pěkně mrazivé a krásně se člověk vžil do té adventní nálady.
Praha 6 pořádala pro děti u Skleněného domu na nám. Svobody Mikulášskou akce. My nejprve jeli k prababičce a pak společně, vycházkovým tempem, jsme šli ke "Skleňáku". Lidí mraky a neměli jsme se šanci dostat k andělu či Mikuláši. Ti samozřejmě byli jen jedni. Mikuláš takový mlaďas, ale co se dalo dělat. Zato čerti, to byli fešáci. Velcí dospělí chlapi, takže opravdu budili respekt. Anetka i Domča jejich přítomnost oplakali. Anička naopak. Ta čertům mávala, zdravila je a byla ve svém živlu. Snažila jsem se s ní vystát frontu na Mikuláše s andělem, ale asi bychom tam stály ještě teď. Naší snahu jsme vzdaly, vrátily jsme se k mrznoucím sourozencům, tatínkovi a prababičce. A přes Vítězné náměstí se vydali k domovu. Na "Kulaťáku" jsme narazili na další trojici, ale samé převlečené děti. To Anetka i Domča vycítili, takže už se nebáli. Ale Anetka ze sebe i tak nevydala ani hlásek. Anička za všechny zazpívala písničku a vysloužila si i pro sourozence bonbonky. Takže alespoň nějaký zážitek s čertem měla. Ovšem pamatovala si, že vloni dostala od čerta jablíčko a dožadovala se dalšího. Měla štěstí. Když jsme přijeli domu, čekala na ně v postýlkách nadílka od čertů a Mikulášů, kteří je tu hledali, když jsme nebyli doma. Přiletěla nadílka od obou babiček, od tety, od prababičky a samozřejmě od rodičů. Mají tolik mlsek, že budou mlsat ještě v létě. Ale bylo tam i ovoce a Anička se dočkala oněch pekelných jablíček, takže byla spokojená i ona.
A asi bych to ani nebyla já, kdybych nebyla řádně vybavena.
Teď přeskočím střed týdne, který se nesl ve znamení pečení, k tomu se vrátím. Půjdu teď ale rovnou do soboty. Původně jsme byli dohodnuti s manželem, že pojede sám s dětmi ke tchýňátům a odpoledne pojede s tchánem na práci do bytu. Já že pojedu s kamarádkou na Dyzajn Market zima a pak se vydám busem za dětmi, aby tam tchýně nebyla dlouho sama, na ty tři rošťáky. Ale nějak se jim to rozleželo v hlavě, že sama hlídat tři děti nebude či co. No, nakonec to bylo tak, že manžel jel v půl deváté do Dejvic, kde už na něj čekal tchán (i když původně byl sraz až v devět) a děti putovaly k mým rodičům. Ale na 11 už musel být taťka zpátky, protože děda s babičkou taky měli ještě nějaké běhání po obchodech. Já si to v 9 přece jen štrádovala na autobus, ale ve 12 už jsem byla zpátky. I ty tři hodiny stačily k tomu, abych si s kamarádkou Kristýnou pěkně popovídala, daly jsme si dobré kafčo v Tricafe na Anenském náměstí a pak jsme se kochaly výrobky šikovných lidiček na Dyzajn Marketu. Obě jsme si udělaly radost, já samozřejmě náušnicemi (letadýlkem a malými puzetkami). Ale bych nebyla sobec, koupila jsem maličkost i manželovi. Dostane ji pod stromeček. Fotku náušnic bohužel ještě nemám, ale dodám... :) Přijela jsem ve 12, dala si s manželem kafčo a po 13 mě skolila taková migréna, že až večer jsem byla schopna trošku fungovat. Jak já tu migrénu nenávidím!!!
Ani minulý týden jsem nevynechala nové nalakování. Znovu jsme ty moje laky počítala a jsem skoro u čísla 90. Hrůza! A začala jsem číst novou knížku, kterou mám půjčenou od kamarádky Zdeňky - Madame Chic.
Taky jste sledovali v posledních dnech tak nádherné západy slunce? Ty krásné červánky! A opravdu to tento týden bylo několikrát. Tohle prostě musí dostat i naprostého neromantika!
Ale teď už k pečení. Začala jsem klasikou, lineckým. Recept je tu už z loňska, ale stejně jako v předešlých článcích o adventních nedělí, recept ráda zopakuji. Mám jej od své babičky. Její táta byl cukrář a ona ten recept má od něj:
250g másla
375g hladké mouky
120g moučkového cukru
1 vejce
1 vanilkový cukr
citronová kůra
Z uvedených ingrediencí vypracujeme těsto, které dáme do fólie a na noc do lednice. Druhý den pracujeme s těstem velmi rychle. Nebojíme se podsypávat. Dělám to i já, ačkoliv mám silikonový vál. Vykrajujeme dle vlastní fantazie, slepujeme dle vlastní fantazie. Já letos slepovala koupenou marmeládou, která je určena přímo pro linecké cukroví. Část lineckého jsme upravila tak, že jsem do vrchních dílů udělala dírku, aby byla marmeláda krásně vidět a navíc jsem ten vrchní díl namáčela v moučkovém cukru. Druhou část lineckého jsem nechala bez vykrojeného středu, zato jsem jej polila čokoládou a ozdobila.
Další cukroví, které jsem pekla, byly trubičky s marcipánovou nádivkou. Byla to premiera a řekla bych, že dopadla docela dobře. Ochutnala jsem jednu upečenou trubičku a docela mi chutnala. Recept je z časopisu.
Trubičky s marcipánovou nádivkou
Do mísy dáme15g kakaového prášku, 200g hladké mouky, 1/2 lžičky prášku do pečiva, 80g moučkového cukru, špetku soli, 75g tuku (já dala Heru), 1 vejce a 4 lžíce rozpuštěné hořké čokolády. Z ingrediencí vypracujeme těsto, které dáme na hodinu odpočinout do lednice. Mezitím si do misky nastrouháme 125g marcipánu a přidáme: 50g najemno mletých mandlí, mírně rozšlehaný 1 bílek (ne sníh), pár kapek mandlového aroma a 4 lžíce nastrouhaných piškotů (na zahuštění). Vypracujeme těsto, pokud bude řídké, přidáme další piškoty. Z těsta vyválíme váleček o síle 1 cm. Odpočinuté těsto vyválíme na plát tenký plát, rozkrájíme ho na 4-5cm dlouhé pruhy. Váleček nádivky potřeme trochou vody a položíme na okraj pruhu z těsta. Zavineme, upravíme do hezkého válečku a dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme na 190°C deset až patnáct minut. Dle vaší trouby.
Další recept je na kokosové tyčinky. Já vykrajovátko na tyčinky nemám, takže nejsou úplně vzhledově nejlepší. Ale chuťově jsou dobré. Recept jsem našla opsaný, mezi mými recepty, ale kde jsem k němu přišla, ví bůh.
300g hladké mouky
200g másla
100g moučkového cukru
60g strouhaného kokosu
1 vejce
1 vanilkový cukr
Změklé máslo vymícháme vařečkou dohladka s oběma cukry. Pak přidáme vejce, mouku, kokos. Vypracujeme těsto a dáme na půl hodiny odpočinout do ledničky. Vyválíme placku, vykrájíme obdélníčky či tyčinky a upečeme dozlatova na 180°C. Vychladlé kousky slepujeme marmeládou. V receptu byla jahodová, ale jelikož v klasickém lineckém je podobná, zvolila jsem domácí, z hroznového vína, kterou letos připravila moje mamka. Slepené kousky polijeme čokoládou a posypeme kokosem.
A poslední, co jsem tento týden vyráběla, bylo z jednoho základního těsta, ale vznikly hned dva druhy cukroví.
Základní těsto:
300g hladké mouky
110g krupicového cukru
3/4 hrnku změklého másla
80g moučkového cukru
1 vejce
1 a 1/2 lžičky vanilkového aroma
3/4 lžičky prášku do pečiva
V míse rozšleháme máslo do pěny, přidáme oba cukry, dobře promícháme. Pak přidáme vejce, aroma, prdopeč a mouku. Připravíme těsto, které se rozdělíme na dvě poloviny. A teď už se nám ze základního těsta stávají dvě varianty.
Varianta A - Zavinovačky
V míse pečlivě promícháme základní těsto, ke kterému přidáme 3 lžíce hladké mouky, 2 lžíce máku, 1 lžíci strouhané citronové kůry. Těsto dáme uležet na 10 minut do lednice. Pak z něj vyválíme plát, vykrajujeme zubatá kolečka. Do středu každého z nich dáme trochu meruňkové marmelády, spojíme protilehlé strany a dobře přimáčkneme. Pečeme na 190°C kolem 10 minut. Hotové posypeme moučkovým cukrem.
Varianta B - Levandulové nebe
V míse přidáme k základnímu těstu 1 lžíci hladké mouky a 2 lžičky sušené levandule. Já ji měla z naší zahrádky ve Vlkovci, takže super bio... :) Opět dáme na 10 minut chladit do lednice. Pak vyválíme a vykrajujeme nebeské tvary. Když se to jmenuje levandulové nebe, ani se nemůže vykrajovat nic jiného. Takže na řadu přišly komety, hvězdičky a měsíčci. Ale každý ať si vykrajuje, kdo co chce. Upečené a vychladlé nebe můžeme ozdobit polevou z moučkového cukru, který rozmícháme v horké vodě s fialovým barvivem. Popřípadě použít i cukrářské zdobení. Já si polevu připravila, ale upečené kousky jsem jen tak pocákala.
Všechna uvedená cukroví jsem pekla v polovičních dávkách. Ty důvody jsem tu říkala již mnohokrát. Tak koukněte na předchozí články a bude jasno hned.
Dále se snažím a opravdu pečlivě dodržuji, aby upečené cukroví skončilo v krabicích a řádné se odleželo. Mám je v krabicích na balkoně, takže žádní mlsalové nechtějí mrznout. Takže to je dobře. To cukroví - všechno, chce svůj čas. Aby pod tím stromečkem nebyla jen prázdní mísa.
Příští týden si dám asi trošičku pauzičku s pečením a snad se dočkám i víkendu jen s manželem, ale nebojte, o článek ke čtvrté adventní nepřijdete...
Je neuvěřitelné, jak ten čas letí a já opět píšu příspěvek k adventní neděli. Ano, i ten uplynulý týden se nesl ve znamení pečení cukroví, ale nejen toho. Takže pěkně od začátku.
V pondělí přišla vystrašit čertovská cháska naše zlobivé děti. Respektive my jeli za tou cháskou. Ráno bylo pěkně mrazivé a krásně se člověk vžil do té adventní nálady.
Praha 6 pořádala pro děti u Skleněného domu na nám. Svobody Mikulášskou akce. My nejprve jeli k prababičce a pak společně, vycházkovým tempem, jsme šli ke "Skleňáku". Lidí mraky a neměli jsme se šanci dostat k andělu či Mikuláši. Ti samozřejmě byli jen jedni. Mikuláš takový mlaďas, ale co se dalo dělat. Zato čerti, to byli fešáci. Velcí dospělí chlapi, takže opravdu budili respekt. Anetka i Domča jejich přítomnost oplakali. Anička naopak. Ta čertům mávala, zdravila je a byla ve svém živlu. Snažila jsem se s ní vystát frontu na Mikuláše s andělem, ale asi bychom tam stály ještě teď. Naší snahu jsme vzdaly, vrátily jsme se k mrznoucím sourozencům, tatínkovi a prababičce. A přes Vítězné náměstí se vydali k domovu. Na "Kulaťáku" jsme narazili na další trojici, ale samé převlečené děti. To Anetka i Domča vycítili, takže už se nebáli. Ale Anetka ze sebe i tak nevydala ani hlásek. Anička za všechny zazpívala písničku a vysloužila si i pro sourozence bonbonky. Takže alespoň nějaký zážitek s čertem měla. Ovšem pamatovala si, že vloni dostala od čerta jablíčko a dožadovala se dalšího. Měla štěstí. Když jsme přijeli domu, čekala na ně v postýlkách nadílka od čertů a Mikulášů, kteří je tu hledali, když jsme nebyli doma. Přiletěla nadílka od obou babiček, od tety, od prababičky a samozřejmě od rodičů. Mají tolik mlsek, že budou mlsat ještě v létě. Ale bylo tam i ovoce a Anička se dočkala oněch pekelných jablíček, takže byla spokojená i ona.
A asi bych to ani nebyla já, kdybych nebyla řádně vybavena.
Teď přeskočím střed týdne, který se nesl ve znamení pečení, k tomu se vrátím. Půjdu teď ale rovnou do soboty. Původně jsme byli dohodnuti s manželem, že pojede sám s dětmi ke tchýňátům a odpoledne pojede s tchánem na práci do bytu. Já že pojedu s kamarádkou na Dyzajn Market zima a pak se vydám busem za dětmi, aby tam tchýně nebyla dlouho sama, na ty tři rošťáky. Ale nějak se jim to rozleželo v hlavě, že sama hlídat tři děti nebude či co. No, nakonec to bylo tak, že manžel jel v půl deváté do Dejvic, kde už na něj čekal tchán (i když původně byl sraz až v devět) a děti putovaly k mým rodičům. Ale na 11 už musel být taťka zpátky, protože děda s babičkou taky měli ještě nějaké běhání po obchodech. Já si to v 9 přece jen štrádovala na autobus, ale ve 12 už jsem byla zpátky. I ty tři hodiny stačily k tomu, abych si s kamarádkou Kristýnou pěkně popovídala, daly jsme si dobré kafčo v Tricafe na Anenském náměstí a pak jsme se kochaly výrobky šikovných lidiček na Dyzajn Marketu. Obě jsme si udělaly radost, já samozřejmě náušnicemi (letadýlkem a malými puzetkami). Ale bych nebyla sobec, koupila jsem maličkost i manželovi. Dostane ji pod stromeček. Fotku náušnic bohužel ještě nemám, ale dodám... :) Přijela jsem ve 12, dala si s manželem kafčo a po 13 mě skolila taková migréna, že až večer jsem byla schopna trošku fungovat. Jak já tu migrénu nenávidím!!!
Ani minulý týden jsem nevynechala nové nalakování. Znovu jsme ty moje laky počítala a jsem skoro u čísla 90. Hrůza! A začala jsem číst novou knížku, kterou mám půjčenou od kamarádky Zdeňky - Madame Chic.
Taky jste sledovali v posledních dnech tak nádherné západy slunce? Ty krásné červánky! A opravdu to tento týden bylo několikrát. Tohle prostě musí dostat i naprostého neromantika!
Ale teď už k pečení. Začala jsem klasikou, lineckým. Recept je tu už z loňska, ale stejně jako v předešlých článcích o adventních nedělí, recept ráda zopakuji. Mám jej od své babičky. Její táta byl cukrář a ona ten recept má od něj:
250g másla
375g hladké mouky
120g moučkového cukru
1 vejce
1 vanilkový cukr
citronová kůra
Z uvedených ingrediencí vypracujeme těsto, které dáme do fólie a na noc do lednice. Druhý den pracujeme s těstem velmi rychle. Nebojíme se podsypávat. Dělám to i já, ačkoliv mám silikonový vál. Vykrajujeme dle vlastní fantazie, slepujeme dle vlastní fantazie. Já letos slepovala koupenou marmeládou, která je určena přímo pro linecké cukroví. Část lineckého jsme upravila tak, že jsem do vrchních dílů udělala dírku, aby byla marmeláda krásně vidět a navíc jsem ten vrchní díl namáčela v moučkovém cukru. Druhou část lineckého jsem nechala bez vykrojeného středu, zato jsem jej polila čokoládou a ozdobila.
Další cukroví, které jsem pekla, byly trubičky s marcipánovou nádivkou. Byla to premiera a řekla bych, že dopadla docela dobře. Ochutnala jsem jednu upečenou trubičku a docela mi chutnala. Recept je z časopisu.
Trubičky s marcipánovou nádivkou
Do mísy dáme15g kakaového prášku, 200g hladké mouky, 1/2 lžičky prášku do pečiva, 80g moučkového cukru, špetku soli, 75g tuku (já dala Heru), 1 vejce a 4 lžíce rozpuštěné hořké čokolády. Z ingrediencí vypracujeme těsto, které dáme na hodinu odpočinout do lednice. Mezitím si do misky nastrouháme 125g marcipánu a přidáme: 50g najemno mletých mandlí, mírně rozšlehaný 1 bílek (ne sníh), pár kapek mandlového aroma a 4 lžíce nastrouhaných piškotů (na zahuštění). Vypracujeme těsto, pokud bude řídké, přidáme další piškoty. Z těsta vyválíme váleček o síle 1 cm. Odpočinuté těsto vyválíme na plát tenký plát, rozkrájíme ho na 4-5cm dlouhé pruhy. Váleček nádivky potřeme trochou vody a položíme na okraj pruhu z těsta. Zavineme, upravíme do hezkého válečku a dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme na 190°C deset až patnáct minut. Dle vaší trouby.
Další recept je na kokosové tyčinky. Já vykrajovátko na tyčinky nemám, takže nejsou úplně vzhledově nejlepší. Ale chuťově jsou dobré. Recept jsem našla opsaný, mezi mými recepty, ale kde jsem k němu přišla, ví bůh.
300g hladké mouky
200g másla
100g moučkového cukru
60g strouhaného kokosu
1 vejce
1 vanilkový cukr
Změklé máslo vymícháme vařečkou dohladka s oběma cukry. Pak přidáme vejce, mouku, kokos. Vypracujeme těsto a dáme na půl hodiny odpočinout do ledničky. Vyválíme placku, vykrájíme obdélníčky či tyčinky a upečeme dozlatova na 180°C. Vychladlé kousky slepujeme marmeládou. V receptu byla jahodová, ale jelikož v klasickém lineckém je podobná, zvolila jsem domácí, z hroznového vína, kterou letos připravila moje mamka. Slepené kousky polijeme čokoládou a posypeme kokosem.
A poslední, co jsem tento týden vyráběla, bylo z jednoho základního těsta, ale vznikly hned dva druhy cukroví.
Základní těsto:
300g hladké mouky
110g krupicového cukru
3/4 hrnku změklého másla
80g moučkového cukru
1 vejce
1 a 1/2 lžičky vanilkového aroma
3/4 lžičky prášku do pečiva
V míse rozšleháme máslo do pěny, přidáme oba cukry, dobře promícháme. Pak přidáme vejce, aroma, prdopeč a mouku. Připravíme těsto, které se rozdělíme na dvě poloviny. A teď už se nám ze základního těsta stávají dvě varianty.
Varianta A - Zavinovačky
V míse pečlivě promícháme základní těsto, ke kterému přidáme 3 lžíce hladké mouky, 2 lžíce máku, 1 lžíci strouhané citronové kůry. Těsto dáme uležet na 10 minut do lednice. Pak z něj vyválíme plát, vykrajujeme zubatá kolečka. Do středu každého z nich dáme trochu meruňkové marmelády, spojíme protilehlé strany a dobře přimáčkneme. Pečeme na 190°C kolem 10 minut. Hotové posypeme moučkovým cukrem.
Varianta B - Levandulové nebe
V míse přidáme k základnímu těstu 1 lžíci hladké mouky a 2 lžičky sušené levandule. Já ji měla z naší zahrádky ve Vlkovci, takže super bio... :) Opět dáme na 10 minut chladit do lednice. Pak vyválíme a vykrajujeme nebeské tvary. Když se to jmenuje levandulové nebe, ani se nemůže vykrajovat nic jiného. Takže na řadu přišly komety, hvězdičky a měsíčci. Ale každý ať si vykrajuje, kdo co chce. Upečené a vychladlé nebe můžeme ozdobit polevou z moučkového cukru, který rozmícháme v horké vodě s fialovým barvivem. Popřípadě použít i cukrářské zdobení. Já si polevu připravila, ale upečené kousky jsem jen tak pocákala.
Všechna uvedená cukroví jsem pekla v polovičních dávkách. Ty důvody jsem tu říkala již mnohokrát. Tak koukněte na předchozí články a bude jasno hned.
Dále se snažím a opravdu pečlivě dodržuji, aby upečené cukroví skončilo v krabicích a řádné se odleželo. Mám je v krabicích na balkoně, takže žádní mlsalové nechtějí mrznout. Takže to je dobře. To cukroví - všechno, chce svůj čas. Aby pod tím stromečkem nebyla jen prázdní mísa.
Příští týden si dám asi trošičku pauzičku s pečením a snad se dočkám i víkendu jen s manželem, ale nebojte, o článek ke čtvrté adventní nepřijdete...
Komentáře
Okomentovat