Docela úspěšné byly články o tom, jak probíhá náš běžný den. Jeden jsem psala vloni v létě a pak jeden v zimě. Tentokrát jsem se rozhodla, že Vám přinesu takový přehled toho, jak to v naší rodině vypadá během delšího časového úseku. Tak co, zvládli by jste to? Samozřejmě to, že si denně čistíme zuby, že denně xy-krát vynáším nočníky nebo že se u nás uklízí, nebudu detailně rozepisovat, platí to pro všechny dny a není tomu potřeba věnovat zvláštní pozornost.
Den první
Probouzím se na 7 ráno. Manžel už má děti vyndané z postýlek a připravuje jim snídani. Já se probouzím tím, že mi všichni tři naběhnou do postele. To je pro mě signál, že končí ležení. Vstávám, jdu do koupelny. Kromě klasické ranní hygieny si obličej ošetřuji micelární vodou a denním krémem. Jdu ustlat a připravit dětem oblečení. To nechává manžel na mě. Ke snídani máme chléb s máslem a vejci natvrdo. Děti ovocný čaj a skleničku mlíka. Já černý čaj s medem a manžel pije kávu. Tu za chvíli vaří ještě jednu, tentokrát pro oba. Zkraje letošního roku jsem držela detox podle Antonie Mačingové. A jeden veliký přínos to pro mě mělo. Čaj už si sladím jen černý a to medem. Kávu jsem přestala sladit úplně! Po kávě se manžel obléká a vyráží směr IKEA. Včera večer nám přivezl kurýr nové postýlky pro dvojčata. Už nebudou spát v těch malých, už budou mít velké postele, jako velké holky. Dodací lhůtu měla firma, která postýlky vyrábí, 14 dní. A tak nás trošku překvapili, když postýlky byly do 3 dnů u nás. Neměli jsme na ně příslušné povlečení. A tak manžel vyrazil do Ikei právě pro povlečení, hlavně tedy prostěradla. Poté pojede do Tuchlovic, kde si od táty půjčí vozík za auto a vrátí se domu. Já jsem si mezitím hrála s dětmi, četli jsme si knížky. A Anička mě poprosila, abych jí pustila ČT D, na kreslené pohádky. Po 9 ráno máme svačinu. Jablko a piškoty. Domčovi krájím na menší kousky, holkám pěkně měsíčky, i když už zvládají kousat celé jablko. Ale když už krájím pro Domču, proč ne i pro ně. Já si dávám skleničku bílého kefíru. Pak si jdou děti hrát samy do pokojíčku, já se pouštím do přípravy a pečení meruňkového koláče. A taky obědu. Tentokrát těstoviny se sýrovou-šunkovou omáčkou. V lednici mám pár lesních hub, které nasbíral tchán. Když je očistím, zbude na smaženici sotva pro manžela a tak si dávám oběd s dětmi. Dominik jí jako první, krmím ho. Pak ho ukládám ke spánku. Holky jedí sami, jen je občas musí člověk korigovat, aby nebyl oběd úplně všude. Jíme i my s manželem. Po obědě si dáváme kávu, dvojčata jsou chvilku u nás, chvilku u babičky. Babička pracuje v místní mateřské školce a přes prázdniny má volno. Využívám klidu a beru na chvíli knihu do ruky. Tentokrát čtu Marii Doležalovou a její Kafe a cigárko. Domča se budí kolem 14 hodiny. Uklízíme, balíme a s manželem snášíme jednu ze starých holčičích postýlek na vozík. Jedeme do Vlkovce. Cesta trvá hodinu, žádné kolony. Super. Po příjezdu vybalujeme, rozestýláme a chystáme nové rozestavení postelí. Jirka jede do sámošky v Choceradech. Děti dostávají pozdní svačinu v podobě mléčného řezu (kupujeme v Lidlu). K večeru se spouští déšť a tak se schováváme dovnitř. Připravujeme večeři. Housku s máslem a kedlubnou. Rozestýláme a ukládáme děti. Kolem půl osmé všechno spí. S manželem usedáme na balkon a relaxujeme u růžového vína a vzpomínek. Spát jdeme nezvykle pozdě, v půl jedné.
Den druhý
Posledně jsem spala s dětmi já, aby si odpočinul manžel. Tentokrát byla řada na mě. Do jedné místnosti se totiž nevejdeme. Opět mě budí až příchod dětí kolem 7 hodiny. Ke snídani máme včera upečený meruňkový koláč, housku se šunkou a sýrem. Všichni ovocné čaje. Jelikož je z nočního deště venku všechno mokré, pouštíme děti jen na balkon. Já jdu umýt nádobí po snídani, připravujeme si kávu. Jdu ustlat a opět umýt nádobí. Když začíná svítit sluníčko i na dvorek, neváháme a jdeme ven. To už je kolem 10 hodiny a dáváme dětem svačinu. Angrešt, rybíz a šťávu. Uklízím po svačině a jdu vařit oběd. Co jiného na chalupě, než buřtguláš s chlebem. Je to rychlé, zasytí to celou rodinu a vše se připraví v jednom hrnci. Pak jdu rychle umýt nádobí a uspávám děti. Doma u nich nesedáváme, ale tady ano. Přeci jen, je to jiné prostředí a chci mít jistotu, že usnou. Stává se tak kolem půl jedné a tak mám konečně chvilku klidu. Manžel ani tu chvilku nevyužívá a pracuje na autě. Tedy především uklízí a vysává ten binec, který auto 5ti členné rodiny, musí snést. Dáváme si pro změnu kávu a v půl druhé se nám všechno budí. Jdeme na dvorek a dáváme si k osvěžení malinovou zmrzlinu. Odpoledne jdeme na procházku. Na nádraží, podívat se na vláčky a k řece Sázavě. Po příchodu dostávají děti svačinu. Pribináček, kedlubna, šunka. A zapíjejí vodou. Bohužel, delší pobyt ve Vlkovci nás nečeká. Balíme, uklízíme, myju nádobí. Kolem páté vyrážíme na cestu domu a v 18 přijíždíme. Děti po cestě kupodivu nespí, díky poobědovému spánku, tak příjezd není tak náročný. Děti jdou na chvíli k našim, já připravuji večeři. Cuketové placičky se zeleninou. Pak všechny koupeme a ukládáme do postýlek. Manžel koupe, já fénuju vlásky. Máme to rozdělené. Když je v pokojíčku klid, odnášíme na prázdný vozík druhou postýlku, ta se bude stěhovat zítra. Po čtvrt na devět usedáme na balkon. Opět u skleničky růžového vína. Ke sprše dnes používám sprchový gel od Avonu - Tropical a natírám se tělovým máslem. Spát jdeme kolem půl jedenácté.
Den třetí
Manžel vstává v 5 do práce. Mně udělají budíček děti, v půl sedmé. Jdu hřát vodu v rychlovarné konvici, vyklízím myčku. Děti vstávají. Kupodivu, i když můžou, holky nikdy samy z pokoje nejdou. Vždy počkají, než přijdeme. Ke snídani dostávají nezdravou, ale za to zaručenou snídani. Toastový chleba s Nutellou. Tu jedinou vím, že bez problému sní. Potřebuji, aby se najedly hlavně holky. Čeká je cesta tchánovým autem... Během jejich snídaně uklízím v jejich pokojíčku. Pak sama snídám. Děti dostávají ovocný čaj, já černý čaj. Děti si jdou hrát do pokojíčku a já mám čas prohlédnout své oblíbené weby. Seznam, idnes, planes, airways, lidovky, e15, deník.cz, avherald.com, akcniletenky, cestujlevne.com, yirina.net, ladykerstyn, aestyle, druhy-svet.blogspot, votavkyvkuchyni.blogspot.cz a nakonec web kameru na Letišti Praha. Kouknu na Facebook, Instagram, Flightradar a počasí. Moje ranní rutina. V 9 dostávají děti svačinu. Jogurt a piškoty. Já jdu vyvenčit Elišku a vynáším odpadkový koš. Uklízím po svačině, dělám si první kávu. Ranní čištění pleti spočívalo v použití růžové vody a hydratačního krému. Tchýňata přijíždějí kolem půl desáté. Domčovi přivezli dort ke svátku (předčasně) v podobě autíčka. Druhý dort, pro který byli ráno, v podobě krtiny s krtečkem, si nechali v Tuchlovicích, aby ho mohla Anička pořádně zbaštit. Vyprovázíme je s Domčou, odvážejí si druhou postýlku. Rovnou zůstáváme venku, jdeme na procházku. Jelikož je opravdu horko, dnešní oběd bude jen drobková polévka (prosím, neplést s drobovou, žádné droby!). V půl dvanácté ukládám Domču ke spánku. Já dávám prát koupené povlečení, vařím si kávu a usedám naposledy ke knížce od známé herečky a blogerky. Domča vstává opět kolem 14 hodiny. Má smůlu, k babičce jít nemůže. Dopoledne odjeli s dědou do Vlkovce a tak na balkoně jeho volání není vyslyšeno. Musí se spokojit jen s mámou. Kolem 15 hodinu dostává svačinu. Meruňky a kousek svého "autíčka". Venčím opět Elišku a vymýšlím pro nás výlet. Pojedem za tátou do práce. Jako překvapení. Kočárek neberu, je to jen zbytečná starost. Na zastávku autobusu u nás jde Domča pěšky. Sice jdeme 10 minut, ale když člověk nepospíchá a nechává si dostatečnou časovou rezervu, je to bez problémů. Na Bořislavce přesedáme na metro. Z autobusu jde k eskalátorům sám, v metru ho radši nesu. Jedeme jednu zastávku na Veleslavín a opět v náručí, přestupujeme na autobus č. 119. Na letišti jsme kolem půl šesté. Já si kupuju kávu ve Starbucksu. Potřebovala jsem si rozměnit, tak jsem si řekla, že si udělám radost kávou. A najednou se slyším, jak říkám slečně, ať mi dobije kartu... Takže jsem opět nerozměnila, jen částečně, ale to mi zítra nebude stačit... :) Na šestou hodinu se k nám přidává taťka, překvapen, že jsme na letišti. Společně jdeme na parking a jedeme domu. Domča opět všechno po svých. Upozorňuju, že je mu rok a půl. Cesta domu je doprovázena deštěm, mokne mi prádlo na balkoně... :/ Doma dostává večeři, toastový chleba se sýrem a jde se vykoupat. Do postýlky ho ukládáme po 19 hodině. My opět u skleničky růžového relaxujeme. Ne, nejsme alkoholici. Jedna sklenička ještě nikoho nezabila. Koukáme u toho na film Je třeba zabít Sekala. Pak si naplňuju vanu horkou vodou a mlékem do koupele. Konečně mi povolují bolavá záda. Spát jdeme opět kolem půl jedenácté.
Den čtvrtý
Manžel vstává v 5 do práce. Druhá služba. Naivně jsem si myslela, že když bude Domča ráno v pokojíčku sám, nebudou ho budit holky, bude spát déle. No, nespal. Opět budíček v půl sedmé. Dnes neustýlám. Doma dlouho nebudeme a večer se to bude hodit. Jen vyndavám nádobí z myčky. Snídáme kus dortu a čaje. Blbneme v posteli a čteme si. Když mám chvilku, kouknu na své oblíbené web stránky. Před 9 dávám Domčovi banán a jdu vyvenčit Elišku. Rychle probíhám koupelnou, dělám ze sebe alespoň trochu člověka. Ovšem nějak jsem si to špatně načasovala a vycházíme z domu 10 minut před odjezdem autobusu. Jelikož vím, že Domča jde sám po svých oněch 10 minut, kousek cesty ho nesu, abych nahnala čas. Naštěstí nám autobus neujel a tak v 9:37 nasedáme do busu 316. Na Bořislavce přesedáme do tramvaje č. 5. Nebo to alespoň máme v plánu. Abych byla rychlejší, Domču nesu. A začínají mě bolet záda. Když vyjdu na zastávku, tramvaj už je pryč... A to na infotabulích před výlezem psali, že jede za 1 minutu. Takže čekáme 10 minut na další. Na 26. Na Hradčanské vystupujeme po 10 hodině. Máme skoro půlhodinu a tak jdu "rozměnit" do Costa Coffee. Kupuju nám panini na cestu a horkou čokoládu. Slečně to ale všechno trvá neskutečně dlouho. Autobus nám jede v půl... Když vycházíme z kavárny, Anexie najíždí na zastávku. Přecházet na Hradčanské na červenou nemůžu, protože na zastávce tramvaje stojí měšťáci. Pokutu se mi platit nechce. V jedné ruce držím Domču, v druhé tašku s panini a horkou čokoládou. Lidi začínají nastupovat do autobusu... Když jsme konečně přešli, nezbývalo mi nic jiného, než kelímek s horkou čokoládou poslat do koše, Domču si přendat (váží přes 12kg, hrůza) a běžet na autobus. Další by jel až za hodinu a půl. Naštěstí jsme jej stihli, ale bylo to o fous. Když se rozjíždíme, píšu tchánovi, že jsme na cestě. Vzápětí mi volá, že pro nás na náměstí přijede autem. Hurá, nemusím jít do Hradčan pěšky s Domčou v tom vedru. Než jsme dojeli na Bílou Horu, snědli jsme napůl to panini. Pak mi Domča usíná na klíně. A spí celou cestu až do Tuchlovic. Já jsem pod ním zkroucená, jako paragraf. Záda mě pak bolí ještě tři dny. Tchán už nás vyhlíží. Domu přijíždíme akorát na oběd. Holky nás vítají, mají radost hlavně z Domči. Domča si dává jen polévku, vývar a pak jde spát. Opět u něj sedím a čekám než usne. Trvá mu to docela dlouho a tak se spánkem bojuju i já. Rajskou omáčku s knedlíkem si dává až po spánku, ve 14 hodiny. Holky jdou po obědě s dědou a babičkou ven, aby v baráku nedělaly rámus a nebudily Domču. Já sedím vevnitř, abych slyšela, až se vzbudí a relaxuju. Když se naobědval, jdeme taky ven. Na dvoře dělají blbinky, hrajou si. Svačinu jim připravuje babička. Kvůli počasí se kolem půl páté vracíme dovnitř domu. S Domčou je to pohoda, ale holky, které po obědě tentokrát spát nešly, začínají být protivné. A tak je babička bere na procházku, já s Domčou a dědou zůstáváme doma. Hraje si s autíčkama a je spokojenej. Manžel končí v 18 v práci, pak pro nás jede. Balíme a vracíme se konečně domu. Holky samozřejmě usnuly, ani jsme nevyjely z Tuchlovic. Domča se přidává o něco později. Bohužel, to taky tak po příjezdu domu vypadá. Hysterický pláč, který nejde zastavit. Rovnou je tedy ukládáme do postýlek. Holt budou jednu noc za čuníky. Ale ten klid za to stojí. My pak vybalujeme přivezený proviant, dávám mýt nádobí v myčce. Dnes používám sprchové mýdlo a tělové mléko s vůní pivoněk a málem se u toho rozplývám. Ještě rychle koukám, co je kde nového na webu. A koukám na pár nových videí na youtube. Pravidelně sleduji kanály: NeverNotFlying, FlightTravels, the Luxury Travel Expert, Amandeuce, planesvideo, Sam Chui. Usínám kolem třičtvrtě na jedenáct.
Den pátý
Manžel vstává v 5 do práce. Třetí směna. Holky se poprvé ozývají už v 6:15, ale do 6:45 je to takové klidné tiché povídání a tak dělám "mrtvého brouka". Jdu hřát vodu na čaj. Včera jsme myčku nepouštěli a tak využívám času navíc a připravuji i kakao. Pak ustýlám a jdu pro děti. Převlékám je do domácího. Kupodivu Anča ještě spí. Celou tu dobu je vzhůru jen Domča s Anetkou. Ale o Anči vstávání je vzápětí postaráno. Snídáme dort "autíčko". Naštěstí dort "krtek" zůstal u babičky a tak tohle sladké už dlouho mít nebudeme. Pijeme kakao. Pak čaj. Dětem uklízím pokojíček a v koupelně se ošetřuji micelární vodou a denním krémem. Dnešní den hodláme maximálně odpočívat. Po těch předešlých neustále v autě, je to docela potřeba. Děti si jdou do pokojíčku stavět s kostičkami, já opět ranní čaj u webových stránek. Po 9 jdeme svačit. Sýr, rajče, salátová okurka a šťáva. Venčím Elišku a vařím si kávu. Děláme blbinky, přestýlám dětem postýlky a čteme si knížky. Dětem stříhám nehty. Dnes se nevaří, máme oběd od babičky z Tuchlovic. Nejprve ohřívám oběd Domčovi a ukládám jej. Poté dvojčatům a kupodivu jdou po obědě taky spát. Mně stačila rajská včera a tak si dělám jen rychlá míchaná vajíčka se zeleninou a bazalkou. Uklízím po obědě, Vařím si kávu. Děti spí. Já u počítače objednávám dárek pro tátu a pak si konečně beru knížku a začínám číst Muže, kteří nenávidí ženy. První je vzhůru Anetka, kolem 14. Do půl třetí jsou vzhůru všichni. Venčím Elišku a pak teprve vyndavám Dominika z postýlky. Hned jak vstali, vyběhli všichni na balkon a začali se dožadovat babičky. Nemělo to dlouhého trvání a děti poprvé přelétávají mříže balkonu. Mám konečně chvilku klidu pro sebe. Využívám toho a jdu si umýt vlasy. Jen co se dofénuju, přijel mi pošťák s balíčkem od Zdeňky. Honí mě mlsná a tak si dávám jogurt s müsli a ředím si pomerančový džus vodou. Děti jsou stále u našich a tak jim babička dává i svačinu. Banán. A následně i večeři: rohlík s vajíčkovou pomazánkou a rajče. Já si plním celozrnnou tortillu sýrem a zeleninou. Manžel přijíždí z práce až kolem půl sedmé. Takže děti zase přelétávají domu. Koukají na Večerníčka, ale Matylda je nějak neoslovila. Jdou se koupat a pak je ukládáme. Po půl osmé je klid. Já opět plním a zapínám myčku. Balím dárky pro Aničku k svátku. Zalévám a oštipuju výhonky u rajčat a nově je přivazuju, protože rostou pěkně do výšky. Pak už jen relaxuju u růžového vína a manžel usíná. Venčím Elišku. Před spaním si obličej čistím houbičkou a od Dermacolu používám řadu peeling + sprchový gel + tělové mléko - s vůní jahoda a rebarbora. Než usínám, dávám si na oči gelovou chladící masku. Někde jsem se dočetla, že to pomáhá proti migrénám. A jelikož mám období, kdy můžu migrénu čekat, snažím se tomu nějaký způsobem předejít. Koukám na nová videa mých oblíbených youtuberů a 23 jdu spát.
Den šestý
Manžel vstává do práce v 5 hodin. Čtvrtá dvanáctka v kuse. Naštěstí poslední. Mě děti budí v 6:45. Ustýlám, vyklízím myčku, vařím vodu na čaje. Jdu pro děti, převlíkáme se do domácího oblečení. Ke snídani je makový závin, ovocný čaj pro děti a černý čaj pro mě. Než se děti nasnídají (tohle zvládá i Domča sám), jdu roztřídit prádlo a dávám prát první pračku. Kopec růžovo-červeného prádla. Hádejte čí... Ošetřuji pleť růžovou vodou a hydratačním krémem. Anička má svátek a tak jí hned dopoledne přeju. Dostává dva dárečky. Tričko a knížku s pohádkami Máša a medvěd. To je teď její oblíbená. Hned ráno vidí babičku, jak jde z pošty okolo a využívají toho. Navíc kolem 9 přijíždí teta a tak ani jednoho doma neudržím. Všichni tři přeskakují vedle. Od babičky dostávají ke svačině rýžový chlebíček a ode mě banán. Já piju svoji dopolední kávu a povídám si s mámou a ségrou na balkoně. Jdu vyvenčit Elišku, ale má to nulový efekt. Asi jí není dvakrát a za dopoledne se stihla vyzvracet na koberec a hodit průjem na balkoně. Takže úklid je jasná záležitost. Jdu si připravit ingredience na vaření obědu a jdu vyndat první pračku vypraného prádla. Dávám druhou, tentokrát hlavně modrou... Či to asi je, co? Jdu vařit oběd. Dnes šunkofleky. Kolem 11 přišel Domča od vedle a pro holky byly vyžádány boty. Jdou venčit s babičkou a tetou Bena, Rockyho a Marrisku. Na půl dvanáctou je přichystaný oběd a tak děti usedají ke stolu. Holky jí samy, Domču krmím. Po dvanácté kupodivu všechno usíná. Takže obědvám já, pak všechno uklízím a dávám si kávu. Doprala mi druhá pračka, takže jí jdu rozvěsit na balkonové sušáky a nakládám třetí. Tentokrát malá kupička bílého prádla. Beru si knížku a mám alespoň půl hodinky pro sebe. V půl druhé se budí Anetka, ve 14 zbytek. Jdu s Eliškou, pak teprve beru Domču z postýlky. Na balkoně je už část prádla z rána suchá a tak ji skládám. Brzy mi dopere pračka a ještě mám čas na čtvrtou dávku. Tentokrát malá kupička černého prádla. Babička s tetou jely pryč a tak mají děti odpoledne smůlu. Jelikož se honí ošklivé mraky, vycházkovou aktivitu dnes vzdávám. Navíc potřebuju vyřešit problém ohledně dárku pro mého tátu a tak volám do obchodu, kde je problém. Mám pro něj objednané předplatné čokolády. Bohužel, ukazuje se, že problém je v mé e-mailové schránce. Problém je za chviličku vyřešen, pán mi přeposílá e-mailovou korespondenci do jiné schránky. Svačinu máme po 15 hodině. Nektarinky a BeBe sušenky. Dětem dělám šťávu, sobě ředěný pomerančový džus. Děti dělají blbinky, čteme si a kupodivu nakonec neprší. Zato děti jsou jako utržené z řetězu. Anička na balkoně kopla do Dominika. Ten spadl a hlavou se bouchl o balkonové dlaždice. Anča dostala na zadek a šla trucovat do svého pokojíčku. Utěšuju Domču, když v tom přichází Anetka, že Aničce teče krev. Vzteky si rozdrápala nosní dirku. Jí stačí, aby se lehce pošťourala v nose a okamžitě se jí spouští krev. To má po tatínkovi. Teče jí to opravdu hodně a tak to tu vypadá, jako na jatkách. Okamžitě jde do vany, kde jí musím celou umýt a převlíknout. Po 17 přichází teta s babičkou domu a děti mají snad nějaký radar. Okamžitě to poznávají, běží na balkon a domůžou se své pozornosti. Já si k večeři mažu tahini na chleba. Děsně mi to chutná. Naše děti dostávají večeři u babičky. Před půl sedmou přijíždí manžel z práce. Děti koukají na Večerníček, pak je postupně koupeme. Před osmou ještě uklízím pokoj, nádobí do myčky,... A pak už jen relaxuji na balkoně u notebooku a skleničky růžového vína. Po sprše dnes používám hydratační krém. A konečně dnes povoluje určité napětí, ženy pochopí jaké. Kupodivu se tentokrát nedostavila migréna...
Den sedmý
Dneska se budím až na půl osmou, když už Jirka vyvenčil Elišku, postaral se ráno o děti a připravuje jim snídani. Anetka hned perlí, když vylévá čerstvě uvařené kakao. Takže se hned po ránu vytírá. Druhý hrneček už naštěstí nevylila. Hned ráno si s Jirkou dáváme kávu. Když je doma, vypiju jich o dost víc, než když je v práci. Jedu na nákup nějakých drobností pro tátu na odpolední oslavu, o které toho moc netuší. Přijíždím dlouho po svačině, takže tu musel obstarat Jirka. Dostali nektarinky. Jen co přijíždím, vybaluji nákup. K obědu mají děti šunkofleky ze včera. Jirka si vyžádal knedlíky s vajíčkem, tak si je dávám taky. Domča jde spát a já s dvojčaty vyrážím pro kamarádku Zuzku na Suchdol. Společně pak jedeme ke kamarádce Míle, které vezu miminkovské oblečení, nepoužitou zavinovačku atd. Ano, je těhotná a blíží se týdnu, kdy se narodila dvojčata. Věřím, že ony budou úspěšnější. Ona a Hanička :) Od Míly dostáváme výbornou grepovou limonádu a ještě lepší tvarohový koláč s černým rybízem. Jelikož se blíží čas tátovy oslavy, nechtěně musím sraz ukončit dřív, než bych chtěla. Zuzku opět vezu domu. Domču jsem s sebou nevezla, toho hlídal táta. Byli se i projít a Domča se vezl na dětské motorce. Pak jim přijela prababička, která si s Domčou hrála. A brzy jsme dorazily i my. Táta dostal za úkol dojet k sestře a přivézt jí. Netušil, že během jeho nepřítomnosti přijede švagr a budeme zdobit byt. I když času moc nebylo. Kromě tátových 60 narozenin se přálo i Aničce ke svátku. A jelikož prababička nevěděla, kdy se uvidí s Dominikem, přivezla i dárky k jeho svátku. Mamka se činila. Připravila chlebíčky, ovocné košíčky. Grilovalo se. Kuřecí, vepřové a sýry. Táta dostal harlekýna a rozdávaly se čokoládové bonbony. Pro dospěláky bylo připraveno šampaňské, pro děti a řidiče Rychlé špunty. Oslavu, jako první, opouštíme my. Ano, kvůli dětem. Musí jít spát. Je po 20 hodině a kupodivu ani Domča ještě není tolik unavený. Rovnou je ukládáme do pelíšků. Doma poklízíme. Třídím dárky dětí. Brzy se jdu odlíčit, osprchovat. Tentokrát používám sprchový gel a tělový olej, 2v1. Docela příjemná záležitost, která skvěle šetří čas. Spát jdu kolem půlnoci.
Den osmý
Děti nás budí před sedmou hodinou. Jirka začíná tím, že jde vyvenčit Elišku a připravovat snídani. Já ustýlám. Čistím si pleť micelární vodou a používám krém. Ke snídani máme chleba s máslem a medem. Kdo chce, je v nabídce i výslužka ze včerejší oslavy. Ano, opět dort. Po snídani vyrážíme do Tuchlovic, k manželovým rodičům. Dáváme si hned dvě kávy za sebou. Sedíme na dvorku, kde si děti hrajou. K obědu se podává vývar a řízek s bramborem a okurkovým salátem. Anička všechny překvapuje, když si okurkový salát přidává a vypíjí i octovou vodu. Po obědě jde Domča spát. Čekám u něj, než usne. Ke kávě jsou připraveny zákusky. Když se Domča vyspí, kolem 14 hodiny, jdou spát dvojčata a my se s Jirkou nenápadně vytrácíme. S tím, že tchánovi necháváme autosedačky. Holky totiž zůstávají v Tuchlovicích na noc. My přijíždíme domu kolem půl třetí. Domča dostává hned svačinu v podobě jogurtu. Mně nějak zlobí žaludek, mám ho jako na vodě a trošku se mi točí hlava. To dusno v posledních dnech je nesnesitelné. Domča využívá otevřených dveří na balkon a dožaduje se babičky. Je vyslyšen a tak je chvilku u nich. V lednici máme uzenou makrelu a Jirka z ní otrhává maso. Já pak z ní připravuju pomazánku. Stačí pár lžic jogurtu a cibulka. S čerstvým pečivem je to lahoda. Domča se jde koupat a po 19 hodině spát. To je paráda mít doma jen jedno dítě! Já se dnes nějak déle zasekávám u počítače, protože kontroluju diář a tak se dostávám do koupelny trošku později. Chtěla jsem si dát pleťovou masku a udělat si manikuru. Ale nechávám to být. Hlavně nehty si odpočinou od neustálého lakování a odlakování. Při sprše však alespoň použiju peeling a večer si dávám i chladivou masku na oči. Opravdu mi to dost pomáhá. A v těchto horkých dnech je to i super osvěžující. Spát jdu před 23 hodinou.
Den devátý
Manžel vstává v 5 do práce. Domčovi dneska chutná a tak mě budí až na půl osmou. Nechávám rozestláno, takže hned běží do mé postele. Ke snídani máme chleba s paštikou, Domča ovocný čaj a já čaj černý. Pak se trošku věnuju úklidu, děláme blbinky v pelíšku a čteme si. Na půl desátou dostává svačinu. Blumy. Venčím Elišku a pak jí koupu, ustýlám. Venku se honí ošklivé mraky, ráno dost pršelo, ale riskuju a jdu s Domčou na nákup. S ním, bez kočárku, je to taková delší procházka. Kupujeme ingredience k zítřejšímu obědu a zase se procházkově vracíme domu. Když přijdeme domů, pouštím se do vaření oběda. To je trošku nevýhoda, když zůstanu doma jen s jedním. Když vařím pro všechny, už mi to nepřijde. Sama bych se nejradši jen něčím odbyla, ale takhle prostě něco vařit musím. Dneska kuřecí maso s provensálským kořením a kuskusem. Domča jde po obědě spát. Já se taky najím, uvařím si kávu a beru si knížku. Konečně opravdový relax! Ale dlouho netrvá. Domča je vzhůru na půl druhou. Jdu tedy opět s Eliškou, pak jej teprve vyndavám z postýlky. Na svačinu brzo a venku svítí sluníčko. Využíváme toho a jdeme opět na procházku. Cestou baštíme ostružiny a mirabelky. Začíná se zvedat vítr a černý mraky za našimi zády nevěstí nic dobrého. Dáváme se tedy na cestu k domovu. Ještě Domčovi ukazuju mák, který už je v suchých makovicích a ochutnáváme jej. Začíná poprchávat. Takže beru Domču do náručí a pospícháme domu. Máme to jen tak tak. Domča si pak chviličku hraje sám. Svačinu dostává kolem 15 hodiny. Vanilkového Bobíka. Venku už opět neprší a dokonce stihl uschnout i balkon. Takže se přesunujeme na balkon a Domča vyvolává babičku a dědu. Je vyslyšen a na chviličku k nim putuje. Já si připravuji kávu. V tom mi přichází zpráva, že jsou holky na cestě domu. Přijeli i s tchýňáky kolem 16 hodiny. Tchýňáci se dlouho nezdrželi, pospíchali domu balit směr Šumava. Holky se převlékají do domácího, ale hned se hrnou na balkon a k babičce. Tam dostávají rýžový chlebíčky. Ale je znát, že se jim stýskalo po mamince a ještě není šest, když už jsou doma. Bohužel, dnes se tatínka nedočkají. Po službě jede do Tuchlovic a s tamními kamarády pak na pivo do pivovaru Antoš ve Slaném. V plánu má přijet zítra dopoledne. Dneska je tedy koupání jen na mě. Vykoupu Domču, převleču do body-čka (on ještě v pyžámku nespí), vyfénuju a usadím v jídelní židličce, aby mi tu vymydlený někde něco neprováděl. Pak ho Anetka hlídá a dělám celé kolečko znovu s Aničkou. A abych toho neměla málo, Anička jde hlídat Domču a koupu Anetku. Když jsou všichni vymydlení, koukají na Večerníčka a já venčím Elišku. K večeři je chleba s makrelovou pomazánkou. Děti jdou spát. Já si beru počítač a zhruba do 22 mám o zábavu postaráno. Dnešní den používám na očistu pleti růžovou vodu. A večer po sprše používám tělové máslo. Naposledy dnes venčím Elišku. Když má muž noční nebo vím, že nebude na noc doma, nerozestýlám. Spím na složeném gauči. Ráno je to hodně velká úspora času. A jednou za čas je to taková jako bojovka. Usínám kolem čtvrt na dvanáct.
Den desátý
Děti se poprvé ozývají ve čtvrt na sedm. Ale jelikož jsou v klidu a jen si tiše povídají, ležím. Asi do třičtvrtě na sedm. Pak jdu připravit čaje, vyndat nádobí z myčky, vyvenčit Elišku (to je ten ušetřený čas, když jsem včera nerozestýlala). Jdu k dětem do pokojíčku, převlékáme se do domácího. Ke snídani máme chleba s máslem a rajče. Děti si pak hrají v pokojíčku, uklízím a pak brouzdám po mých oblíbených webových stránkách a piju černý čaj. Kolem 9 máme svačinu. Blumy, hroznové víno, nektarinky. A pár piškotů. Opět venčím Elišku a vařím si kávu. Děti si pak opět jdou hrát do pokojíčku. Staví z kostek vláčky, komíny. Jezdí tu na odrážedlech a dělají blbosti. Já peču buchtu z cukety a ořechů. A hned nato se dávám do vaření oběda. Tentokrát krůtí na paprice s těstovinami. Kolem půl jedenácté přijíždí manžel ze včerejší akce. Po obědě všechno usíná, včetně tatínka. Uklízím nádobí do myčky, něco odmývám ručně. A tak si beru knížku a čtu. V půl třetí je po čtení, všechno vstává. Ke svačině dáváme onu upečenou buchtu a my s manželem kávu. A jdeme na procházku, ze které si přinášíme dva pytlíky žlutých mirabelek. Děti vědí, jak na babičku a tak hned po procházce běží na balkon a křičí: "babí". Jsou vyslyšeni. A já jdu připravovat večeři a to v podobě obložených talířů. Následuje Večerníček, koupání a ukládání. Já si beru notebook, po očku koukám na běžící film Musíme si pomáhat. Odteď už své kosmetické podrobnosti psát nebudu. Nechám si to na samostatný příspěvek. Spát jdeme kolem půlnoci.
Den jedenáctý
Manžel má pohotovost, to znamená, že mu můžou kdykoliv zavolat a povolat do práce. Ale ráno nikdo nevolá, takže na denní jít nemusí. Na děti reaguje jako první a já se tentokrát probouzím, až když jsou děti po snídani a skáčou mi do postele. Děti snídali cukbuchtu a manžel rohlík s paštikou. Já si připravuju mugcake s mákem a javorovým sirupem. A nesmí chybět černý čaj. Jelikož mi není úplně nejlépe, dost se mi motá hlava a žaludek mám na vodě, takže dopolední kafčo vynechávám. O děti se stará Jirka. Ke svačině máme meloun. Jelikož ani počasí není příznivé, děti mají pyžámkový den. Ano, celý den v pyžamu :) O přípravu oběda se ale už starám já. Krůtí plátek s bramborovou kaší a zeleninový salát. Děti mají šťávu, já si dávám ředěný pomerančový džus a s mužem si po jídle dáváme kávu. Uklízím. Tentokrát spí po obědě jen Dominik. Holky jsou v klidu, ale vzhůru. Já si tentokrát listuji svými oblíbenými časopisy na vaření, červencovými čísly a čerpám inspiraci. Dominik vstává kolem druhé hodiny. Ke svačině všem připravuju vafle s javorovým sirupem a vanilkovou zmrzlinou. Pak jdu venčit Elišku, peču mirabelkovou bublaninu k zítřejší snídani a k večeři připravuji zapečené toasty v troubě. Celou dobu se o děti stará Jirka. Večer společně koupeme, ukládáme děti do postýlek. Uklízíme, dáváme mýt nádobí v myčce. Já pak aktualizuji fotky, které jsem fotila v červenci (promazávám, z mobilu stahuji do počítače atp.). Ještě koukám na nová videa svých oblíbených youtuberů a jdu spát asi v půl jedné po půlnoci.
Den dvanáctý
Vstáváme ve čtvrt na osm. Wow, děti si přispali. Snídáme mirabelkovou bublaninu, kefír, děti ovocný čaj, já černý. Dáváme si jednu rychlou kávu a balíme a odjíždíme do Vlkovce. Cestou 2x zastavujeme. Poprvé u našeho řezníka, podruhé u Hornbachu, kde kupujeme Dominikovi dětskou sekačku na trávu (sekačkou na trávu je doslova posedlý, dostal jí k svátku). Cesta do Vlkovce ubíhá docela dobře. Ve Vlkovci vybalujeme, vítáme se s prababičkou a vaříme si kávu. K obědu zveme i prababičku, máme grilované kuřecí maso, halloumi, uzeniny a cuketu. K tomu čerstvá paprika a chléb. Prababička za nás myje nádobí. Spát jde jen Dominik, čekám u něj, než usne. Ale netrvá to dlouho. Holky si hrají na dvorku. Jirka jede do Chocerad pro nějaké pití. Domču radši jdeme budit, protože spí nezvykle dlouho. Vstává až v době svačiny. K té mají perníčky. Uklízím a myji nádobí. Až do večer si děti hrají na dvorečku, chodí s babičkou koukat na jejího Pepíka (korelu) a vůbec furt někde pobíhají. K večeři je toastový chleba s mazacím sýrem a paprika. Opět sedím u dětí, dokud neusnou. Když se tak stává, je kolem půl osmé. Naposledy myji nádobí. S Jirkou si sedáme v pokoji u prababičky, kde si povídáme a pijeme u toho červené víno. Spát jde s dětmi manžel, já jdu sama do pokoje k našim. To už je zhruba třičtvrtě na jedenáct.
Den třináctý
Budím se kolem 7, přeslechnout naše křičící děti není možné. Ty už lítají po dvorku od 6. Ke snídani je zbytek bublaniny. Máme jen ovocný čaj, tak beru zavděk i jím. Uklízím, myju nádobí, ustýlám. Manžel s babičkou celé dopoledne vyklízejí boudu, která stojí na stráni a Jirka pak odpad veze do Sázavy, do sběrného dvora. Já hlídám děti, které si hrají na dvorku. Ke svačině mají rýžový chlebíček. K obědu žádné velké vaření, jednoduchý vařený párek s fazolemi v tomatové omáčce a rohlík. Opět uklízím a myji nádobí (a víte co, už mě to psaní o uklízení a mytí nádobí nebaví. Takže to odteď nepíšu). Všechny děti, jelikož vstávali dřív, než jsou zvyklé, po obědě usínají vcelku bez problémů. Usedám tedy s kávou a chviličku relaxuju. Manžel se věnuje úklidu auta. Když se děti budí, dostávají svačinu, kakaový termix, balíme a vydáváme se na cestu domu. Cesta trvá kolem hodiny, klasika. Doma vybalujeme a manžel zjišťuje, že si nechal na chalupě klíče od bytu... Takže tu budeme jen s jedním, mým. K večeři dělám palačinky. Pak všichni procházíme koupelnou. Já peču bábovku ke snídani. Děti jdou spát kolem půl osmé. My asi v půl jedné.
Den čtrnáctý
Děti vstávají už v 6. Pak je najednou klid a ještě oba usínáme. A opět nás budí až na půl osmou. Nevíme, jestli i oni mezitím spali nebo byli opravdu tak klidní. Ke snídani je bábovka, mléko a čaje. Děti si hrají, my s manželem vymýšlíme u kávy výlet na odpoledne. Venčím Elišku, k obědu připravuji rizoto se zeleninou a masem. Po obědě tentokrát nikoho nedáváme spát. Musí se vyspat v autě. Jedeme se zastávkami: Mackova hora, Lužná u Rakovníka, Rakovník, Lány, Tuchlovice, Kněževes. Vyjížděli jsme po 12, přijeli po 18. O výletu bych ráda napsala samostatný příspěvek. Po příjezdu dělám rychlou tuňákovou pomazánku, kterou mažu na toastový chléb. Koupeme děti, ukládáme. A pak už jen relaxujeme u růžového vína. Já k tomu třídím své fotky a spát jdeme ve třičtvrtě na jedenáct.
Den patnáctý
Manžel vstává v 5 do práce. Mě budí děti v 6:45. Vařím jim čaj, ustýlám, vyndavám nádobí z myčky. Jdu pro děti do pokojíčku, převlíkáme se do domácího oblečení. Ke snídani je ještě bábovka, děti mají ovocný čaj, já černý. Ještě, než děti dosnídají, třídím špinavé prádlo a dávám prát první pračku. Dominik má dnes svátek, tak mu přeji. Již před pár dny dostal svoji dětskou sekačku na trávu, já mu ještě dávám balíček s tričkem. Děti si pak hrají v pokojíčku a já procházím své oblíbené webové stránky. Ke svačině, po 9 hodině, dělám ovocný talířek. Mirabelky, banán a pár piškotů. Venčím Elišku. Doprala první pračka, takže jí hned vykládám a dávám prát druhou. Dávám si ředěný pomerančový džus a kávu bez cukru s mlékem. Anička si vyžádala pohádky v TV, tak ji pouštím. Anetka s Domčou si staví kostičky. Děti mají k obědu rizoto ze včera. První jí Domča, kterého ukládám po půl dvanácté. Pak holky. Anetka taky usíná. Anče se moc nechce. Já si k obědu vařím těstoviny, které si kapu kečupem a zasypávám megavrstvou sýru. Vykládám druhou pračku, dávám prát třetí. Teprve až v tuto chvíli usíná i Anička. Beru si své oblíbené kuchařské časopisy, tentokrát srpnová čísla a opět beru inspiraci. Před druhou hodinou už je všechno vzhůru. Venčím Elišku a děti si vyžádají babičku. U babičky dostává Domča další dárečky. Já už sbírám suché prádlo z rána, vykládám z pračky třetí várku, dávám čtvrtou. Kolem 15 jsou všichni zpátky, protože děda s babičkou jdou venčit psy. My svačíme. Vanilkový termix a skořicové křupky. Děti si pak hlídají babiččin návrat a hned si dožadují její pozornost. Opět jdou k našim. Já si jdu umýt vlasy. Pak páruju asi 50 ponožek (tohle fakt nesnáším), piju matcha tea. Vykládám poslední velkou várku prádla, ale ještě není praní konec. Musím vyprat manželovu uniformu. Zvlášť košile a zvlášť zbytek. Takže ještě další dvě pračky. Peču makovec ke snídani, k večeři připravuji bramborové placičky se zeleninou. Děti přijdou od babičky před 18, manžel přijíždí z práce před půl sedmou. Večeříme, koukáme na Večerníčka. Koupeme a ukládáme děti. Uklízím, relaxuju u PC a Comebacku. Nejprve s kávou, později s růžovým vínem.
Teď mi tak došlo, že je nadpis "14 dní s námi" a já vám právě popsala 15 den. No nic. Trošku jsem se nechala unést. Zítra máme zase taťku v práci, v sobotu jedeme na Neckyádu. A příští týden k zubařce...
Vyměníte si to se mnou?
Den první
Probouzím se na 7 ráno. Manžel už má děti vyndané z postýlek a připravuje jim snídani. Já se probouzím tím, že mi všichni tři naběhnou do postele. To je pro mě signál, že končí ležení. Vstávám, jdu do koupelny. Kromě klasické ranní hygieny si obličej ošetřuji micelární vodou a denním krémem. Jdu ustlat a připravit dětem oblečení. To nechává manžel na mě. Ke snídani máme chléb s máslem a vejci natvrdo. Děti ovocný čaj a skleničku mlíka. Já černý čaj s medem a manžel pije kávu. Tu za chvíli vaří ještě jednu, tentokrát pro oba. Zkraje letošního roku jsem držela detox podle Antonie Mačingové. A jeden veliký přínos to pro mě mělo. Čaj už si sladím jen černý a to medem. Kávu jsem přestala sladit úplně! Po kávě se manžel obléká a vyráží směr IKEA. Včera večer nám přivezl kurýr nové postýlky pro dvojčata. Už nebudou spát v těch malých, už budou mít velké postele, jako velké holky. Dodací lhůtu měla firma, která postýlky vyrábí, 14 dní. A tak nás trošku překvapili, když postýlky byly do 3 dnů u nás. Neměli jsme na ně příslušné povlečení. A tak manžel vyrazil do Ikei právě pro povlečení, hlavně tedy prostěradla. Poté pojede do Tuchlovic, kde si od táty půjčí vozík za auto a vrátí se domu. Já jsem si mezitím hrála s dětmi, četli jsme si knížky. A Anička mě poprosila, abych jí pustila ČT D, na kreslené pohádky. Po 9 ráno máme svačinu. Jablko a piškoty. Domčovi krájím na menší kousky, holkám pěkně měsíčky, i když už zvládají kousat celé jablko. Ale když už krájím pro Domču, proč ne i pro ně. Já si dávám skleničku bílého kefíru. Pak si jdou děti hrát samy do pokojíčku, já se pouštím do přípravy a pečení meruňkového koláče. A taky obědu. Tentokrát těstoviny se sýrovou-šunkovou omáčkou. V lednici mám pár lesních hub, které nasbíral tchán. Když je očistím, zbude na smaženici sotva pro manžela a tak si dávám oběd s dětmi. Dominik jí jako první, krmím ho. Pak ho ukládám ke spánku. Holky jedí sami, jen je občas musí člověk korigovat, aby nebyl oběd úplně všude. Jíme i my s manželem. Po obědě si dáváme kávu, dvojčata jsou chvilku u nás, chvilku u babičky. Babička pracuje v místní mateřské školce a přes prázdniny má volno. Využívám klidu a beru na chvíli knihu do ruky. Tentokrát čtu Marii Doležalovou a její Kafe a cigárko. Domča se budí kolem 14 hodiny. Uklízíme, balíme a s manželem snášíme jednu ze starých holčičích postýlek na vozík. Jedeme do Vlkovce. Cesta trvá hodinu, žádné kolony. Super. Po příjezdu vybalujeme, rozestýláme a chystáme nové rozestavení postelí. Jirka jede do sámošky v Choceradech. Děti dostávají pozdní svačinu v podobě mléčného řezu (kupujeme v Lidlu). K večeru se spouští déšť a tak se schováváme dovnitř. Připravujeme večeři. Housku s máslem a kedlubnou. Rozestýláme a ukládáme děti. Kolem půl osmé všechno spí. S manželem usedáme na balkon a relaxujeme u růžového vína a vzpomínek. Spát jdeme nezvykle pozdě, v půl jedné.
Den druhý
Posledně jsem spala s dětmi já, aby si odpočinul manžel. Tentokrát byla řada na mě. Do jedné místnosti se totiž nevejdeme. Opět mě budí až příchod dětí kolem 7 hodiny. Ke snídani máme včera upečený meruňkový koláč, housku se šunkou a sýrem. Všichni ovocné čaje. Jelikož je z nočního deště venku všechno mokré, pouštíme děti jen na balkon. Já jdu umýt nádobí po snídani, připravujeme si kávu. Jdu ustlat a opět umýt nádobí. Když začíná svítit sluníčko i na dvorek, neváháme a jdeme ven. To už je kolem 10 hodiny a dáváme dětem svačinu. Angrešt, rybíz a šťávu. Uklízím po svačině a jdu vařit oběd. Co jiného na chalupě, než buřtguláš s chlebem. Je to rychlé, zasytí to celou rodinu a vše se připraví v jednom hrnci. Pak jdu rychle umýt nádobí a uspávám děti. Doma u nich nesedáváme, ale tady ano. Přeci jen, je to jiné prostředí a chci mít jistotu, že usnou. Stává se tak kolem půl jedné a tak mám konečně chvilku klidu. Manžel ani tu chvilku nevyužívá a pracuje na autě. Tedy především uklízí a vysává ten binec, který auto 5ti členné rodiny, musí snést. Dáváme si pro změnu kávu a v půl druhé se nám všechno budí. Jdeme na dvorek a dáváme si k osvěžení malinovou zmrzlinu. Odpoledne jdeme na procházku. Na nádraží, podívat se na vláčky a k řece Sázavě. Po příchodu dostávají děti svačinu. Pribináček, kedlubna, šunka. A zapíjejí vodou. Bohužel, delší pobyt ve Vlkovci nás nečeká. Balíme, uklízíme, myju nádobí. Kolem páté vyrážíme na cestu domu a v 18 přijíždíme. Děti po cestě kupodivu nespí, díky poobědovému spánku, tak příjezd není tak náročný. Děti jdou na chvíli k našim, já připravuji večeři. Cuketové placičky se zeleninou. Pak všechny koupeme a ukládáme do postýlek. Manžel koupe, já fénuju vlásky. Máme to rozdělené. Když je v pokojíčku klid, odnášíme na prázdný vozík druhou postýlku, ta se bude stěhovat zítra. Po čtvrt na devět usedáme na balkon. Opět u skleničky růžového vína. Ke sprše dnes používám sprchový gel od Avonu - Tropical a natírám se tělovým máslem. Spát jdeme kolem půl jedenácté.
Den třetí
Manžel vstává v 5 do práce. Mně udělají budíček děti, v půl sedmé. Jdu hřát vodu v rychlovarné konvici, vyklízím myčku. Děti vstávají. Kupodivu, i když můžou, holky nikdy samy z pokoje nejdou. Vždy počkají, než přijdeme. Ke snídani dostávají nezdravou, ale za to zaručenou snídani. Toastový chleba s Nutellou. Tu jedinou vím, že bez problému sní. Potřebuji, aby se najedly hlavně holky. Čeká je cesta tchánovým autem... Během jejich snídaně uklízím v jejich pokojíčku. Pak sama snídám. Děti dostávají ovocný čaj, já černý čaj. Děti si jdou hrát do pokojíčku a já mám čas prohlédnout své oblíbené weby. Seznam, idnes, planes, airways, lidovky, e15, deník.cz, avherald.com, akcniletenky, cestujlevne.com, yirina.net, ladykerstyn, aestyle, druhy-svet.blogspot, votavkyvkuchyni.blogspot.cz a nakonec web kameru na Letišti Praha. Kouknu na Facebook, Instagram, Flightradar a počasí. Moje ranní rutina. V 9 dostávají děti svačinu. Jogurt a piškoty. Já jdu vyvenčit Elišku a vynáším odpadkový koš. Uklízím po svačině, dělám si první kávu. Ranní čištění pleti spočívalo v použití růžové vody a hydratačního krému. Tchýňata přijíždějí kolem půl desáté. Domčovi přivezli dort ke svátku (předčasně) v podobě autíčka. Druhý dort, pro který byli ráno, v podobě krtiny s krtečkem, si nechali v Tuchlovicích, aby ho mohla Anička pořádně zbaštit. Vyprovázíme je s Domčou, odvážejí si druhou postýlku. Rovnou zůstáváme venku, jdeme na procházku. Jelikož je opravdu horko, dnešní oběd bude jen drobková polévka (prosím, neplést s drobovou, žádné droby!). V půl dvanácté ukládám Domču ke spánku. Já dávám prát koupené povlečení, vařím si kávu a usedám naposledy ke knížce od známé herečky a blogerky. Domča vstává opět kolem 14 hodiny. Má smůlu, k babičce jít nemůže. Dopoledne odjeli s dědou do Vlkovce a tak na balkoně jeho volání není vyslyšeno. Musí se spokojit jen s mámou. Kolem 15 hodinu dostává svačinu. Meruňky a kousek svého "autíčka". Venčím opět Elišku a vymýšlím pro nás výlet. Pojedem za tátou do práce. Jako překvapení. Kočárek neberu, je to jen zbytečná starost. Na zastávku autobusu u nás jde Domča pěšky. Sice jdeme 10 minut, ale když člověk nepospíchá a nechává si dostatečnou časovou rezervu, je to bez problémů. Na Bořislavce přesedáme na metro. Z autobusu jde k eskalátorům sám, v metru ho radši nesu. Jedeme jednu zastávku na Veleslavín a opět v náručí, přestupujeme na autobus č. 119. Na letišti jsme kolem půl šesté. Já si kupuju kávu ve Starbucksu. Potřebovala jsem si rozměnit, tak jsem si řekla, že si udělám radost kávou. A najednou se slyším, jak říkám slečně, ať mi dobije kartu... Takže jsem opět nerozměnila, jen částečně, ale to mi zítra nebude stačit... :) Na šestou hodinu se k nám přidává taťka, překvapen, že jsme na letišti. Společně jdeme na parking a jedeme domu. Domča opět všechno po svých. Upozorňuju, že je mu rok a půl. Cesta domu je doprovázena deštěm, mokne mi prádlo na balkoně... :/ Doma dostává večeři, toastový chleba se sýrem a jde se vykoupat. Do postýlky ho ukládáme po 19 hodině. My opět u skleničky růžového relaxujeme. Ne, nejsme alkoholici. Jedna sklenička ještě nikoho nezabila. Koukáme u toho na film Je třeba zabít Sekala. Pak si naplňuju vanu horkou vodou a mlékem do koupele. Konečně mi povolují bolavá záda. Spát jdeme opět kolem půl jedenácté.
Den čtvrtý
Manžel vstává v 5 do práce. Druhá služba. Naivně jsem si myslela, že když bude Domča ráno v pokojíčku sám, nebudou ho budit holky, bude spát déle. No, nespal. Opět budíček v půl sedmé. Dnes neustýlám. Doma dlouho nebudeme a večer se to bude hodit. Jen vyndavám nádobí z myčky. Snídáme kus dortu a čaje. Blbneme v posteli a čteme si. Když mám chvilku, kouknu na své oblíbené web stránky. Před 9 dávám Domčovi banán a jdu vyvenčit Elišku. Rychle probíhám koupelnou, dělám ze sebe alespoň trochu člověka. Ovšem nějak jsem si to špatně načasovala a vycházíme z domu 10 minut před odjezdem autobusu. Jelikož vím, že Domča jde sám po svých oněch 10 minut, kousek cesty ho nesu, abych nahnala čas. Naštěstí nám autobus neujel a tak v 9:37 nasedáme do busu 316. Na Bořislavce přesedáme do tramvaje č. 5. Nebo to alespoň máme v plánu. Abych byla rychlejší, Domču nesu. A začínají mě bolet záda. Když vyjdu na zastávku, tramvaj už je pryč... A to na infotabulích před výlezem psali, že jede za 1 minutu. Takže čekáme 10 minut na další. Na 26. Na Hradčanské vystupujeme po 10 hodině. Máme skoro půlhodinu a tak jdu "rozměnit" do Costa Coffee. Kupuju nám panini na cestu a horkou čokoládu. Slečně to ale všechno trvá neskutečně dlouho. Autobus nám jede v půl... Když vycházíme z kavárny, Anexie najíždí na zastávku. Přecházet na Hradčanské na červenou nemůžu, protože na zastávce tramvaje stojí měšťáci. Pokutu se mi platit nechce. V jedné ruce držím Domču, v druhé tašku s panini a horkou čokoládou. Lidi začínají nastupovat do autobusu... Když jsme konečně přešli, nezbývalo mi nic jiného, než kelímek s horkou čokoládou poslat do koše, Domču si přendat (váží přes 12kg, hrůza) a běžet na autobus. Další by jel až za hodinu a půl. Naštěstí jsme jej stihli, ale bylo to o fous. Když se rozjíždíme, píšu tchánovi, že jsme na cestě. Vzápětí mi volá, že pro nás na náměstí přijede autem. Hurá, nemusím jít do Hradčan pěšky s Domčou v tom vedru. Než jsme dojeli na Bílou Horu, snědli jsme napůl to panini. Pak mi Domča usíná na klíně. A spí celou cestu až do Tuchlovic. Já jsem pod ním zkroucená, jako paragraf. Záda mě pak bolí ještě tři dny. Tchán už nás vyhlíží. Domu přijíždíme akorát na oběd. Holky nás vítají, mají radost hlavně z Domči. Domča si dává jen polévku, vývar a pak jde spát. Opět u něj sedím a čekám než usne. Trvá mu to docela dlouho a tak se spánkem bojuju i já. Rajskou omáčku s knedlíkem si dává až po spánku, ve 14 hodiny. Holky jdou po obědě s dědou a babičkou ven, aby v baráku nedělaly rámus a nebudily Domču. Já sedím vevnitř, abych slyšela, až se vzbudí a relaxuju. Když se naobědval, jdeme taky ven. Na dvoře dělají blbinky, hrajou si. Svačinu jim připravuje babička. Kvůli počasí se kolem půl páté vracíme dovnitř domu. S Domčou je to pohoda, ale holky, které po obědě tentokrát spát nešly, začínají být protivné. A tak je babička bere na procházku, já s Domčou a dědou zůstáváme doma. Hraje si s autíčkama a je spokojenej. Manžel končí v 18 v práci, pak pro nás jede. Balíme a vracíme se konečně domu. Holky samozřejmě usnuly, ani jsme nevyjely z Tuchlovic. Domča se přidává o něco později. Bohužel, to taky tak po příjezdu domu vypadá. Hysterický pláč, který nejde zastavit. Rovnou je tedy ukládáme do postýlek. Holt budou jednu noc za čuníky. Ale ten klid za to stojí. My pak vybalujeme přivezený proviant, dávám mýt nádobí v myčce. Dnes používám sprchové mýdlo a tělové mléko s vůní pivoněk a málem se u toho rozplývám. Ještě rychle koukám, co je kde nového na webu. A koukám na pár nových videí na youtube. Pravidelně sleduji kanály: NeverNotFlying, FlightTravels, the Luxury Travel Expert, Amandeuce, planesvideo, Sam Chui. Usínám kolem třičtvrtě na jedenáct.
Den pátý
Manžel vstává v 5 do práce. Třetí směna. Holky se poprvé ozývají už v 6:15, ale do 6:45 je to takové klidné tiché povídání a tak dělám "mrtvého brouka". Jdu hřát vodu na čaj. Včera jsme myčku nepouštěli a tak využívám času navíc a připravuji i kakao. Pak ustýlám a jdu pro děti. Převlékám je do domácího. Kupodivu Anča ještě spí. Celou tu dobu je vzhůru jen Domča s Anetkou. Ale o Anči vstávání je vzápětí postaráno. Snídáme dort "autíčko". Naštěstí dort "krtek" zůstal u babičky a tak tohle sladké už dlouho mít nebudeme. Pijeme kakao. Pak čaj. Dětem uklízím pokojíček a v koupelně se ošetřuji micelární vodou a denním krémem. Dnešní den hodláme maximálně odpočívat. Po těch předešlých neustále v autě, je to docela potřeba. Děti si jdou do pokojíčku stavět s kostičkami, já opět ranní čaj u webových stránek. Po 9 jdeme svačit. Sýr, rajče, salátová okurka a šťáva. Venčím Elišku a vařím si kávu. Děláme blbinky, přestýlám dětem postýlky a čteme si knížky. Dětem stříhám nehty. Dnes se nevaří, máme oběd od babičky z Tuchlovic. Nejprve ohřívám oběd Domčovi a ukládám jej. Poté dvojčatům a kupodivu jdou po obědě taky spát. Mně stačila rajská včera a tak si dělám jen rychlá míchaná vajíčka se zeleninou a bazalkou. Uklízím po obědě, Vařím si kávu. Děti spí. Já u počítače objednávám dárek pro tátu a pak si konečně beru knížku a začínám číst Muže, kteří nenávidí ženy. První je vzhůru Anetka, kolem 14. Do půl třetí jsou vzhůru všichni. Venčím Elišku a pak teprve vyndavám Dominika z postýlky. Hned jak vstali, vyběhli všichni na balkon a začali se dožadovat babičky. Nemělo to dlouhého trvání a děti poprvé přelétávají mříže balkonu. Mám konečně chvilku klidu pro sebe. Využívám toho a jdu si umýt vlasy. Jen co se dofénuju, přijel mi pošťák s balíčkem od Zdeňky. Honí mě mlsná a tak si dávám jogurt s müsli a ředím si pomerančový džus vodou. Děti jsou stále u našich a tak jim babička dává i svačinu. Banán. A následně i večeři: rohlík s vajíčkovou pomazánkou a rajče. Já si plním celozrnnou tortillu sýrem a zeleninou. Manžel přijíždí z práce až kolem půl sedmé. Takže děti zase přelétávají domu. Koukají na Večerníčka, ale Matylda je nějak neoslovila. Jdou se koupat a pak je ukládáme. Po půl osmé je klid. Já opět plním a zapínám myčku. Balím dárky pro Aničku k svátku. Zalévám a oštipuju výhonky u rajčat a nově je přivazuju, protože rostou pěkně do výšky. Pak už jen relaxuju u růžového vína a manžel usíná. Venčím Elišku. Před spaním si obličej čistím houbičkou a od Dermacolu používám řadu peeling + sprchový gel + tělové mléko - s vůní jahoda a rebarbora. Než usínám, dávám si na oči gelovou chladící masku. Někde jsem se dočetla, že to pomáhá proti migrénám. A jelikož mám období, kdy můžu migrénu čekat, snažím se tomu nějaký způsobem předejít. Koukám na nová videa mých oblíbených youtuberů a 23 jdu spát.
Den šestý
Manžel vstává do práce v 5 hodin. Čtvrtá dvanáctka v kuse. Naštěstí poslední. Mě děti budí v 6:45. Ustýlám, vyklízím myčku, vařím vodu na čaje. Jdu pro děti, převlíkáme se do domácího oblečení. Ke snídani je makový závin, ovocný čaj pro děti a černý čaj pro mě. Než se děti nasnídají (tohle zvládá i Domča sám), jdu roztřídit prádlo a dávám prát první pračku. Kopec růžovo-červeného prádla. Hádejte čí... Ošetřuji pleť růžovou vodou a hydratačním krémem. Anička má svátek a tak jí hned dopoledne přeju. Dostává dva dárečky. Tričko a knížku s pohádkami Máša a medvěd. To je teď její oblíbená. Hned ráno vidí babičku, jak jde z pošty okolo a využívají toho. Navíc kolem 9 přijíždí teta a tak ani jednoho doma neudržím. Všichni tři přeskakují vedle. Od babičky dostávají ke svačině rýžový chlebíček a ode mě banán. Já piju svoji dopolední kávu a povídám si s mámou a ségrou na balkoně. Jdu vyvenčit Elišku, ale má to nulový efekt. Asi jí není dvakrát a za dopoledne se stihla vyzvracet na koberec a hodit průjem na balkoně. Takže úklid je jasná záležitost. Jdu si připravit ingredience na vaření obědu a jdu vyndat první pračku vypraného prádla. Dávám druhou, tentokrát hlavně modrou... Či to asi je, co? Jdu vařit oběd. Dnes šunkofleky. Kolem 11 přišel Domča od vedle a pro holky byly vyžádány boty. Jdou venčit s babičkou a tetou Bena, Rockyho a Marrisku. Na půl dvanáctou je přichystaný oběd a tak děti usedají ke stolu. Holky jí samy, Domču krmím. Po dvanácté kupodivu všechno usíná. Takže obědvám já, pak všechno uklízím a dávám si kávu. Doprala mi druhá pračka, takže jí jdu rozvěsit na balkonové sušáky a nakládám třetí. Tentokrát malá kupička bílého prádla. Beru si knížku a mám alespoň půl hodinky pro sebe. V půl druhé se budí Anetka, ve 14 zbytek. Jdu s Eliškou, pak teprve beru Domču z postýlky. Na balkoně je už část prádla z rána suchá a tak ji skládám. Brzy mi dopere pračka a ještě mám čas na čtvrtou dávku. Tentokrát malá kupička černého prádla. Babička s tetou jely pryč a tak mají děti odpoledne smůlu. Jelikož se honí ošklivé mraky, vycházkovou aktivitu dnes vzdávám. Navíc potřebuju vyřešit problém ohledně dárku pro mého tátu a tak volám do obchodu, kde je problém. Mám pro něj objednané předplatné čokolády. Bohužel, ukazuje se, že problém je v mé e-mailové schránce. Problém je za chviličku vyřešen, pán mi přeposílá e-mailovou korespondenci do jiné schránky. Svačinu máme po 15 hodině. Nektarinky a BeBe sušenky. Dětem dělám šťávu, sobě ředěný pomerančový džus. Děti dělají blbinky, čteme si a kupodivu nakonec neprší. Zato děti jsou jako utržené z řetězu. Anička na balkoně kopla do Dominika. Ten spadl a hlavou se bouchl o balkonové dlaždice. Anča dostala na zadek a šla trucovat do svého pokojíčku. Utěšuju Domču, když v tom přichází Anetka, že Aničce teče krev. Vzteky si rozdrápala nosní dirku. Jí stačí, aby se lehce pošťourala v nose a okamžitě se jí spouští krev. To má po tatínkovi. Teče jí to opravdu hodně a tak to tu vypadá, jako na jatkách. Okamžitě jde do vany, kde jí musím celou umýt a převlíknout. Po 17 přichází teta s babičkou domu a děti mají snad nějaký radar. Okamžitě to poznávají, běží na balkon a domůžou se své pozornosti. Já si k večeři mažu tahini na chleba. Děsně mi to chutná. Naše děti dostávají večeři u babičky. Před půl sedmou přijíždí manžel z práce. Děti koukají na Večerníček, pak je postupně koupeme. Před osmou ještě uklízím pokoj, nádobí do myčky,... A pak už jen relaxuji na balkoně u notebooku a skleničky růžového vína. Po sprše dnes používám hydratační krém. A konečně dnes povoluje určité napětí, ženy pochopí jaké. Kupodivu se tentokrát nedostavila migréna...
Den sedmý
Dneska se budím až na půl osmou, když už Jirka vyvenčil Elišku, postaral se ráno o děti a připravuje jim snídani. Anetka hned perlí, když vylévá čerstvě uvařené kakao. Takže se hned po ránu vytírá. Druhý hrneček už naštěstí nevylila. Hned ráno si s Jirkou dáváme kávu. Když je doma, vypiju jich o dost víc, než když je v práci. Jedu na nákup nějakých drobností pro tátu na odpolední oslavu, o které toho moc netuší. Přijíždím dlouho po svačině, takže tu musel obstarat Jirka. Dostali nektarinky. Jen co přijíždím, vybaluji nákup. K obědu mají děti šunkofleky ze včera. Jirka si vyžádal knedlíky s vajíčkem, tak si je dávám taky. Domča jde spát a já s dvojčaty vyrážím pro kamarádku Zuzku na Suchdol. Společně pak jedeme ke kamarádce Míle, které vezu miminkovské oblečení, nepoužitou zavinovačku atd. Ano, je těhotná a blíží se týdnu, kdy se narodila dvojčata. Věřím, že ony budou úspěšnější. Ona a Hanička :) Od Míly dostáváme výbornou grepovou limonádu a ještě lepší tvarohový koláč s černým rybízem. Jelikož se blíží čas tátovy oslavy, nechtěně musím sraz ukončit dřív, než bych chtěla. Zuzku opět vezu domu. Domču jsem s sebou nevezla, toho hlídal táta. Byli se i projít a Domča se vezl na dětské motorce. Pak jim přijela prababička, která si s Domčou hrála. A brzy jsme dorazily i my. Táta dostal za úkol dojet k sestře a přivézt jí. Netušil, že během jeho nepřítomnosti přijede švagr a budeme zdobit byt. I když času moc nebylo. Kromě tátových 60 narozenin se přálo i Aničce ke svátku. A jelikož prababička nevěděla, kdy se uvidí s Dominikem, přivezla i dárky k jeho svátku. Mamka se činila. Připravila chlebíčky, ovocné košíčky. Grilovalo se. Kuřecí, vepřové a sýry. Táta dostal harlekýna a rozdávaly se čokoládové bonbony. Pro dospěláky bylo připraveno šampaňské, pro děti a řidiče Rychlé špunty. Oslavu, jako první, opouštíme my. Ano, kvůli dětem. Musí jít spát. Je po 20 hodině a kupodivu ani Domča ještě není tolik unavený. Rovnou je ukládáme do pelíšků. Doma poklízíme. Třídím dárky dětí. Brzy se jdu odlíčit, osprchovat. Tentokrát používám sprchový gel a tělový olej, 2v1. Docela příjemná záležitost, která skvěle šetří čas. Spát jdu kolem půlnoci.
Den osmý
Děti nás budí před sedmou hodinou. Jirka začíná tím, že jde vyvenčit Elišku a připravovat snídani. Já ustýlám. Čistím si pleť micelární vodou a používám krém. Ke snídani máme chleba s máslem a medem. Kdo chce, je v nabídce i výslužka ze včerejší oslavy. Ano, opět dort. Po snídani vyrážíme do Tuchlovic, k manželovým rodičům. Dáváme si hned dvě kávy za sebou. Sedíme na dvorku, kde si děti hrajou. K obědu se podává vývar a řízek s bramborem a okurkovým salátem. Anička všechny překvapuje, když si okurkový salát přidává a vypíjí i octovou vodu. Po obědě jde Domča spát. Čekám u něj, než usne. Ke kávě jsou připraveny zákusky. Když se Domča vyspí, kolem 14 hodiny, jdou spát dvojčata a my se s Jirkou nenápadně vytrácíme. S tím, že tchánovi necháváme autosedačky. Holky totiž zůstávají v Tuchlovicích na noc. My přijíždíme domu kolem půl třetí. Domča dostává hned svačinu v podobě jogurtu. Mně nějak zlobí žaludek, mám ho jako na vodě a trošku se mi točí hlava. To dusno v posledních dnech je nesnesitelné. Domča využívá otevřených dveří na balkon a dožaduje se babičky. Je vyslyšen a tak je chvilku u nich. V lednici máme uzenou makrelu a Jirka z ní otrhává maso. Já pak z ní připravuju pomazánku. Stačí pár lžic jogurtu a cibulka. S čerstvým pečivem je to lahoda. Domča se jde koupat a po 19 hodině spát. To je paráda mít doma jen jedno dítě! Já se dnes nějak déle zasekávám u počítače, protože kontroluju diář a tak se dostávám do koupelny trošku později. Chtěla jsem si dát pleťovou masku a udělat si manikuru. Ale nechávám to být. Hlavně nehty si odpočinou od neustálého lakování a odlakování. Při sprše však alespoň použiju peeling a večer si dávám i chladivou masku na oči. Opravdu mi to dost pomáhá. A v těchto horkých dnech je to i super osvěžující. Spát jdu před 23 hodinou.
Den devátý
Manžel vstává v 5 do práce. Domčovi dneska chutná a tak mě budí až na půl osmou. Nechávám rozestláno, takže hned běží do mé postele. Ke snídani máme chleba s paštikou, Domča ovocný čaj a já čaj černý. Pak se trošku věnuju úklidu, děláme blbinky v pelíšku a čteme si. Na půl desátou dostává svačinu. Blumy. Venčím Elišku a pak jí koupu, ustýlám. Venku se honí ošklivé mraky, ráno dost pršelo, ale riskuju a jdu s Domčou na nákup. S ním, bez kočárku, je to taková delší procházka. Kupujeme ingredience k zítřejšímu obědu a zase se procházkově vracíme domu. Když přijdeme domů, pouštím se do vaření oběda. To je trošku nevýhoda, když zůstanu doma jen s jedním. Když vařím pro všechny, už mi to nepřijde. Sama bych se nejradši jen něčím odbyla, ale takhle prostě něco vařit musím. Dneska kuřecí maso s provensálským kořením a kuskusem. Domča jde po obědě spát. Já se taky najím, uvařím si kávu a beru si knížku. Konečně opravdový relax! Ale dlouho netrvá. Domča je vzhůru na půl druhou. Jdu tedy opět s Eliškou, pak jej teprve vyndavám z postýlky. Na svačinu brzo a venku svítí sluníčko. Využíváme toho a jdeme opět na procházku. Cestou baštíme ostružiny a mirabelky. Začíná se zvedat vítr a černý mraky za našimi zády nevěstí nic dobrého. Dáváme se tedy na cestu k domovu. Ještě Domčovi ukazuju mák, který už je v suchých makovicích a ochutnáváme jej. Začíná poprchávat. Takže beru Domču do náručí a pospícháme domu. Máme to jen tak tak. Domča si pak chviličku hraje sám. Svačinu dostává kolem 15 hodiny. Vanilkového Bobíka. Venku už opět neprší a dokonce stihl uschnout i balkon. Takže se přesunujeme na balkon a Domča vyvolává babičku a dědu. Je vyslyšen a na chviličku k nim putuje. Já si připravuji kávu. V tom mi přichází zpráva, že jsou holky na cestě domu. Přijeli i s tchýňáky kolem 16 hodiny. Tchýňáci se dlouho nezdrželi, pospíchali domu balit směr Šumava. Holky se převlékají do domácího, ale hned se hrnou na balkon a k babičce. Tam dostávají rýžový chlebíčky. Ale je znát, že se jim stýskalo po mamince a ještě není šest, když už jsou doma. Bohužel, dnes se tatínka nedočkají. Po službě jede do Tuchlovic a s tamními kamarády pak na pivo do pivovaru Antoš ve Slaném. V plánu má přijet zítra dopoledne. Dneska je tedy koupání jen na mě. Vykoupu Domču, převleču do body-čka (on ještě v pyžámku nespí), vyfénuju a usadím v jídelní židličce, aby mi tu vymydlený někde něco neprováděl. Pak ho Anetka hlídá a dělám celé kolečko znovu s Aničkou. A abych toho neměla málo, Anička jde hlídat Domču a koupu Anetku. Když jsou všichni vymydlení, koukají na Večerníčka a já venčím Elišku. K večeři je chleba s makrelovou pomazánkou. Děti jdou spát. Já si beru počítač a zhruba do 22 mám o zábavu postaráno. Dnešní den používám na očistu pleti růžovou vodu. A večer po sprše používám tělové máslo. Naposledy dnes venčím Elišku. Když má muž noční nebo vím, že nebude na noc doma, nerozestýlám. Spím na složeném gauči. Ráno je to hodně velká úspora času. A jednou za čas je to taková jako bojovka. Usínám kolem čtvrt na dvanáct.
Den desátý
Děti se poprvé ozývají ve čtvrt na sedm. Ale jelikož jsou v klidu a jen si tiše povídají, ležím. Asi do třičtvrtě na sedm. Pak jdu připravit čaje, vyndat nádobí z myčky, vyvenčit Elišku (to je ten ušetřený čas, když jsem včera nerozestýlala). Jdu k dětem do pokojíčku, převlékáme se do domácího. Ke snídani máme chleba s máslem a rajče. Děti si pak hrají v pokojíčku, uklízím a pak brouzdám po mých oblíbených webových stránkách a piju černý čaj. Kolem 9 máme svačinu. Blumy, hroznové víno, nektarinky. A pár piškotů. Opět venčím Elišku a vařím si kávu. Děti si pak opět jdou hrát do pokojíčku. Staví z kostek vláčky, komíny. Jezdí tu na odrážedlech a dělají blbosti. Já peču buchtu z cukety a ořechů. A hned nato se dávám do vaření oběda. Tentokrát krůtí na paprice s těstovinami. Kolem půl jedenácté přijíždí manžel ze včerejší akce. Po obědě všechno usíná, včetně tatínka. Uklízím nádobí do myčky, něco odmývám ručně. A tak si beru knížku a čtu. V půl třetí je po čtení, všechno vstává. Ke svačině dáváme onu upečenou buchtu a my s manželem kávu. A jdeme na procházku, ze které si přinášíme dva pytlíky žlutých mirabelek. Děti vědí, jak na babičku a tak hned po procházce běží na balkon a křičí: "babí". Jsou vyslyšeni. A já jdu připravovat večeři a to v podobě obložených talířů. Následuje Večerníček, koupání a ukládání. Já si beru notebook, po očku koukám na běžící film Musíme si pomáhat. Odteď už své kosmetické podrobnosti psát nebudu. Nechám si to na samostatný příspěvek. Spát jdeme kolem půlnoci.
Den jedenáctý
Manžel má pohotovost, to znamená, že mu můžou kdykoliv zavolat a povolat do práce. Ale ráno nikdo nevolá, takže na denní jít nemusí. Na děti reaguje jako první a já se tentokrát probouzím, až když jsou děti po snídani a skáčou mi do postele. Děti snídali cukbuchtu a manžel rohlík s paštikou. Já si připravuju mugcake s mákem a javorovým sirupem. A nesmí chybět černý čaj. Jelikož mi není úplně nejlépe, dost se mi motá hlava a žaludek mám na vodě, takže dopolední kafčo vynechávám. O děti se stará Jirka. Ke svačině máme meloun. Jelikož ani počasí není příznivé, děti mají pyžámkový den. Ano, celý den v pyžamu :) O přípravu oběda se ale už starám já. Krůtí plátek s bramborovou kaší a zeleninový salát. Děti mají šťávu, já si dávám ředěný pomerančový džus a s mužem si po jídle dáváme kávu. Uklízím. Tentokrát spí po obědě jen Dominik. Holky jsou v klidu, ale vzhůru. Já si tentokrát listuji svými oblíbenými časopisy na vaření, červencovými čísly a čerpám inspiraci. Dominik vstává kolem druhé hodiny. Ke svačině všem připravuju vafle s javorovým sirupem a vanilkovou zmrzlinou. Pak jdu venčit Elišku, peču mirabelkovou bublaninu k zítřejší snídani a k večeři připravuji zapečené toasty v troubě. Celou dobu se o děti stará Jirka. Večer společně koupeme, ukládáme děti do postýlek. Uklízíme, dáváme mýt nádobí v myčce. Já pak aktualizuji fotky, které jsem fotila v červenci (promazávám, z mobilu stahuji do počítače atp.). Ještě koukám na nová videa svých oblíbených youtuberů a jdu spát asi v půl jedné po půlnoci.
Den dvanáctý
Vstáváme ve čtvrt na osm. Wow, děti si přispali. Snídáme mirabelkovou bublaninu, kefír, děti ovocný čaj, já černý. Dáváme si jednu rychlou kávu a balíme a odjíždíme do Vlkovce. Cestou 2x zastavujeme. Poprvé u našeho řezníka, podruhé u Hornbachu, kde kupujeme Dominikovi dětskou sekačku na trávu (sekačkou na trávu je doslova posedlý, dostal jí k svátku). Cesta do Vlkovce ubíhá docela dobře. Ve Vlkovci vybalujeme, vítáme se s prababičkou a vaříme si kávu. K obědu zveme i prababičku, máme grilované kuřecí maso, halloumi, uzeniny a cuketu. K tomu čerstvá paprika a chléb. Prababička za nás myje nádobí. Spát jde jen Dominik, čekám u něj, než usne. Ale netrvá to dlouho. Holky si hrají na dvorku. Jirka jede do Chocerad pro nějaké pití. Domču radši jdeme budit, protože spí nezvykle dlouho. Vstává až v době svačiny. K té mají perníčky. Uklízím a myji nádobí. Až do večer si děti hrají na dvorečku, chodí s babičkou koukat na jejího Pepíka (korelu) a vůbec furt někde pobíhají. K večeři je toastový chleba s mazacím sýrem a paprika. Opět sedím u dětí, dokud neusnou. Když se tak stává, je kolem půl osmé. Naposledy myji nádobí. S Jirkou si sedáme v pokoji u prababičky, kde si povídáme a pijeme u toho červené víno. Spát jde s dětmi manžel, já jdu sama do pokoje k našim. To už je zhruba třičtvrtě na jedenáct.
Den třináctý
Budím se kolem 7, přeslechnout naše křičící děti není možné. Ty už lítají po dvorku od 6. Ke snídani je zbytek bublaniny. Máme jen ovocný čaj, tak beru zavděk i jím. Uklízím, myju nádobí, ustýlám. Manžel s babičkou celé dopoledne vyklízejí boudu, která stojí na stráni a Jirka pak odpad veze do Sázavy, do sběrného dvora. Já hlídám děti, které si hrají na dvorku. Ke svačině mají rýžový chlebíček. K obědu žádné velké vaření, jednoduchý vařený párek s fazolemi v tomatové omáčce a rohlík. Opět uklízím a myji nádobí (a víte co, už mě to psaní o uklízení a mytí nádobí nebaví. Takže to odteď nepíšu). Všechny děti, jelikož vstávali dřív, než jsou zvyklé, po obědě usínají vcelku bez problémů. Usedám tedy s kávou a chviličku relaxuju. Manžel se věnuje úklidu auta. Když se děti budí, dostávají svačinu, kakaový termix, balíme a vydáváme se na cestu domu. Cesta trvá kolem hodiny, klasika. Doma vybalujeme a manžel zjišťuje, že si nechal na chalupě klíče od bytu... Takže tu budeme jen s jedním, mým. K večeři dělám palačinky. Pak všichni procházíme koupelnou. Já peču bábovku ke snídani. Děti jdou spát kolem půl osmé. My asi v půl jedné.
Den čtrnáctý
Děti vstávají už v 6. Pak je najednou klid a ještě oba usínáme. A opět nás budí až na půl osmou. Nevíme, jestli i oni mezitím spali nebo byli opravdu tak klidní. Ke snídani je bábovka, mléko a čaje. Děti si hrají, my s manželem vymýšlíme u kávy výlet na odpoledne. Venčím Elišku, k obědu připravuji rizoto se zeleninou a masem. Po obědě tentokrát nikoho nedáváme spát. Musí se vyspat v autě. Jedeme se zastávkami: Mackova hora, Lužná u Rakovníka, Rakovník, Lány, Tuchlovice, Kněževes. Vyjížděli jsme po 12, přijeli po 18. O výletu bych ráda napsala samostatný příspěvek. Po příjezdu dělám rychlou tuňákovou pomazánku, kterou mažu na toastový chléb. Koupeme děti, ukládáme. A pak už jen relaxujeme u růžového vína. Já k tomu třídím své fotky a spát jdeme ve třičtvrtě na jedenáct.
Den patnáctý
Manžel vstává v 5 do práce. Mě budí děti v 6:45. Vařím jim čaj, ustýlám, vyndavám nádobí z myčky. Jdu pro děti do pokojíčku, převlíkáme se do domácího oblečení. Ke snídani je ještě bábovka, děti mají ovocný čaj, já černý. Ještě, než děti dosnídají, třídím špinavé prádlo a dávám prát první pračku. Dominik má dnes svátek, tak mu přeji. Již před pár dny dostal svoji dětskou sekačku na trávu, já mu ještě dávám balíček s tričkem. Děti si pak hrají v pokojíčku a já procházím své oblíbené webové stránky. Ke svačině, po 9 hodině, dělám ovocný talířek. Mirabelky, banán a pár piškotů. Venčím Elišku. Doprala první pračka, takže jí hned vykládám a dávám prát druhou. Dávám si ředěný pomerančový džus a kávu bez cukru s mlékem. Anička si vyžádala pohádky v TV, tak ji pouštím. Anetka s Domčou si staví kostičky. Děti mají k obědu rizoto ze včera. První jí Domča, kterého ukládám po půl dvanácté. Pak holky. Anetka taky usíná. Anče se moc nechce. Já si k obědu vařím těstoviny, které si kapu kečupem a zasypávám megavrstvou sýru. Vykládám druhou pračku, dávám prát třetí. Teprve až v tuto chvíli usíná i Anička. Beru si své oblíbené kuchařské časopisy, tentokrát srpnová čísla a opět beru inspiraci. Před druhou hodinou už je všechno vzhůru. Venčím Elišku a děti si vyžádají babičku. U babičky dostává Domča další dárečky. Já už sbírám suché prádlo z rána, vykládám z pračky třetí várku, dávám čtvrtou. Kolem 15 jsou všichni zpátky, protože děda s babičkou jdou venčit psy. My svačíme. Vanilkový termix a skořicové křupky. Děti si pak hlídají babiččin návrat a hned si dožadují její pozornost. Opět jdou k našim. Já si jdu umýt vlasy. Pak páruju asi 50 ponožek (tohle fakt nesnáším), piju matcha tea. Vykládám poslední velkou várku prádla, ale ještě není praní konec. Musím vyprat manželovu uniformu. Zvlášť košile a zvlášť zbytek. Takže ještě další dvě pračky. Peču makovec ke snídani, k večeři připravuji bramborové placičky se zeleninou. Děti přijdou od babičky před 18, manžel přijíždí z práce před půl sedmou. Večeříme, koukáme na Večerníčka. Koupeme a ukládáme děti. Uklízím, relaxuju u PC a Comebacku. Nejprve s kávou, později s růžovým vínem.
Teď mi tak došlo, že je nadpis "14 dní s námi" a já vám právě popsala 15 den. No nic. Trošku jsem se nechala unést. Zítra máme zase taťku v práci, v sobotu jedeme na Neckyádu. A příští týden k zubařce...
Vyměníte si to se mnou?
😀😀😀 myslim, ze tohle nejlip pochopi maminy se dvema a vice detmi... Ale tedy nemenim, ma sve :-))))
OdpovědětVymazatNaprosto s tebou souhlasím.
Vymazat