Výlet na Šumavu vymyslela moje tchýně. Na jednu stranu to bylo strašně fajn, na tu druhou dost náročné s třemi malými dětmi a jen tzv. na otáčku.
Brzy ráno jsme měli sraz s tchýňaty na benzínové pumpě na D5. Společně jsme pak vyjeli směr Srní, kde byla první naše zastávka. Všichni tři cestou ani jednou nespali a dělali jsme asi dvě pauzy na odpočinek. Jeden uprostřed polí, druhý v Sušici, abychom vybrali peníze z bankomatu. Do Srní už to pak bylo naštěstí jen chvilička jízdy. První naše kroky směřovaly na vlky.
Všechny cesty perfektně upravené. Sjízdné i pro kočárky a dobře schůdné pro malé děti! V Informačním centru, které bylo u každé zastávky, bylo k dispozici občerstvení z automatů, nějaké pohledy, mapky, turistické známky, přednáškový sál a WC. U vlků jsme měli štěstí, akorát probíhala jakási přednáška o vlcích. A přišel tam manželský pár, který přivedl ochočené vlky na vodítku. Moc pěkný zážitek!
Další naše kroky směřovaly do Borové Lady. Cesta trvala kolem půl hodinky, protože jsme si udělali zastávku v Modravě. Na cedulích jsme si všimli, že je zde místní pivovar. Tak toho tchán a manžel využili a šli si koupit alespoň v PET lahvích suvenýr domu. Oba řídili. Děti cestou ze Srní do Borové Lady spaly.
V Borové Ladě jsme nechali auta na zdejším náměstí a šli do Sovích voliér. Veliká zasíťovaná konstrukce. Některé sovy ještě raději ve zvláštních prostranstvích. U vlků jsme měli štěstí, že jsme jich viděli asi 6. Sovy byly dobře schované. Přeci jen, jsou to noční ptáci. Ale i tady jsme měli štěstí. Dvě seděly na zemi přímo před námi!
Tchýně měla vymyšlené vlky a sovy. Jelikož jsme si mysleli, že máme ještě dostatek času, na místě jsme si ještě vymysleli, že se pojedeme podívat na jeleny. Ty jsou kousíček od Kvildy. K branám ohrady jsme přišli v 16:40. Tedy deset minut po zavírací době... :( Jediné místo, kde jsme měli smůlu.
Chtěli jsme se vydat zase společně na cestu domu. Ale tchán nevydržel manželovo štelování navigace a jel napřed. Jenže na jedné křižovatce špatně odbočil a už jsme je nepotkali. Jeli přes Vimperk. My přes Klatovy. Za Klatovama jsme dělali pauzu na benzínové pumpě. Tankovali jsme a koupili jsme si nějaké jídlo na cestu. My vůbec všechno řešíme až na místě. Tchýně je ze staré školy a tak měla s sebou klasické řízky, chleba, upečený koláč,...
Ani jedno z dětí cestou domu nespalo. Přijeli jsme, udělali menší večeři a vykoupali je. Celý den byl nádherný, ale to co přišlo nakonec, to dokazovalo, že jsou na takovéto velké výlety prostě ještě malí. Anička plakala, tak moc, až se jí začal zvedat žaludek a 2x se pozvracela. Dostala na spaní Kinedryl (nic jiného, lepšího, mě v tu chvíli nenapadlo) a až v půl jedenácté se nám podařilo jí dostat do postele.
Šumava je nádherná! Příroda úžasná, skvělý čistý vzduch. A spousta možností k výletům. Ale jak už jsem psala, jako jednodenní výlet už bych to příště asi nedala. Buď až budou větší nebo někde na místě přenocovat. Před cestou to byla i jedna z variant, která nakonec padla. Ale teď už vím, že to byla chyba a měli jsme tam, kdekoliv, možností je opravdu nekonečně, přespat.
Brzy ráno jsme měli sraz s tchýňaty na benzínové pumpě na D5. Společně jsme pak vyjeli směr Srní, kde byla první naše zastávka. Všichni tři cestou ani jednou nespali a dělali jsme asi dvě pauzy na odpočinek. Jeden uprostřed polí, druhý v Sušici, abychom vybrali peníze z bankomatu. Do Srní už to pak bylo naštěstí jen chvilička jízdy. První naše kroky směřovaly na vlky.
Všechny cesty perfektně upravené. Sjízdné i pro kočárky a dobře schůdné pro malé děti! V Informačním centru, které bylo u každé zastávky, bylo k dispozici občerstvení z automatů, nějaké pohledy, mapky, turistické známky, přednáškový sál a WC. U vlků jsme měli štěstí, akorát probíhala jakási přednáška o vlcích. A přišel tam manželský pár, který přivedl ochočené vlky na vodítku. Moc pěkný zážitek!
Další naše kroky směřovaly do Borové Lady. Cesta trvala kolem půl hodinky, protože jsme si udělali zastávku v Modravě. Na cedulích jsme si všimli, že je zde místní pivovar. Tak toho tchán a manžel využili a šli si koupit alespoň v PET lahvích suvenýr domu. Oba řídili. Děti cestou ze Srní do Borové Lady spaly.
V Borové Ladě jsme nechali auta na zdejším náměstí a šli do Sovích voliér. Veliká zasíťovaná konstrukce. Některé sovy ještě raději ve zvláštních prostranstvích. U vlků jsme měli štěstí, že jsme jich viděli asi 6. Sovy byly dobře schované. Přeci jen, jsou to noční ptáci. Ale i tady jsme měli štěstí. Dvě seděly na zemi přímo před námi!
Tchýně měla vymyšlené vlky a sovy. Jelikož jsme si mysleli, že máme ještě dostatek času, na místě jsme si ještě vymysleli, že se pojedeme podívat na jeleny. Ty jsou kousíček od Kvildy. K branám ohrady jsme přišli v 16:40. Tedy deset minut po zavírací době... :( Jediné místo, kde jsme měli smůlu.
Chtěli jsme se vydat zase společně na cestu domu. Ale tchán nevydržel manželovo štelování navigace a jel napřed. Jenže na jedné křižovatce špatně odbočil a už jsme je nepotkali. Jeli přes Vimperk. My přes Klatovy. Za Klatovama jsme dělali pauzu na benzínové pumpě. Tankovali jsme a koupili jsme si nějaké jídlo na cestu. My vůbec všechno řešíme až na místě. Tchýně je ze staré školy a tak měla s sebou klasické řízky, chleba, upečený koláč,...
Ani jedno z dětí cestou domu nespalo. Přijeli jsme, udělali menší večeři a vykoupali je. Celý den byl nádherný, ale to co přišlo nakonec, to dokazovalo, že jsou na takovéto velké výlety prostě ještě malí. Anička plakala, tak moc, až se jí začal zvedat žaludek a 2x se pozvracela. Dostala na spaní Kinedryl (nic jiného, lepšího, mě v tu chvíli nenapadlo) a až v půl jedenácté se nám podařilo jí dostat do postele.
Šumava je nádherná! Příroda úžasná, skvělý čistý vzduch. A spousta možností k výletům. Ale jak už jsem psala, jako jednodenní výlet už bych to příště asi nedala. Buď až budou větší nebo někde na místě přenocovat. Před cestou to byla i jedna z variant, která nakonec padla. Ale teď už vím, že to byla chyba a měli jsme tam, kdekoliv, možností je opravdu nekonečně, přespat.
Komentáře
Okomentovat