Další vzpomínkový trip report...
srpen 2014 - V poslední době mi starosti s holkami lezou dost na nervy. Ančí se věčně vzteká a Anetka zlobí u jídla. Do toho všeho jsem opět těhotná. A jelikož mám moc hodného a citlivého manžela, vymyslel výlet, abychom si odpočinuli!
2. srpna 2014
Ráno jsme nakrmili holky Sunarem, pomaličku se nasnídali, vše pro ně zabalili. Vyštrachala jsem svoji cestovní peněženku, kde bylo něco přes 3€ a vyjeli jsme do Tuchlovic. Tady jsme nechali holky u prarodičů a vyjeli přes sámošku na cestu. Přes Kačici a Slaný jsme po silnici č. 16 dojeli až k D8, na kterou jsme se napojili. Jirka měl chuť na kávu, tak stavíme na první benzínce. A pokračujeme v cestě. Okolo Stadic, kde má pomník Přemysl Oráč, projeli jsme několika tunely. Hraniční přechod označovala jen malá cedulka. Objeli jsme skoro celé Drážďany a napojili jsme se na silnici vedoucí k letišti. Cestou byly vidět i památky centra, jako Zwinger.
Drážďanské letiště je o hodně menší, než to naše pražské a bohužel, trefili jsme se do "hluchého" místa, kdy skoro nic neletělo. Zaparkovali jsme na parkingu pro 2 hodiny s vyhlídkou na dva letouny Airbus A300 společnosti China Eastern Airlines. Udělali jsme si pár fotek, obhlídli příletovou halu. Zamířili jsme si to i do odletové haly, kde je pěkný výhled na plochu. Kromě pár malých "komárů", byla k vidění jen jedna B737čka Lufthansy, která směřovala do Frankfurtu. Po jejím odletu jsme si v bankomatu vybrali nějaké penízky a šli k autu. Parkování nás stálo 1,50€, které jsme zaplatili snad v samých deseticentech... :)
Jelikož se o nás pokoušel hlad, vyjeli jsme směr Weixdorf, kde je i Lidl. Každý jsme si koupili pečivo a sýr, u benzínky další kávu. Natankovali jsme trochu té kvalitní německé nafty a vyjeli jsme směr dalšímu dobrodružství.
Původně jsme chtěli jet k plotu letištní dráhy, ale z okna vyhlídkové terasy na letišti jsme zahlídli Moritzburg. Takže jsme přehodnotili plány a vyrazili tam. V tomto zámku se natáčela snad nejznámější česká pohádka, Tři oříšky pro Popelku. Tam jsme jeli vesničkami a takovými křivolakými silničkami. Nápisy na hlavní silnici před zámkem upozorňovali na placené stání, ale žádné automaty jsme nenašli. Takže jsme v rychlosti udělali obhlídku + pár snímků a jeli jsme opět dál.
Po obchvatu Drážďan zpět na hlavní tah na ČR. Hned za hranicemi je obec Petrovice a to byl náš poslední plán cesty. V této vesnici je totiž restaurace z letounu Tupolev TU 104 OK-LDC. Air restaurant otevřeno měl, Jirka si dal kávu a já colu. Seděli jsme venku a dovnitř jsem si šla udělat jen pár fotek.
Jelikož už bylo po 18 hodině, vyrazili jsme směr Tuchlovice. Opět po D8, ale tentokrát jsme sjeli na silnici 118, která nás vedla přes Budyni nad Ohří. Náměstí však bylo v rekonstrukci, tak jsme museli po objížďce. Dále na Zlonice a Slaný. Cestou nás potkala pěkná průtrž mračen, viděli jsme asi 3 duhy. Pak už jen rychle přes Smečno a Kačici. Kolem 20 jsme dojeli do Tuchlovic. Rychle jsme sbalili holky a vyrazili směr domu. Doma už jen kolotoč kolem dětí a spánek.
srpen 2014 - V poslední době mi starosti s holkami lezou dost na nervy. Ančí se věčně vzteká a Anetka zlobí u jídla. Do toho všeho jsem opět těhotná. A jelikož mám moc hodného a citlivého manžela, vymyslel výlet, abychom si odpočinuli!
2. srpna 2014
Ráno jsme nakrmili holky Sunarem, pomaličku se nasnídali, vše pro ně zabalili. Vyštrachala jsem svoji cestovní peněženku, kde bylo něco přes 3€ a vyjeli jsme do Tuchlovic. Tady jsme nechali holky u prarodičů a vyjeli přes sámošku na cestu. Přes Kačici a Slaný jsme po silnici č. 16 dojeli až k D8, na kterou jsme se napojili. Jirka měl chuť na kávu, tak stavíme na první benzínce. A pokračujeme v cestě. Okolo Stadic, kde má pomník Přemysl Oráč, projeli jsme několika tunely. Hraniční přechod označovala jen malá cedulka. Objeli jsme skoro celé Drážďany a napojili jsme se na silnici vedoucí k letišti. Cestou byly vidět i památky centra, jako Zwinger.
Drážďanské letiště je o hodně menší, než to naše pražské a bohužel, trefili jsme se do "hluchého" místa, kdy skoro nic neletělo. Zaparkovali jsme na parkingu pro 2 hodiny s vyhlídkou na dva letouny Airbus A300 společnosti China Eastern Airlines. Udělali jsme si pár fotek, obhlídli příletovou halu. Zamířili jsme si to i do odletové haly, kde je pěkný výhled na plochu. Kromě pár malých "komárů", byla k vidění jen jedna B737čka Lufthansy, která směřovala do Frankfurtu. Po jejím odletu jsme si v bankomatu vybrali nějaké penízky a šli k autu. Parkování nás stálo 1,50€, které jsme zaplatili snad v samých deseticentech... :)
Jelikož se o nás pokoušel hlad, vyjeli jsme směr Weixdorf, kde je i Lidl. Každý jsme si koupili pečivo a sýr, u benzínky další kávu. Natankovali jsme trochu té kvalitní německé nafty a vyjeli jsme směr dalšímu dobrodružství.
Původně jsme chtěli jet k plotu letištní dráhy, ale z okna vyhlídkové terasy na letišti jsme zahlídli Moritzburg. Takže jsme přehodnotili plány a vyrazili tam. V tomto zámku se natáčela snad nejznámější česká pohádka, Tři oříšky pro Popelku. Tam jsme jeli vesničkami a takovými křivolakými silničkami. Nápisy na hlavní silnici před zámkem upozorňovali na placené stání, ale žádné automaty jsme nenašli. Takže jsme v rychlosti udělali obhlídku + pár snímků a jeli jsme opět dál.
Po obchvatu Drážďan zpět na hlavní tah na ČR. Hned za hranicemi je obec Petrovice a to byl náš poslední plán cesty. V této vesnici je totiž restaurace z letounu Tupolev TU 104 OK-LDC. Air restaurant otevřeno měl, Jirka si dal kávu a já colu. Seděli jsme venku a dovnitř jsem si šla udělat jen pár fotek.
Jelikož už bylo po 18 hodině, vyrazili jsme směr Tuchlovice. Opět po D8, ale tentokrát jsme sjeli na silnici 118, která nás vedla přes Budyni nad Ohří. Náměstí však bylo v rekonstrukci, tak jsme museli po objížďce. Dále na Zlonice a Slaný. Cestou nás potkala pěkná průtrž mračen, viděli jsme asi 3 duhy. Pak už jen rychle přes Smečno a Kačici. Kolem 20 jsme dojeli do Tuchlovic. Rychle jsme sbalili holky a vyrazili směr domu. Doma už jen kolotoč kolem dětí a spánek.
Komentáře
Okomentovat