Tak si tak s tchýňáky sedíme pod pergolou a debatujeme o výletech. A než jsme se nadáli, byl dohodnutý výlet na Stezku korunami stromů na německé straně. Trasu jsme naplánovali přes Železnou Rudu, kde to tchán velmi dobře zná.
19.7.2013
Manžel je po noční. Ráno jsem nám připravila nějaké občerstvení na cestu. Už společně jsme vyjeli do Tuchlovic, kde jsme nabírali i tchyni s tchánem. Jelikož tchánovo auto nemělo dálniční známku, museli jsme jet mimo dálnice. Naše trasa vedla přes Beroun, Rokycany, Přeštice, Klatovy až do Železné Rudy. Stavěli jsme jen jednou, abychom si koupili kafe.
Železná Ruda je moc hezké město.
Nejprve jsme si dali oběd v penzionu U zlomené lyže. Penzion je nejstarší dům v Rudě, postavený L.P. 1702. Pak už jsme pokračovali k hranicím.
Poslední obec u nás, Albrechtice, jsou i hraniční přechod. V první obci v Německu jsme najeli na Umleitung neboli objížďku. Naskytl se nám parádní výhled a vyhlídková jízda. Z Národního parku Šumava do Národního parku Bavorský les. Objížďka vedla kolem Velkého Javoru, kolem jezera Arbersee. Dále jsme jeli přes Zwiesel, Frauenau a na Neuschönau.
Vstup na Stezku korunami stromů 8,50€/1 osoba. Stezka je dlouhá 1.300m, včetně 44m vysoké stromové věže. Uvnitř věže jsou 3 pravěké, 38m vysoké, jedle a buk. Za jasného počasí jsou vidět i 100km vzdálené Alpy (ty jsme bohužel neviděli).
Hodinový parking zdarma se nám podařilo prošvihnout o pár minut, takže jsme si museli zaplatit 2€.
Následoval návrat do Železné Rudy. Chtěli jsme lanovkou na Špičák. Ta je však v provozu jen do 16 hodin, což mi nestihli.
Zastavili jsme se tedy alespoň v cukrárně Charlotte, která byla v roce 2003, 2004 a 2009 vyhlášena nejlepší cukrárnou v ČR Asociací cukrářů. Dokonce má ocenění i Česká chuťovka 2012 a Dětská chuťovka 2012.
Nakonec jsme navštívili hotel Belveder, který je v nadmořské výšce 900m, má svojí vlastní varnu piva. Dle letáků vaří 10 druhů, v nabídce byly 4.
Po osvěžení se a odpočinku jsme vyrazili na cestu zpět k domovu. Tentokrát jsme jeli trasu: Klatovy, Přeštice, Plzeň, Plasy, Kralovice, Rakovník.
Byl to krásný výlet. Takové ležérní tempo. Asi bychom sami s Jirkou stihli víc. Na druhou stranu, byla jsem v 5,5 měsíci těhotenství s dvojčaty. Tak jsme byla ráda, že jsem zvládla alespoň tuto verzi.
19.7.2013
Manžel je po noční. Ráno jsem nám připravila nějaké občerstvení na cestu. Už společně jsme vyjeli do Tuchlovic, kde jsme nabírali i tchyni s tchánem. Jelikož tchánovo auto nemělo dálniční známku, museli jsme jet mimo dálnice. Naše trasa vedla přes Beroun, Rokycany, Přeštice, Klatovy až do Železné Rudy. Stavěli jsme jen jednou, abychom si koupili kafe.
Železná Ruda je moc hezké město.
Nejprve jsme si dali oběd v penzionu U zlomené lyže. Penzion je nejstarší dům v Rudě, postavený L.P. 1702. Pak už jsme pokračovali k hranicím.
Poslední obec u nás, Albrechtice, jsou i hraniční přechod. V první obci v Německu jsme najeli na Umleitung neboli objížďku. Naskytl se nám parádní výhled a vyhlídková jízda. Z Národního parku Šumava do Národního parku Bavorský les. Objížďka vedla kolem Velkého Javoru, kolem jezera Arbersee. Dále jsme jeli přes Zwiesel, Frauenau a na Neuschönau.
Vstup na Stezku korunami stromů 8,50€/1 osoba. Stezka je dlouhá 1.300m, včetně 44m vysoké stromové věže. Uvnitř věže jsou 3 pravěké, 38m vysoké, jedle a buk. Za jasného počasí jsou vidět i 100km vzdálené Alpy (ty jsme bohužel neviděli).
Hodinový parking zdarma se nám podařilo prošvihnout o pár minut, takže jsme si museli zaplatit 2€.
Následoval návrat do Železné Rudy. Chtěli jsme lanovkou na Špičák. Ta je však v provozu jen do 16 hodin, což mi nestihli.
Zastavili jsme se tedy alespoň v cukrárně Charlotte, která byla v roce 2003, 2004 a 2009 vyhlášena nejlepší cukrárnou v ČR Asociací cukrářů. Dokonce má ocenění i Česká chuťovka 2012 a Dětská chuťovka 2012.
Nakonec jsme navštívili hotel Belveder, který je v nadmořské výšce 900m, má svojí vlastní varnu piva. Dle letáků vaří 10 druhů, v nabídce byly 4.
Po osvěžení se a odpočinku jsme vyrazili na cestu zpět k domovu. Tentokrát jsme jeli trasu: Klatovy, Přeštice, Plzeň, Plasy, Kralovice, Rakovník.
Byl to krásný výlet. Takové ležérní tempo. Asi bychom sami s Jirkou stihli víc. Na druhou stranu, byla jsem v 5,5 měsíci těhotenství s dvojčaty. Tak jsme byla ráda, že jsem zvládla alespoň tuto verzi.
Komentáře
Okomentovat