Čtenářské okénko - I. Rottová a Utajená svatba

V poslední době jsem se do čtení docela dala. Mám radost, že se mi daří plnit svůj sen. Něco mám stáhnuté do čtečky, něco jsem měla půjčeného od kamarádky. Teď se začínám prokousávat knihovnou mojí babičky. Tam je spousta zajímavých svazků. Od historických románů, přes životopisy, cestopisy... Děda miloval válečnou literaturu, babička dává přednost červené knihovně. Já nedávám přednost žádnému žánru, prostě co vezmu do ruky, čtu. Když mě to baví, je to fajn. Když mě to nebaví, vlasy si kvůli tomu rvát nebudu. A právě kniha o Evě, která zahřívala lože rabiho Löwa, byla první půjčená kniha od babičky.
Kniha začíná slovy Františka Kafky: "Je líp, když si lidé vypráví legendy, než když znají skutečnost. To děsí - nebo vede k závisti a pomluvám, kdežto legendy odlehčují našim snům, odlehčují tíži našich bdělých chvil."
Příběh začíná v roce 1999, kdy průvodkyně Jana provází skupinu německých studentů Prahou. Zastaví se u sochy rabína Löwa. Do výkladu jí začíná vstupovat svými poznámkami neznámá, kterou studenti nevidí... Neznámá Eva pak Janě u kávy vypráví svůj příběh. Vrací se o 400 let zpět. Do doby rabi Löwa, Mordechaje Maisla či rabína Davida Ganse. Jak už úvodní slova knihy napovídají, je to spíš smyšlený příběh podobný příběhu krále Davida a Abizag, která mu ohřívala lože. V tomto příběhu je to Eva bat Abraham a rabi Löw. Velký význam je dávám i Evině kamarádce Rivce, která se odmítala smířit s tím, že ženy neměly nárok na vzdělání.
Příběh se čte velmi dobře. Není to vysloveně hit, který zbortí příčky nejčtenějších knih. Ale rozhodně to není propadák či nějaká nudná literatura. Kniha má pouhých 142 stran, tak jsem jí přečetla velmi rychle.
Za zmínění určitě stojí i to, že autorka Inna Rottová, je původně vystudovaná strojní inženýrka. Věnuje se však nejen spisovatelské činnosti, ale například i tlumočnictví.

Komentáře