Cestovatelské okénko - Na otočku do Mnichova 2012

17. 12. 2012

Tak si tak sedím v Tuchlovicích v kuchyni a snídám. Už tu bydlíme přes měsíc a leze mi to tu na nervy. Do práce nechodím, protože mám překážku a od února budu bez práce... Pojedu k babičce na oběd a tak se těším, že budu mít změnu programu a nebudu tu muset zase celý den sedět. V tom mi přišla SMSka od sestry, že má jet do Mnichova pro auto a jestli nechci jet s ním (poznámka mimo report - moje sestra tehdy pracovala pro jednu autopůjčovnu). Šťastná jako blecha souhlasím a těším se, že i v úterý už mám program, takže se tu nezblázním.

Dávám nabít náhradní baterky do foťáku. Dá to ale nejdřív práci, protože nemůžu najít nabíječku. Ach to stěhování. Ale nakonec je nalezena v dílně v pytli s Jirkovými kabely k počítači. Sešit na psaní reportů je v Řevničově, dalších stěhovacích krabicích, takže mám smůlu. Musím si to pamatovat a pak napsat něco smysluplného...

Večer nějak nemůžu usnout, asi cestovní horečka...

18. 12. 2012

S Jirkou vstávám v 5:15. On jde do práce a já pojedu s ním. Veronika psala, že poveze svého Honzu na devátou do práce a pak přijede na letiště. V poslední době je dost mrazivo a prší, tak se bojí náledí. Proto budeme vyjíždět později, abychom měly jistotu, že budou silnice ošetřené. S Jirkou jdeme do letištní Billy, kde si kupujeme snídani a taky nějaké občerstvení na cestu.

Jirka začíná na přepážce v Terminálu 2. Jdu s ním, nasnídám se tam a pak píšu Nice, jak je na tom. Kupodivu v půl osmé píše, že bude do půl hodinky na letišti.

Volným tempem se tedy vydávám směr Parking C, kde jsou i kanceláře autopůjčoven. Včetně Sixtu. Sestra si vyzvedává klíče od auta, které povezeme do Německa a můžeme vyrazit.

Vyjíždíme po osmé hodině s Ford Focusem. Na R7 a dále na D5. Sestra se na D5 zastavuje u nejbližší benzínové pumpy, aby si také koupila snídani.

Míjíme Plzeň a hurá na Rozvadov. Bohužel, cestou docela prší a tak to není moc příjemné. V 9:45 překračujeme hranici s Německem.

Ani v Německu nám počasí nepřeje. Prší nebo sněží, občas nám cestu komplikuje mlha. Jedeme přes Řezno a hurá na Mnichov.

Blížící se mnichovské letiště nám hlásí startující letadla. Airbus blíže nespecifikovatelné společnosti, Lufhtansa Dash a Boeing 737. Po levé straně máme val, ze kterého mohou spotteři zažívat pravé fotografické orgie. Je u nich vystaveno i pár starých letadel. Moc hezké, ale bohužel na opačné straně, než jedeme. Nika to tu už zná a tak moc dobře ví, kam má jet. Do místa určení přijíždíme v 11:45. U terminálů jsou vidět hlavně letadla Lufthansy, včetně Airbus 340. Dále pak letadla Air Berlin a Air Dolomiti.

Auto necháváme na parkovišti u terminálu a jdeme do hlavní budovy. Nejprve si odskakujeme a pak vyřizujeme odevzdání německého auta a převzetí českého auta. Bohužel se dozvídáme, že Seat Altea, kterou tu vyzvedáváme, je na vzdáleném parkovišti a my musíme na autobus, abychom se tam vůbec dostaly. Autobusová zastávka č. 3 je přímo u věže a tak máme hezký cíl fotografování.

V autobusu 635 si u řidiče kupujeme jízdenky za 2,60€ a jedeme na třetí zastávku. Její název nevíme, ale je to u benzínové pumpy. Během jízdy podjíždíme pojezdovou dráhu, na které je Air France s Airbus 321. Moc hezké.

Vystupujeme na správné zastávce, ale okolo nás je parkovišť opravdu hodně a tak se děsíme, jak tam budeme auto hledat. Nika ale ví, kam směrovat kroky, takže přebíháme silnici a jdeme hledat. Našly jsme jej relativně brzo, dělám povinné foto a s A320 od Lufhtansy, která akorát startuje, se loučíme s mnichovským letištěm. Ve 12:19 frčíme zpátky.

Opět nám nepřeje počasí, což mě mrzí. Cesta ubíhá docela rychle, jedeme stejnou trasou. Vždycky návraty ubíhají rychleji, než cesty ven. Hraniční přechod Rozvadov přecházíme ve 14:10 a pak už hurá na Plzeň a Prahu.

Na Parking C přijíždíme v 15:35. Volu vrací klíče a doklady od auta a jdeme pro její auto. Jdeme koukat na OC Šestka po nějakých obchodech, abychom zkrátily čas čekání. Ona pak jede vyzvednou své psy, které měla u našich a Honzu v práci. Já se vracím autobusem č. 119 na letiště. Po dvou hodinách čekání končí i Jirka a jedeme domu.