Po návratu z Barcelony, která nás naprosto uchvátila (v únoru 18°C), jsme se rozhodli, že pojedeme hned brzy na další výlet. Prolezli jsme internet a katalogy cestovních kanceláří a vybrali si správnou koupáckou destinaci. Hurghadu. Jirka mezitím přešel od OLE k ISL, takže bylo docela štěstí, že jeho nová paní vedoucí souhlasila s tím, že si může dovolenou vyčerpat. Týden před odletem jsme si byli v CK Čedok vyzvednout veškerou dokumentaci k cestě. Dozvěděli jsme se tak, že odlet bude už 26. dubna ve 23:10.
26. dubna
Je 12 hodin před odletem. Jirka je v práci. Ráno jsme oba vstávali brzy, abych Jirku do práce odvezla a sama jsem pokračovala k nám domu. Přespávali jsme u Jirky. Dobaluju věci a něco si nechávám na odpoledne, protože jdu k babičce na oběd. Doufám, že na nic nezapomenu.
Je 20:30 a sedíme v Bohemia Lounge. Táta mi pomohl s kufrem do auta a tady na letišti mi s ním pomohl Jirka. Kufr jsme si nechali u něj na přepážce. Pak jsme si šli vyměnit peníze do Travelexu. Poté jsme se odebrali právě do Bohemky, kde sloužila kolegyně Hanka. Ve 21:05 by měli otevřít přepážku Čedoku, kde si vyzvedneme letenky. Pak se odbavíme na přepážkách check-inu č. 123-124 a vrátíme se opět do Bohemky. V Duty Free jsme si koupili 2 flašky vodky.
Odbavili jsme se na let Travel Service, číslo QS 606. Nástup má být z gate B5 a jsem odbavena na sedadlo 10B. Odpočíváme tedy v Bohemia Lounge. Jirka si dal kafe s vodou a pivo. Já džus a Bailey's. Nástup byl zpožděn díky pozdnímu příletu letadla asi o 25 minut, takže v době původního odletu jsme teprve do Boeing 737 nastupovali. Nástup byl nakonec z východu A7.
Let je provozován ve výšce 10.500m n. m., rychlostí 850km/h. A trvá cca 4 hodiny.
27. dubna
K pozdní večeři jsme na palubě dostali kuřecí kousky na kari s ananasem a kroketami + malý věneček. K pití džus. Jirka si jídlo nedal, zato vypil nějaké to pivko. A pak usnul.
V Hurghadě jsme sedli stylem přískokem skok (dosedl napodruhé). Zaplatili jsme si víza, prošli jsme pasovou kontrolou a vyzvedli jsme si kufr.
Delegátka nám před letištěm sdělila, že pojedeme autobusem č. 11 a náš hotel byl na trase jako první. Takže jsme po 20 minutách stáli u Triton Empire.
V autobusu jsme obdrželi "bojové" plány a vešli jsme bezpečnostním rámem dovnitř. Sice jsme pískali, ale nechali nás projít.
V recepci jsme vyplnili přihlašovací kartu, dostali jsme kartu k trezoru (který byl ve skříni na pokoji). Pokoj nám ale přidělili až v 11 hodin. Do té doby jsme čas trávili v hotelové hale, procházkou k pláži (která se nacházela u hotelu Triton Empire Beach - 5 minut chůzí) a snídaní, kterou jsme si doplatili (spousta zeleniny, nějaké pečivo, džus a káva).
Dostali jsme pokoj č. 324, jsme ve třetím patře s výhledem částečně na moře a částečně do ulice.
Po odpočinku a vybalování zavazadla jsme ve 13:45 vyrazili na schůzku s delegátkou, která se uskuteční v hotelu Sandbeach.
Na schůzce jsme se dozvěděli nějaké informace k pobytu a nabídla nám fakultativní výlety. My si zaplatili hned 3.
Po návratu do našeho hotelu jsme si zašli do restaurace Dolce Vita na oběd (měli jsme all inclusive) a v lobby baru jsme si dali nějaké to dobré pití s alkoholem. K večeru jsme seděli na balkoně. Den byl dlouhý a tak se nám podařilo asi v 17 usnout, takže jsme prošvihli i večeři.
28. dubna
Budíček jsme měli na 7:00. Došli jsme si na snídani. Švédské stoly - to mám nejradši. Takže zelenina, pečivo, káva. Do pokoje jsme si zašli zabalit nejnutnější věci na výlet na Giftun a šli jsme čekat do recepce, kde nás měl vyzvednout v 8:05 někdo od cestovky. Mikrobusem jsme se přesunuli k jinému hotelovému komplexu - přesněji k jeho přístavišti a půjčovně šnorchlovacích potřeb. Tam každý člen výpravy obdržel brýle, šnorchl a dle velikosti nohy ploutve. Naše loď nesla název EMBRO 2.
Po 50 minutách plavby nás čekala první zastávka u korálů. Takže jsme nasadili potřebné náčiní k potápění a hurá do vody. Cestou k tomuto místu jsme viděli několik delfínů a spoustu fialových medúz. Naštěstí nežahaly, ale byly pěkně slizké. Potom jsme přepluli k jinému místu a na potápění bylo určeno 30 minut. Bylo vidět spoustu ryb a korály nebyly tak hluboko, jako při prvním zastavení. Po výlezu z vody nás čekal oběd, opět ve stylu švédských stolů. Maso, ryby, zelenina, těstoviny. Pak jsme přešli na menší člunek, který nás převezl na ostrov Giftun. Jake, náš průvodce, nás dovedl na klidnější, ale špinavější pláž. Nám to bylo jedno. Zalezli jsme do vody a prohlédli jsme si tamější korály, ryby a hlavně spoustu ježků. Po hodině a půl nás dovezli zpátky na Embro 2 a frčeli jsme do přístaviště.
Stejným mikrobusem jsme byli dovezeni zpět do hotelu. Dali jsme si pořádnou sprchu a na balkoně odpočíváme s džusem a vodkou pro dezinfekci. Jelikož jsme dnes neusnuli, absolvovali jsme první večeři. Zeleninové saláty, grilovaná zelenina a maso, grilované ryby. Večer se šlo opět brzo spát.
29. dubna
Vstávalo se kolem 9. Pěkně nás pálí ramena a ruce. Jirka má štěstí, jde hned do hněda.
Snídaně byla ve stejném duchu, jako včera. Zelenina, pečivo, káva, džus a spousta pomerančů. Ze včerejšího výletu jsme byli dost unavení a tak jsme celý den strávili u bazénu. K večeru jsme si opět dali dezinfekci, džus s vodkou. Džus byl z ovoce guava. Večeře se tentokrát podávala u bazénu. Jako včera, grilovaná zelenina, maso, ryby a výborné sladké!!
30. dubna
Ráno nás vzbudil podivný zvuk - nejspíš budík sousedů a to nebylo ještě ani 8 hodin. Dohodli jsme se, že na snídani půjdeme až na 9. Tentokrát vyhrála zelenina, palačinky s marmeládou a pomeranče. Pak jsme se vrátili do pokoje, sbalili batoh a vyrazili na celý den k moři.
Večer opět švédské stoly se zeleninou, grilovanými dobrotami a sladkým. Romantika na balkoně s džusem a vodkou a pak skuhrání... Jirka si nenamazal nárty a pěkně si je spálil. Takže půlku noci proběhal do sprchy a chladil si je.
1. května
Dnešní den se od toho včerejšího příliš nelišil. Snídaně - zelenina, palačinky, sýr, arabský chléb, džus, káva a pomeranče. Celý den u moře.
Večeře opět ve stejném stylu: zeleninové saláty + ryba + sladké a ovoce. Vypadá to, že jídlo bylo pořád stejné. Z principu ano. Ale pokaždé bylo jiné, jinak ochucené. Úžasné. Spát se půjde brzo, protože ráno vstáváme ve 4:30.
2. května
A opravdu se tak stalo. Budíček ve 4:30. V 5:00 jsme měli odjezd z našeho hotelu. Byli jsme první hotel, takže nás čekalo ještě dalších 7, kde jsme nabírali naše spoluúčastníky výletu. Z Hurghady jsme zamířili do města Safaga, na shromaždiště autobusů. Pouští nemohou jezdit autobusy samy. Jezdí se v konvojích, čítajících kolem 80 autobusů.
Qeno bylo druhé město, které jsme na trase potkali. A pak už nás čekal Luxor. Jako první jsme navštívili Karnak.
Z Karnaku, který jsme doslova proběhli, následoval Institut Papyru. Shlédli jsme, jak se papyrus vyrábí a ochutnali jsme jasmínový čaj. Koupili jsme si suvenýr v podobě papyru s obrázkem. Pokračovali jsme obědem a přepravou 2 malými loďkami na druhý břeh řeky Nil.
U Memnonových kolosů jsme se jenom zastavili na focení.
Následovalo Údolí králů. Byli jsme ve 3 hrobkách. Od busu k začátku Údolí a zpět jsme se přepravovali malými vláčky.
Poté jsme byli v alabastrové dílně a končili jsme u Hatšepsovet. I zde nás k chrámu dopravoval vláček.
V 18 hodin jsme se vydávali v konvojích zpět do Hurghady. Průvodce, pan Mohamad Al Chajad, nám tvrdil, že ve stínu bylo v Údolí král 42°C. Cesta trvala kolem 5 hodin. Do hotelu jsme dojeli asi ve 23:00.
Ráno jsme dostali snídaňový balíček na cestu, večer nás čekala malá schovaná večeře.
Pak už jen rychlá sprcha a rychlý spánek. Zítra je poslední den. A bude opět náročný!
3. května
Bohužel mi nebylo dopřáno, abych se po včerejším náročném dni vyspala. Jirka mě vzbudil už ve čtvrt na devět. Naši poslední snídani jsme absolvovali ve stejném duchu jako vždy. Zelenina, sýry, chléb, palačinky, džus a káva. Ve směnárně hotelu jsme si vyměnili nějaké penízky na suvenýry. Hrneček, šátky, parfém. Odnesli jsme si suvenýry do pokoje a vyrazili naposledy na naší pláž. Rozloučili jsme se s Nemem (Klaunem očkatým, který se schovával v trsu trávy na mořském dni a každý den jsme ho pozorovali při potápění, a kterého jsme si pojmenovali po známé kreslené rybičce), s barmanem, který si nás pamatoval a automaticky naléval 2x colu s rumem. V restauraci Oasis, v hotelu Triton Empire Beach, kam se náš all inclusive také vztahoval, jsme si dali oběd. Netypický neegyptský - italskou pizzu.
Ve spěchu jsme vyrazili zpátky na hotel, kde jsme se převlékli a připravili si věci k poslednímu výletu. Moto Safari.
S průvodcem Sahibem a minibusem jsme se dopravili na hlavní stanoviště motokár. Tam nám zavázali na hlavy šátky do jejich stylu, vysvětlili nám, jak se zachází s motokárami a mohli jsme vyrazit směr beduínská vesnice. Cesta byla, dle průvodců, dlouhá 23km, při pouštní teplotě 39°C. Ve vesnici nás nejprve zavedli do budovy postavené z palmového listí. Průvodce nám česko-anglicky vykládal o Egyptě. Pak jsme se svezli na velbloudech, shlédli jsme výrobu chleba, prohlédli si mešitu a celé odpoledne bylo zakončeno večeří.
Měli jsme se jet podívat i na západ slunce, ale bohužel, bylo pod mrakem. Takže jsme se vrátili zpátky na základnu. A mikrobusem nás rozvezli zpátky do hotelů.
Pořádně jsme se vydrbali a začali jsme balit. Máme v plánu si jít alespoň na chviličku lehnout. Dle informací na tabuli v recepci, máme ve 3:15 odjezd na letiště.
4. května
Po zabalení kufru jsem se do postele dostala až po půlnoci. Jirka ani spát nešel. Prý je to na dvě hodiny zbytečné. Odjezd od hotelu byl skoro načas. Posbírali jsme ostatní lidi z hotelů a vyrazili jsme na letiště. Tam nám nejprve zkontrolovali letenku a pas. Potom musela všechna zavazadla (i kufry) do velkých rentgenů. Následovalo odbavení z přepážek č. 11 a 12, kontrola pasů a víz a další rentgeny.
Nástup byl z východu 5. Linka Travel Service, číslo letu QS 607, typ letadla Boeing 737 a čas odletu byl v 6:30.
Letíme v necelých 11.000m n. m., rychlostí 750km/h (z důvodu protivětru) a let má proto trvat o 30 minut déle, tedy 4 hodiny a 30 minut. K jídlu bylo maso s bramborem a nějaké sladké pečivo, káva a džus a dopřáli jsme si červené víno.
V Praze jsme přistáli kolem 10 hodiny. Přistavili nás k východu C2, tedy na schengenský terminál a autobusy nás převáželi k Terminálu 1.
V Bohemce, kde byla kolegyně Naty, jsme si vyzvedli klíčky od auta, které jsem tam měla schované. Jirku jsme odvezla domu a já vyrazila k domovu až druhý den.
26. dubna
Je 12 hodin před odletem. Jirka je v práci. Ráno jsme oba vstávali brzy, abych Jirku do práce odvezla a sama jsem pokračovala k nám domu. Přespávali jsme u Jirky. Dobaluju věci a něco si nechávám na odpoledne, protože jdu k babičce na oběd. Doufám, že na nic nezapomenu.
Je 20:30 a sedíme v Bohemia Lounge. Táta mi pomohl s kufrem do auta a tady na letišti mi s ním pomohl Jirka. Kufr jsme si nechali u něj na přepážce. Pak jsme si šli vyměnit peníze do Travelexu. Poté jsme se odebrali právě do Bohemky, kde sloužila kolegyně Hanka. Ve 21:05 by měli otevřít přepážku Čedoku, kde si vyzvedneme letenky. Pak se odbavíme na přepážkách check-inu č. 123-124 a vrátíme se opět do Bohemky. V Duty Free jsme si koupili 2 flašky vodky.
Odbavili jsme se na let Travel Service, číslo QS 606. Nástup má být z gate B5 a jsem odbavena na sedadlo 10B. Odpočíváme tedy v Bohemia Lounge. Jirka si dal kafe s vodou a pivo. Já džus a Bailey's. Nástup byl zpožděn díky pozdnímu příletu letadla asi o 25 minut, takže v době původního odletu jsme teprve do Boeing 737 nastupovali. Nástup byl nakonec z východu A7.
Let je provozován ve výšce 10.500m n. m., rychlostí 850km/h. A trvá cca 4 hodiny.
27. dubna
K pozdní večeři jsme na palubě dostali kuřecí kousky na kari s ananasem a kroketami + malý věneček. K pití džus. Jirka si jídlo nedal, zato vypil nějaké to pivko. A pak usnul.
V Hurghadě jsme sedli stylem přískokem skok (dosedl napodruhé). Zaplatili jsme si víza, prošli jsme pasovou kontrolou a vyzvedli jsme si kufr.
Delegátka nám před letištěm sdělila, že pojedeme autobusem č. 11 a náš hotel byl na trase jako první. Takže jsme po 20 minutách stáli u Triton Empire.
V autobusu jsme obdrželi "bojové" plány a vešli jsme bezpečnostním rámem dovnitř. Sice jsme pískali, ale nechali nás projít.
V recepci jsme vyplnili přihlašovací kartu, dostali jsme kartu k trezoru (který byl ve skříni na pokoji). Pokoj nám ale přidělili až v 11 hodin. Do té doby jsme čas trávili v hotelové hale, procházkou k pláži (která se nacházela u hotelu Triton Empire Beach - 5 minut chůzí) a snídaní, kterou jsme si doplatili (spousta zeleniny, nějaké pečivo, džus a káva).
Dostali jsme pokoj č. 324, jsme ve třetím patře s výhledem částečně na moře a částečně do ulice.
Po odpočinku a vybalování zavazadla jsme ve 13:45 vyrazili na schůzku s delegátkou, která se uskuteční v hotelu Sandbeach.
Na schůzce jsme se dozvěděli nějaké informace k pobytu a nabídla nám fakultativní výlety. My si zaplatili hned 3.
Po návratu do našeho hotelu jsme si zašli do restaurace Dolce Vita na oběd (měli jsme all inclusive) a v lobby baru jsme si dali nějaké to dobré pití s alkoholem. K večeru jsme seděli na balkoně. Den byl dlouhý a tak se nám podařilo asi v 17 usnout, takže jsme prošvihli i večeři.
28. dubna
Budíček jsme měli na 7:00. Došli jsme si na snídani. Švédské stoly - to mám nejradši. Takže zelenina, pečivo, káva. Do pokoje jsme si zašli zabalit nejnutnější věci na výlet na Giftun a šli jsme čekat do recepce, kde nás měl vyzvednout v 8:05 někdo od cestovky. Mikrobusem jsme se přesunuli k jinému hotelovému komplexu - přesněji k jeho přístavišti a půjčovně šnorchlovacích potřeb. Tam každý člen výpravy obdržel brýle, šnorchl a dle velikosti nohy ploutve. Naše loď nesla název EMBRO 2.
Po 50 minutách plavby nás čekala první zastávka u korálů. Takže jsme nasadili potřebné náčiní k potápění a hurá do vody. Cestou k tomuto místu jsme viděli několik delfínů a spoustu fialových medúz. Naštěstí nežahaly, ale byly pěkně slizké. Potom jsme přepluli k jinému místu a na potápění bylo určeno 30 minut. Bylo vidět spoustu ryb a korály nebyly tak hluboko, jako při prvním zastavení. Po výlezu z vody nás čekal oběd, opět ve stylu švédských stolů. Maso, ryby, zelenina, těstoviny. Pak jsme přešli na menší člunek, který nás převezl na ostrov Giftun. Jake, náš průvodce, nás dovedl na klidnější, ale špinavější pláž. Nám to bylo jedno. Zalezli jsme do vody a prohlédli jsme si tamější korály, ryby a hlavně spoustu ježků. Po hodině a půl nás dovezli zpátky na Embro 2 a frčeli jsme do přístaviště.
Stejným mikrobusem jsme byli dovezeni zpět do hotelu. Dali jsme si pořádnou sprchu a na balkoně odpočíváme s džusem a vodkou pro dezinfekci. Jelikož jsme dnes neusnuli, absolvovali jsme první večeři. Zeleninové saláty, grilovaná zelenina a maso, grilované ryby. Večer se šlo opět brzo spát.
29. dubna
Vstávalo se kolem 9. Pěkně nás pálí ramena a ruce. Jirka má štěstí, jde hned do hněda.
Snídaně byla ve stejném duchu, jako včera. Zelenina, pečivo, káva, džus a spousta pomerančů. Ze včerejšího výletu jsme byli dost unavení a tak jsme celý den strávili u bazénu. K večeru jsme si opět dali dezinfekci, džus s vodkou. Džus byl z ovoce guava. Večeře se tentokrát podávala u bazénu. Jako včera, grilovaná zelenina, maso, ryby a výborné sladké!!
30. dubna
Ráno nás vzbudil podivný zvuk - nejspíš budík sousedů a to nebylo ještě ani 8 hodin. Dohodli jsme se, že na snídani půjdeme až na 9. Tentokrát vyhrála zelenina, palačinky s marmeládou a pomeranče. Pak jsme se vrátili do pokoje, sbalili batoh a vyrazili na celý den k moři.
Večer opět švédské stoly se zeleninou, grilovanými dobrotami a sladkým. Romantika na balkoně s džusem a vodkou a pak skuhrání... Jirka si nenamazal nárty a pěkně si je spálil. Takže půlku noci proběhal do sprchy a chladil si je.
1. května
Dnešní den se od toho včerejšího příliš nelišil. Snídaně - zelenina, palačinky, sýr, arabský chléb, džus, káva a pomeranče. Celý den u moře.
Večeře opět ve stejném stylu: zeleninové saláty + ryba + sladké a ovoce. Vypadá to, že jídlo bylo pořád stejné. Z principu ano. Ale pokaždé bylo jiné, jinak ochucené. Úžasné. Spát se půjde brzo, protože ráno vstáváme ve 4:30.
2. května
A opravdu se tak stalo. Budíček ve 4:30. V 5:00 jsme měli odjezd z našeho hotelu. Byli jsme první hotel, takže nás čekalo ještě dalších 7, kde jsme nabírali naše spoluúčastníky výletu. Z Hurghady jsme zamířili do města Safaga, na shromaždiště autobusů. Pouští nemohou jezdit autobusy samy. Jezdí se v konvojích, čítajících kolem 80 autobusů.
Qeno bylo druhé město, které jsme na trase potkali. A pak už nás čekal Luxor. Jako první jsme navštívili Karnak.
Z Karnaku, který jsme doslova proběhli, následoval Institut Papyru. Shlédli jsme, jak se papyrus vyrábí a ochutnali jsme jasmínový čaj. Koupili jsme si suvenýr v podobě papyru s obrázkem. Pokračovali jsme obědem a přepravou 2 malými loďkami na druhý břeh řeky Nil.
U Memnonových kolosů jsme se jenom zastavili na focení.
Následovalo Údolí králů. Byli jsme ve 3 hrobkách. Od busu k začátku Údolí a zpět jsme se přepravovali malými vláčky.
Poté jsme byli v alabastrové dílně a končili jsme u Hatšepsovet. I zde nás k chrámu dopravoval vláček.
V 18 hodin jsme se vydávali v konvojích zpět do Hurghady. Průvodce, pan Mohamad Al Chajad, nám tvrdil, že ve stínu bylo v Údolí král 42°C. Cesta trvala kolem 5 hodin. Do hotelu jsme dojeli asi ve 23:00.
Ráno jsme dostali snídaňový balíček na cestu, večer nás čekala malá schovaná večeře.
Pak už jen rychlá sprcha a rychlý spánek. Zítra je poslední den. A bude opět náročný!
3. května
Bohužel mi nebylo dopřáno, abych se po včerejším náročném dni vyspala. Jirka mě vzbudil už ve čtvrt na devět. Naši poslední snídani jsme absolvovali ve stejném duchu jako vždy. Zelenina, sýry, chléb, palačinky, džus a káva. Ve směnárně hotelu jsme si vyměnili nějaké penízky na suvenýry. Hrneček, šátky, parfém. Odnesli jsme si suvenýry do pokoje a vyrazili naposledy na naší pláž. Rozloučili jsme se s Nemem (Klaunem očkatým, který se schovával v trsu trávy na mořském dni a každý den jsme ho pozorovali při potápění, a kterého jsme si pojmenovali po známé kreslené rybičce), s barmanem, který si nás pamatoval a automaticky naléval 2x colu s rumem. V restauraci Oasis, v hotelu Triton Empire Beach, kam se náš all inclusive také vztahoval, jsme si dali oběd. Netypický neegyptský - italskou pizzu.
Ve spěchu jsme vyrazili zpátky na hotel, kde jsme se převlékli a připravili si věci k poslednímu výletu. Moto Safari.
S průvodcem Sahibem a minibusem jsme se dopravili na hlavní stanoviště motokár. Tam nám zavázali na hlavy šátky do jejich stylu, vysvětlili nám, jak se zachází s motokárami a mohli jsme vyrazit směr beduínská vesnice. Cesta byla, dle průvodců, dlouhá 23km, při pouštní teplotě 39°C. Ve vesnici nás nejprve zavedli do budovy postavené z palmového listí. Průvodce nám česko-anglicky vykládal o Egyptě. Pak jsme se svezli na velbloudech, shlédli jsme výrobu chleba, prohlédli si mešitu a celé odpoledne bylo zakončeno večeří.
Měli jsme se jet podívat i na západ slunce, ale bohužel, bylo pod mrakem. Takže jsme se vrátili zpátky na základnu. A mikrobusem nás rozvezli zpátky do hotelů.
Pořádně jsme se vydrbali a začali jsme balit. Máme v plánu si jít alespoň na chviličku lehnout. Dle informací na tabuli v recepci, máme ve 3:15 odjezd na letiště.
4. května
Po zabalení kufru jsem se do postele dostala až po půlnoci. Jirka ani spát nešel. Prý je to na dvě hodiny zbytečné. Odjezd od hotelu byl skoro načas. Posbírali jsme ostatní lidi z hotelů a vyrazili jsme na letiště. Tam nám nejprve zkontrolovali letenku a pas. Potom musela všechna zavazadla (i kufry) do velkých rentgenů. Následovalo odbavení z přepážek č. 11 a 12, kontrola pasů a víz a další rentgeny.
Nástup byl z východu 5. Linka Travel Service, číslo letu QS 607, typ letadla Boeing 737 a čas odletu byl v 6:30.
Letíme v necelých 11.000m n. m., rychlostí 750km/h (z důvodu protivětru) a let má proto trvat o 30 minut déle, tedy 4 hodiny a 30 minut. K jídlu bylo maso s bramborem a nějaké sladké pečivo, káva a džus a dopřáli jsme si červené víno.
V Praze jsme přistáli kolem 10 hodiny. Přistavili nás k východu C2, tedy na schengenský terminál a autobusy nás převáželi k Terminálu 1.
V Bohemce, kde byla kolegyně Naty, jsme si vyzvedli klíčky od auta, které jsem tam měla schované. Jirku jsme odvezla domu a já vyrazila k domovu až druhý den.
Komentáře
Okomentovat