Anička, naše prvorozená dcera. Plod A, kterému se v bříšku dařilo a nepotřebovalo lézt na svět už ve 30+0tt. Ale stalo se. Po porodu císařským řezem nám ji ukázali, ale jen na chviličku, aby neprochladla. Anička se narodila s váhou 1.525g a délkou 42cm. Po porodu každé miminko trošku na váze ztratí, Aničce se podařilo neuvěřitelných 300g. Pár problémů se během pobytu na neonatologických odděleních Apolináře objevilo. Na nCPAPu byla nakonec déle, ale jen proto, že musela udýchávat větší tělíčko. Nejprve měla krev v žaludečních šťávách, ale ukázalo se, že byla jen podrážděná od výživové sondy. Pak se objevila krev ve stolici. Dostala jsem nemléčnou dietu a vše se upravilo. Naštěstí to bylo jen nedonošeností a jak rostla, nebyl problém zase mléčné výrobky zařadit. Tolerovala je dobře. Anička se narodila s hemangiomem v levém podžebří. A při ultrazvuku, který absolvovala kvůli nedonošenosti, zjistili šelest na srdíčku. Oční vyšetření dopadlo dobře. Na test sluchu jsme museli až po příjezdu domu, protože na tak malá ouška nenašli správný malý nástavec na přístroj, který sluch vyšetřuje. Docela dobře jsem se rozkojila a Aničku jsem kojila přes klobouček. To se nelíbilo našim doktorkám u Apolináři. Především MUDr. Zlatohlávkové a MUDr. Vokurkové.
Když jsme přijeli domu, Anička postupně klobouček odbourala a kojily jsme klasicky. Začali jsme navštěvovat mnoho doktorů. U Aničky to byla MUDr. Roubínková - naše pediatrička. Já jsem si jí pamatovala jako mladou doktorku. Když jsem jí viděla, trošku jsem nevěřila vlastním očím. Nj, pár let to taky bylo. Bohužel, letos nám odešla do důchodu a tak jsme automaticky přešli k MUDr. Dostálové. S Aničkou jsme absolvovali zmiňované vyšetření sluchu na poliklinice Hradčanská. Vše dopadlo dobře. Na screeningy kyčlí jsme chodili k Julisce, k MUDr. Ouředníkovi. Pak doktor byl velmi milý a všechna Aniččina vyšetření dopadla na I.A, tedy nejlepší hodnocení. Dále jsme museli začít navštěvovat Centrum komplexní péče, kam dochází nedonošené děti. Dostala nás na starosti MUDr. Marková, která Centrum založila. Aničku viděla pozitivně, nebyl s ní žádný problém. Krásně přibývala na váze a rostla tak, jak měla. Trošičku ji trápil reflux. Takže jsme nasadili umělé mléko Nutrilon AR, které jsem přidávala do odstříkaného mateřského mléka. Vypila tak jedno balení a reflux byl pryč. Dále jsme v Centru začali navštěvovat rehabilitační doktorku MUDr. Smolíkovou. Úžasná paní doktorka, kterou mám moc ráda. Naše sympatie jsou vzájemné. Asi i tím, že mi učení rehabilitačních cviků nedělalo žádné potíže. A na vývoji našich dětí to bylo znát. Dále jsme s Aničkou jezdili na kardiologii k MUDr. Perglerové. Anička měla dirku ve svalu srdíčka. Podle doktorky nic vážného. S touto vadou se rodí každé druhé miminko. A podle jejích slov, buď se to během růstu samo zatáhne nebo maximálně nebude moct vrcholově sportovat. Zhruba za třičtvrtě roku se Aničce dirka sama zatáhla a my vypadli z evidence pacientů. O hemangiomu jsem psala samostatný příspěvek.
Anička se narodila v roce 2013 a hned po novém roce jsme museli začít řešit bydlení. Jako relativně malé miminko se musela poprvé stěhovat. A to z Prahy do Horoměřic. Stěhování přečkala u babičky, která hlídala a je hned vedle. Během února a března jsem jí musela začít šidit na vlastním mateřském mléku, protože důležitější bylo pro její sestru. Začala tedy jednou či dvakrát denně pít Sunar. Neměla s ním problémy. Po přestěhování jsem přišla o mléko úplně. Začalo se s příkrmy. Vařená a mixovaná zelenina, maso, ovoce, kaše,... Narodila se v září a v prosinci již přestala vstávat na jídlo v noci. Vstávala jsem k dětem pravidelně po třech hodinách, protože to k jejich nedonošenosti bylo potřeba. Během února jsem jí naposledy krmila o půlnoci a pak jí nechávala spát, dokud se sama nevzbudila. Tedy zhruba do 8 hodin. Během června, kdy už příkrmy jely naplno, zrušili jsme i půlnoční krmení. Takže v 9 měsících (6,5 měsících korigovaného věku) začala spát celou noc.
Když oslavila první rok, vyklubal se jí první zub. Během léta se krásně rozlezla, při sezení na mé noze se pokoušela vstávat. Chodit začala během listopadu. Tedy ve 14,5 měsících, korigovaného věku 1 rok.
Doktorka Marková se zaměřuje na neurologii do roka věku dítěte. Jelikož tuto hranici přesáhla už vloni, začali jsme tak chodit k další doktorce v Centru, k MUDr. Příhodové.
Druhý rok uplynul jako voda. Asi i tím, že se Aničce narodil bratříček. Udělala velký pokrok. Baští všechno, co jí člověk dá. Ovoce a zeleninu. Miluje rajčata, papriku. Miluje maso a omáčky s knedlíkem. Taky má ráda čokoládu, ale to vidím nerada. Samozřejmě babičky rozmazlují obě dvě... Začíná být pěkně vzteklá, ale to k tomuto věku patří. Je hrozně moc šikovná. Spíše technický typ. Ráda si jen tak sama sedne, klidně na židli, montí něčí mobil. Tajně si ho vezme, umí ho odemknout. Manželovi zásadně chodí hned do e-mailu. Umí si zapnout oblíbené video s písníčkou Chňapík. Babičce úřaduje v tabletu. Chodí na nočník, na spaní má ale ještě plínku. Pomáhá mi. Například podává bratříčkovi dudlíček, odnáší plínku do koše, podává mu hračky. Během léta jsme zkusili, aby spala u babičky. A nebyl problém. Důležité pro ní je, aby byla se svojí sestrou. Kde však je, jí je jedno.
Během těch dvou let byla nemocná opravdu jen párkrát. Prošla si šestou nemocí. Vloni před Vánocemi měla pěknou rýmu. Teplotu jen párkrát, vše v souvislosti s růstem zubů - až se stoličkami. Veškerá očkování zvládla bez nežádoucích účinků. Dostala 2,5 dávky očkování Synagis, ačkoliv na něj neměla nárok a dostala ho jen z dobré vůle doktorky. Očkovací kalendář klasický měla kvůli neodnošenosti posunutý. Ale opravdu vše zvládla jen se slzičkami v očích během aplikace injekce.
Myslím, že z ní bude velká osobnost. Moje prvorozená...
Když jsme přijeli domu, Anička postupně klobouček odbourala a kojily jsme klasicky. Začali jsme navštěvovat mnoho doktorů. U Aničky to byla MUDr. Roubínková - naše pediatrička. Já jsem si jí pamatovala jako mladou doktorku. Když jsem jí viděla, trošku jsem nevěřila vlastním očím. Nj, pár let to taky bylo. Bohužel, letos nám odešla do důchodu a tak jsme automaticky přešli k MUDr. Dostálové. S Aničkou jsme absolvovali zmiňované vyšetření sluchu na poliklinice Hradčanská. Vše dopadlo dobře. Na screeningy kyčlí jsme chodili k Julisce, k MUDr. Ouředníkovi. Pak doktor byl velmi milý a všechna Aniččina vyšetření dopadla na I.A, tedy nejlepší hodnocení. Dále jsme museli začít navštěvovat Centrum komplexní péče, kam dochází nedonošené děti. Dostala nás na starosti MUDr. Marková, která Centrum založila. Aničku viděla pozitivně, nebyl s ní žádný problém. Krásně přibývala na váze a rostla tak, jak měla. Trošičku ji trápil reflux. Takže jsme nasadili umělé mléko Nutrilon AR, které jsem přidávala do odstříkaného mateřského mléka. Vypila tak jedno balení a reflux byl pryč. Dále jsme v Centru začali navštěvovat rehabilitační doktorku MUDr. Smolíkovou. Úžasná paní doktorka, kterou mám moc ráda. Naše sympatie jsou vzájemné. Asi i tím, že mi učení rehabilitačních cviků nedělalo žádné potíže. A na vývoji našich dětí to bylo znát. Dále jsme s Aničkou jezdili na kardiologii k MUDr. Perglerové. Anička měla dirku ve svalu srdíčka. Podle doktorky nic vážného. S touto vadou se rodí každé druhé miminko. A podle jejích slov, buď se to během růstu samo zatáhne nebo maximálně nebude moct vrcholově sportovat. Zhruba za třičtvrtě roku se Aničce dirka sama zatáhla a my vypadli z evidence pacientů. O hemangiomu jsem psala samostatný příspěvek.
Anička se narodila v roce 2013 a hned po novém roce jsme museli začít řešit bydlení. Jako relativně malé miminko se musela poprvé stěhovat. A to z Prahy do Horoměřic. Stěhování přečkala u babičky, která hlídala a je hned vedle. Během února a března jsem jí musela začít šidit na vlastním mateřském mléku, protože důležitější bylo pro její sestru. Začala tedy jednou či dvakrát denně pít Sunar. Neměla s ním problémy. Po přestěhování jsem přišla o mléko úplně. Začalo se s příkrmy. Vařená a mixovaná zelenina, maso, ovoce, kaše,... Narodila se v září a v prosinci již přestala vstávat na jídlo v noci. Vstávala jsem k dětem pravidelně po třech hodinách, protože to k jejich nedonošenosti bylo potřeba. Během února jsem jí naposledy krmila o půlnoci a pak jí nechávala spát, dokud se sama nevzbudila. Tedy zhruba do 8 hodin. Během června, kdy už příkrmy jely naplno, zrušili jsme i půlnoční krmení. Takže v 9 měsících (6,5 měsících korigovaného věku) začala spát celou noc.
Když oslavila první rok, vyklubal se jí první zub. Během léta se krásně rozlezla, při sezení na mé noze se pokoušela vstávat. Chodit začala během listopadu. Tedy ve 14,5 měsících, korigovaného věku 1 rok.
Doktorka Marková se zaměřuje na neurologii do roka věku dítěte. Jelikož tuto hranici přesáhla už vloni, začali jsme tak chodit k další doktorce v Centru, k MUDr. Příhodové.
Druhý rok uplynul jako voda. Asi i tím, že se Aničce narodil bratříček. Udělala velký pokrok. Baští všechno, co jí člověk dá. Ovoce a zeleninu. Miluje rajčata, papriku. Miluje maso a omáčky s knedlíkem. Taky má ráda čokoládu, ale to vidím nerada. Samozřejmě babičky rozmazlují obě dvě... Začíná být pěkně vzteklá, ale to k tomuto věku patří. Je hrozně moc šikovná. Spíše technický typ. Ráda si jen tak sama sedne, klidně na židli, montí něčí mobil. Tajně si ho vezme, umí ho odemknout. Manželovi zásadně chodí hned do e-mailu. Umí si zapnout oblíbené video s písníčkou Chňapík. Babičce úřaduje v tabletu. Chodí na nočník, na spaní má ale ještě plínku. Pomáhá mi. Například podává bratříčkovi dudlíček, odnáší plínku do koše, podává mu hračky. Během léta jsme zkusili, aby spala u babičky. A nebyl problém. Důležité pro ní je, aby byla se svojí sestrou. Kde však je, jí je jedno.
Během těch dvou let byla nemocná opravdu jen párkrát. Prošla si šestou nemocí. Vloni před Vánocemi měla pěknou rýmu. Teplotu jen párkrát, vše v souvislosti s růstem zubů - až se stoličkami. Veškerá očkování zvládla bez nežádoucích účinků. Dostala 2,5 dávky očkování Synagis, ačkoliv na něj neměla nárok a dostala ho jen z dobré vůle doktorky. Očkovací kalendář klasický měla kvůli neodnošenosti posunutý. Ale opravdu vše zvládla jen se slzičkami v očích během aplikace injekce.
Myslím, že z ní bude velká osobnost. Moje prvorozená...
Komentáře
Okomentovat