Anetka, naše druhorozená dcera. Plod B, kterému se v bříšku nedařilo a musela na svět vylézt už ve 30+0tt. Její porodní váha 880g a délka 34cm. Ona po porodu váhu neztratila hned. Nejprve nabrala na 930g a pak teprve váha spadla, ale opět na porodních 880g. Anetku nám po porodu císařským řezem neukázali. Hned s ní běželi do inkubátoru, aby neprochladla. Poprvé jsme jí mohli spatřit až druhý den. Anetka je veliká bojovnice. nCPAP nepotřebovala už po pár dnech. Pak se trošičku začala zadýchávat, tak jí ho asi na tři dny vrátili a pak už to zvládala všechno sama. Jak říkali doktoři, musela udýchávat drobnější tělíčko a tak to všechno zvládala lépe. V prvním týdnu jí hrozilo, že kvůli špatným krevním destičkám dostane transfuzi. Ale naštěstí si to sama všechno upravila a k trasfuzi dojít nemuselo. Na UZ po porodu se ukázalo, že špatně tráví. Všude, v trávicím traktu, měla nějaké jídlo. Důvodem byla velmi tuhá žluč. I proto vypadala žlutozeleně. Žloutenka + žluč a byla moc velká fešanda... Fototerapie a léky na žluč v podobě sirupu a žlutozelené dítě zmizelo. Anetku se mi nepodařilo rozkojit. Poslechla jsem doktorku a nepoužívala u ní klobouček, krmili jsme přes prst. A už jsem jí na kojení nenaučila. Po příchodu domu jsme tak nasadili flašku. Anetka šla z porodnice 5. listopadu i se svojí sestřičkou. Což u dvojčat nemusí být pravidlo.
Anetka měla štěstí, že tolik doktorů navštěvovat nemusela. MUDr. Roubínkovou po roce vystřídala MUDr. Dostálová - naše pediatrička. Vyšetření očí absolvovala hned v porodnici a dopadlo dobře. Vyšetření uší ale neproběhlo ze stejného důvodu, jako u Aničky, takže jsme na screening sluchu šli až z domova. Na screening kyčlí jsme chodili také k panu MUDr. Ouředníkovi. Anetčin první screening dopadl na I.B hodnocení, takže jsem ji pro jistotu podkládali složenou plínkou. Další dvě vyšetření už dopadla na I.A a vše bylo v pořádku. V Centru komplexní péče navštěvuje stejné doktorky, jako její dvojče. Tedy MUDr. Markovou - hlavní pediatričku (od paní doktorky dostala Infantrini a kortikoidy do dýcháku a ze dne na den z ní byla krásná holčička), MUDr. Smolíkovou - rehabilitační doktorku (cvičení zvládala velmi pěkně). Anetka také navštěvovala MUDr. Příhodovou - neuroložku. V první roce ne, protože neurologická vyšetření zvládala MUDr. Marková. Ve druhém roce už Anetka byla na vyšetření a to hned dvakrát. Protože při první návštěvě ještě nechodila a tak chtěla mít doktorka jistotu, že to zvládne. Teď, při třetí návštěvě Anetce řekla, že je vyřazená z evidence, takže ona už k MUDr. Příhodové nemusí. Sláva. Anetka naštěstí nemá žádný hemangiom a podobné starosti, jako Anička. Takže s doktorkami to má jednodušší. Ani Anetka neměla žádné nežádoucí účinky po očkováních. Prodělala si šestou nemoc, občas nějakou rýmičku. Ale naštěstí všechno rychle přečkala. Anetka nemá takové štěstí, jako Anička. Anička má po mě tzv. hroší kůži. Co jí člověk "napatlá", to je v pořádku. Když to Anetce se rychle udělají pupínky nebo z nevyhovujících plen se jí rychle oprudí zadek, a tak si musíme dávat pozor. Lepší zůstávat u vyzkoušeného, než experimentovat.
Anetka je veliká bojovnice, všechno zvládá bez následků. Je vidět, že důvod jejího špatného prospívání v břiše, byla 3x obtočená pupeční šňůra kolem krku. Jiný důvod nebyl nalezen!
I Anetka se za ty dva roky dost projevila v povaze. Jak říká můj muž, je to celá maminka. Není tak technicky zdatná, jako její sestra. Pohybovou šikovnost také zatím moc neprojevuje. Ale chodí, běhá, skáče a to jí stačí. Ráda tancuje, miluje plyšáky. Ráda se mazlí. Je to taková typická ženská. Princeznička. I Anetka zbaští všechno, co jí dáme. Ale přeci jen, už si dokáže vybírat. Má ráda ovoce, zeleninu. Když dostane oběd, sní všechno, ale jakmile zažene akutní hlad, radši si dá přílohu, než maso. Má ráda brambory, těstoviny, rýži.
Anetka se hodně ráda stará o brášku. Kolikrát si spolu "povídají". Sedne si k jeho postýlce a nechá se tahat za vlásky. Podává mu dudlíček, dává mu napít čajíku z flaštičky, asistuje při jeho přebalení, nosí mu hračky. Anetka si nechá od Aničky hodně líbit. Anča jí pořád něco bere, pořád se o něco dohadují. Anetka to všechno opláče, ale je jako papiňák. Když už to přesáhne únosnou míru, bouchne. Je schopná kousnout či hodit s věcí, kterou zrovna drží v ruce.
Ale je to moje mazlínka, jsem zvědavá, jaká osobnost vyroste z ní.
Anetka měla štěstí, že tolik doktorů navštěvovat nemusela. MUDr. Roubínkovou po roce vystřídala MUDr. Dostálová - naše pediatrička. Vyšetření očí absolvovala hned v porodnici a dopadlo dobře. Vyšetření uší ale neproběhlo ze stejného důvodu, jako u Aničky, takže jsme na screening sluchu šli až z domova. Na screening kyčlí jsme chodili také k panu MUDr. Ouředníkovi. Anetčin první screening dopadl na I.B hodnocení, takže jsem ji pro jistotu podkládali složenou plínkou. Další dvě vyšetření už dopadla na I.A a vše bylo v pořádku. V Centru komplexní péče navštěvuje stejné doktorky, jako její dvojče. Tedy MUDr. Markovou - hlavní pediatričku (od paní doktorky dostala Infantrini a kortikoidy do dýcháku a ze dne na den z ní byla krásná holčička), MUDr. Smolíkovou - rehabilitační doktorku (cvičení zvládala velmi pěkně). Anetka také navštěvovala MUDr. Příhodovou - neuroložku. V první roce ne, protože neurologická vyšetření zvládala MUDr. Marková. Ve druhém roce už Anetka byla na vyšetření a to hned dvakrát. Protože při první návštěvě ještě nechodila a tak chtěla mít doktorka jistotu, že to zvládne. Teď, při třetí návštěvě Anetce řekla, že je vyřazená z evidence, takže ona už k MUDr. Příhodové nemusí. Sláva. Anetka naštěstí nemá žádný hemangiom a podobné starosti, jako Anička. Takže s doktorkami to má jednodušší. Ani Anetka neměla žádné nežádoucí účinky po očkováních. Prodělala si šestou nemoc, občas nějakou rýmičku. Ale naštěstí všechno rychle přečkala. Anetka nemá takové štěstí, jako Anička. Anička má po mě tzv. hroší kůži. Co jí člověk "napatlá", to je v pořádku. Když to Anetce se rychle udělají pupínky nebo z nevyhovujících plen se jí rychle oprudí zadek, a tak si musíme dávat pozor. Lepší zůstávat u vyzkoušeného, než experimentovat.
Anetka je veliká bojovnice, všechno zvládá bez následků. Je vidět, že důvod jejího špatného prospívání v břiše, byla 3x obtočená pupeční šňůra kolem krku. Jiný důvod nebyl nalezen!
I Anetka se za ty dva roky dost projevila v povaze. Jak říká můj muž, je to celá maminka. Není tak technicky zdatná, jako její sestra. Pohybovou šikovnost také zatím moc neprojevuje. Ale chodí, běhá, skáče a to jí stačí. Ráda tancuje, miluje plyšáky. Ráda se mazlí. Je to taková typická ženská. Princeznička. I Anetka zbaští všechno, co jí dáme. Ale přeci jen, už si dokáže vybírat. Má ráda ovoce, zeleninu. Když dostane oběd, sní všechno, ale jakmile zažene akutní hlad, radši si dá přílohu, než maso. Má ráda brambory, těstoviny, rýži.
Anetka se hodně ráda stará o brášku. Kolikrát si spolu "povídají". Sedne si k jeho postýlce a nechá se tahat za vlásky. Podává mu dudlíček, dává mu napít čajíku z flaštičky, asistuje při jeho přebalení, nosí mu hračky. Anetka si nechá od Aničky hodně líbit. Anča jí pořád něco bere, pořád se o něco dohadují. Anetka to všechno opláče, ale je jako papiňák. Když už to přesáhne únosnou míru, bouchne. Je schopná kousnout či hodit s věcí, kterou zrovna drží v ruce.
Ale je to moje mazlínka, jsem zvědavá, jaká osobnost vyroste z ní.
I se mnoi se prisla pomazlit, kdyz jste byli u nas. Je to broucek :-)
OdpovědětVymazat