Na recepci posádek jsem nastupovala sama. Bylo to v květnu 2010. První den byl takový zmatený. Neměla jsem, kdo by mě zaučil a tak jsem jen koukala, co se jak dělá. Další služby už byly pod dozorem naší vedoucí Lucky. Práce to nebyla složitá. Zvlášť po práci na check-inu mi to přišlo velmi jednoduché. Vydávat vedoucím kabin strojky pro prodej na palubách letadel. Výdej Traťových informací o letu, na který se posádka připravovala. Vyhledávání kontaktů, zařizování parkovacích smluv, vydávání náhradních PC pro piloty a zařizování oprav těch jejich, vedení evidence k ubytovně pro posádky apod. Prostě taková recepční pro posádky ČSA. Služby byly 12hodinové, denní a noční, nepřetržitý provoz. Kolektiv nebyl velký. Bylo nás 6 a během těch 2 let, co jsem na posádkách působila, se dost lidí vystřídalo. Bohužel, mi k závěru této pracovní zkušenosti, nastoupila kolegyně, se kterou jsem si úplně nesedla. A údajně mi neprodloužili smlouvu kvůli nadbytečnosti... Přitom ona kolegyně byla neteř přítele mé nadřízené. Ale v tom bych se nerada "pitvala". Byly to krásné dva roky. Samozřejmě i ze strany létajícího personálu mi pár lidí nesedlo. Ale převažovala ta pozitivní stránka. Ráda vzpomínám, nerada jsem odcházela! Prostory, ve kterých jsem pracovala již dnes neexistují.
Komentáře
Okomentovat