Pujčovací děti

Když jsem byla těhotná s Dominikem, brával manžel dvojčata k babičce. Já jsem byla doma a odpočívala. Hodně mi to pomáhalo. Pár hodin sama na načerpání síly stačilo. Když se Domča narodil, nějakou dobu to tak fungovalo dál. Jen s tím, že jsem nebyla doma sama, ale s malým miminkem. Domča se ale vždycky nabaštil, lehce pochoval a pak spinkal.
Bylo fajn, když už jsme začali holky půjčovat babičkám. Ať už jsme jeli jen na nákup nebo na výlet.
Minulý týden jsme ale zkusili vyšší level. A to půjčit dvojčata i na noc. A s úspěchem. Anička s Anetkou spaly u babičky. Po první noci jsme si volali, jak jsou na tom, jestli se jim nestýská. Ale prý si ani nevzpomněly. Tak jsme je tam nechali i druhou noc. Doma jenom Dominik. Opět se mi potvrdilo "jedno dítě, žádné dítě." Bylo to fajn. Dvojčata si užila prarodičů a opačně. My jsme si odpočinuli. Navíc to bylo po víkendu, který jsem strávila v nemocnici, tak to opravdu 'bodlo'. Asi to budeme praktikovat častěji. Tím, že jsou holky od začátku spolu, nevadilo jim, že jsou bez nás. Stačilo jim, že jsou spolu ony dvě. Další výhoda dvojčat. A už se těším, až bude pujčovací i Domča. Sice už není kojený, takže pujčovací vlastně je. Ale ještě je maličkatý...