Když jsem byla těhotná, přemýšlela jsem nad tím, jak ho asi holky přijmou. Jak moc budou žárlit. Anička si břicha ani moc nevšímala, maximálně řekla mimi. Ale Anetka mi každou chvilku nadzdvihávala tričko a říkala "mimi" a "malá" a hladila mi ho. Občas si položila hlavu na břicho a "poslouchala". Byla sladká.
Když jsme si Domču přinesli domu, byly z toho rozpačité. A každá se s tím vypořádala jinak. Anička se hned zapojila do opatrování. Takže asistovala u přebalování. Všechno zkoumala. Vyhazovala použité pleny do koše. Anetka hodně žárlila, ale pak se taky překonala. Zvykly si, že se o Dominika hodně starám já a nebyl s tím problém. Horší, když se okolo něj začal točit táta. Chtěly ho mít pro sebe, zvlášť, když byl celý den v práci. S tím trošičku bojují dodnes. Ale k Domčovi jsou hodné. Dávají mu napít, dávají mu dudlíček, dávají mu hračky. Cokoliv je potřeba a jsou u něj blíž. Hladí ho, dělají na něj "baf" do postýlky. Je to lepší a lepší.
Horší jsem to se srovnáním nějakého režimu měla já. Malé miminko, které se kojí. Běhající děti po pokoji, které jsou všetečné a nenechají nic na pokoji. Řekla bych, že takové 2 měsíce nám trvalo, než jsem se naučili to všechno zkoordinovat. A teď, když už je Domíšek větší, je to lepší. Sedí v hajátku a kouká, jak vařím. Vezmeme si ho v hajátku večer na balkon. Už to není úplná placička...
Když jsme si Domču přinesli domu, byly z toho rozpačité. A každá se s tím vypořádala jinak. Anička se hned zapojila do opatrování. Takže asistovala u přebalování. Všechno zkoumala. Vyhazovala použité pleny do koše. Anetka hodně žárlila, ale pak se taky překonala. Zvykly si, že se o Dominika hodně starám já a nebyl s tím problém. Horší, když se okolo něj začal točit táta. Chtěly ho mít pro sebe, zvlášť, když byl celý den v práci. S tím trošičku bojují dodnes. Ale k Domčovi jsou hodné. Dávají mu napít, dávají mu dudlíček, dávají mu hračky. Cokoliv je potřeba a jsou u něj blíž. Hladí ho, dělají na něj "baf" do postýlky. Je to lepší a lepší.
Horší jsem to se srovnáním nějakého režimu měla já. Malé miminko, které se kojí. Běhající děti po pokoji, které jsou všetečné a nenechají nic na pokoji. Řekla bych, že takové 2 měsíce nám trvalo, než jsem se naučili to všechno zkoordinovat. A teď, když už je Domíšek větší, je to lepší. Sedí v hajátku a kouká, jak vařím. Vezmeme si ho v hajátku večer na balkon. Už to není úplná placička...
Komentáře
Okomentovat