Ve středu 28. ledna byl můj muž naposledy v práci. Pak měl cca 14 dní dovolenou. Večer jsem si šla lehnout docela brzo. Migréna není můj kamarád. Bylo ještě před 22 hodinou. Okamžitě jsem usnula. Vzbudila jsem se zhruba ve 2 s tím, že musím na záchod. A už jsem neusnula. Ony pocity totiž nebyla potřeba, ale začínající kontrakce. Nejprve 10 minut. Řekla jsem si, že ještě nikoho plašit nebudu a čekala jsem, co se bude dít dál. V půl čtvrtý už byly kontrakce po pěti minutách a tak jsem vzbudila manžela. Dohodli jsme se, že vyrazíme směr Apolinář. Napsala jsme svojí mamce, jestli je vzhůru. Asi nějaká telepatie, protože mi řikala, že se asi 3 minuty předtím, než jsem jí napsala, vzbudila. Ještě, že jsou našimi sousedy a neměla to tak v noci daleko. Popadli jsme zabalenou tašku a po 4 hodině ráno si to vyrazili do porodnice. Sestra mě přijala, natočila monitor, zkontrolovala čípek. Byla jsem otevřená na prst, kontrakce stále po 5 minutách. Nejradši by mě ještě poslala domu. Ale pro jistotu nechala poslat pro doktora. Ten rozhodl, že v žádném případě už domu nepojedu. Rozhodla jsem se rodit přirozeně a tak jsem byla rizikovější, vzhledem k jizvě po císaři. Volnou postel na předporodním pokoji neměli. A tak jsem byla na chodbě a nachodila snad 100km. Lehla jsem si asi v 10, kdy už jsem byla opravdu unavená a to rovnou na porodní box. Po výměně služeb v 6 hodin ráno, mě dostala na starosti Dáša Kučerová. Strašně fajn ženská a byla jsem za ní moc ráda. Po 11 už jsem byla na 4 prsty a kontrakce po 3 minutách. Poslala mě na přípravnu a zase pochodovat. Po 12 jsem mohla dát vědět muži, který ráno odjel domu za dvojčaty, aby si opět obstaral střídání a vyrazil za námi. Porodní asistentka, ať dělala co dělala, nemohla sehnat nikoho, kdo by mi píchnul epidural. Když už se ke mě někdo dostal, bylo po 13 hodině. Kontrakce snad po minutě. Zkoušeli to asi 4x. Bolest jako kráva. Něco, co jsem u císaře nezažila. Nejprve to zkoušeli vleže. Pak že si mám sednout. Do toho přišli točit další monitory. A nakonec přišla doktorka, která mě vyšetřila. Řekla, že na epidural i monitor se mají vykašlat. Že už to nestíháme. U toho už byl i muž.
Dominik přišel na svět ve 13:34, porodní váha 3.685g a 51cm. Oproti dvojčatům obr. Muž přestřihl pupeční šňůru a odešel ho ošetřit se sestrou. Dáša zručným hmatem na břiše ze mě dostala placentu. Naštěstí celou. A pak se šlo šít. Byla jsem nejen nastřihovaná, ale i uvnitř potrhaná. Celkem jsem přišla o 800ml krve. Napíchnutí znecitlivění však nefungovalo a tak mě šili zaživa. Když to všechno skončilo, byli jsme na boxu všichni tři ještě asi hodinu. Pak Domču odnesli na novorozenecké, manžel odjel domu. A já si tam ještě poležela až do večera. Dostala jsem tam i večeři a pak mě odvezli na oddělení Šestinedělí.
Do druhého dne jsem sama nemohla nic, vzhledem k velké ztrátě krve. Všude za doprovodu sester. Sprcha, WC, jídlo,... Hrůza. Den po porodu jsem musela na UZ jizvy po císaři, která naštěstí vydržela vcelku. Dominika mi přinesli ukázat o půlnoci, dostala jsem ho na pokoj ale až v poledne den po narození. Domča se narodil ve čtvrtek a v pondělí jsme šli domu. Celou tu dobu se mi výsledky krevních odběrů zhoršovaly. Všichni se na mě chodili koukat, jestli žiju. Že jsem nějaká moc v pohodě na to, že mám mít transfuzi. Tu jsem odmítla, v pondělí Domča přibral na váze a tak jsme frčeli spokojení domu.
Dominik přišel na svět ve 13:34, porodní váha 3.685g a 51cm. Oproti dvojčatům obr. Muž přestřihl pupeční šňůru a odešel ho ošetřit se sestrou. Dáša zručným hmatem na břiše ze mě dostala placentu. Naštěstí celou. A pak se šlo šít. Byla jsem nejen nastřihovaná, ale i uvnitř potrhaná. Celkem jsem přišla o 800ml krve. Napíchnutí znecitlivění však nefungovalo a tak mě šili zaživa. Když to všechno skončilo, byli jsme na boxu všichni tři ještě asi hodinu. Pak Domču odnesli na novorozenecké, manžel odjel domu. A já si tam ještě poležela až do večera. Dostala jsem tam i večeři a pak mě odvezli na oddělení Šestinedělí.
Do druhého dne jsem sama nemohla nic, vzhledem k velké ztrátě krve. Všude za doprovodu sester. Sprcha, WC, jídlo,... Hrůza. Den po porodu jsem musela na UZ jizvy po císaři, která naštěstí vydržela vcelku. Dominika mi přinesli ukázat o půlnoci, dostala jsem ho na pokoj ale až v poledne den po narození. Domča se narodil ve čtvrtek a v pondělí jsme šli domu. Celou tu dobu se mi výsledky krevních odběrů zhoršovaly. Všichni se na mě chodili koukat, jestli žiju. Že jsem nějaká moc v pohodě na to, že mám mít transfuzi. Tu jsem odmítla, v pondělí Domča přibral na váze a tak jsme frčeli spokojení domu.
Komentáře
Okomentovat