Každý rodič se těší z narození svého potomka. Je pyšný, když si odnáší zdravé miminko po pár dnech domu. Trošku vyplašený, nemotorný... Zvlášť, když se jedná o první miminko. Dává mu ale veškerou péči, kterou umí. U nás to tak bohužel nebylo.
Dvojčata se narodila ve 30+0tt. 15 dní si holky poležely na ARO, 5 dní na JIP, 22 dní na Intramedial III. - Observační box a konečně 14 dní na Intramedial I. Narodily se 10. září, domu se šlo 5. listopadu. Původní termín porodu byl 19. listopadu. Domu se tedy šlo o 14 dní před původním termínem porodu. Anička se narodila s váhou 1.525g a 42cm, domu šla s váhou 2.535g a 48cm. Anetka se narodila s váhou 880g a 34cm, domu šla s váhou 1.820g a délkou 43cm.
Tak, jak jsme byli naučení z Apolináře, pokračovali jsme s péčí o dvojčata doma. Jelikož byly maličké, museli jsme je krmit opravdu pravidelně. Po třech hodinách. Vyměřené množství mléka. 150-200ml mléka na 1kg váhy na den, děleno počtem krmení. Po pár dnech doma jsme šli poprvé k naší pediatričce. MUDr. Roubínkové. Moc hodná paní doktorka. Nebála jsem se jí svěřit naše nedonošeňátka. Po týdnu doma jsme ale museli na kontrolu i k MUDr. Zlatohlávkové, která nám evidentně nevěřila, že to doma zvládneme a že děti přiberou na váze. Kromě klasické pediatričky jsme začali chodit k MUDr. Markové v Centru komplexní péče, která se zabývá nedonošenými dětmi. MUDr. Marková toto Centrum vede. K Apolináři jsme chodili do ambulance na očkování Synagis, pro rizikové děti. Aby těch doktorů nebylo málo, díky Aničce jsme ještě začali chodit navštěvovat kožní - později onkologii a následně chirurgii (kvůli hemangiomu) a kardiologii (šelest v srdíčku). O hemangiomu bych ráda napsala samostatnou kapitolu. Šelest na srdíčku, který Anička měla byl způsoben malou dirkou ve svalu srdíčka. Poprvé jsme byli na kontrole někdy kolem přelomu roku. Pak po půl roce a už to vypadalo, že se to lepší. Třetí kontrola dopadla dobře a na čtvrtou už jsme šli jen pro kontrolu. Dnes je to všechno v pořádku. Dirka se sama zatáhla, jak Anička vyrostla. V Centru komplexní péče jsme ale začali chodit na rehabilitace k MUDr. Smolíkové. Prostě nebyl měsíc, abychom alespoň 2x nebyli u nějakého doktora. A málem bych zapomněla na screeningy kyčlí. Ty však obě měly v pořádku. Anička byla v pořádku už někdy v prosinci a v noci mi odmítala vstávat na jídlo. Tak jsme jí nechávali spinkat. Naposledy jedla v půl dvanácté v noci a pak v půl šesté ráno. Anetka měla zkraje špatný cukr a tak jsme opravdu museli krmit poctivě po třech hodinách. Ale výsledky v lednu už měla v pořádku. Takže jsme vyřadili nejen léky na žluč, ale už i ona v noci vstávat nechtěla a tak jsme brzo skončily s nočním krmením i u ní. Dlouho jsme tak krmili v časech 5:30, 8:30, 11:30, 14:30, 17:30, 20:30, 23:30. Anička chvilku bojovala s refluxem, ale zabralo jedno "AR" mléko. S Anetkou si trošku nevěděla paní doktorka rady. Pak jí nasadila Infantrini a kortikoidy do "dejcháku". A za měsíc z ní byla úplně jiná holčička. Po dalších cca 3 měsících jsme je nechávali ráno spát do té doby, dokud se samy nevzbudily. Takže brzo odpadlo i vstávání v 5:30 a vstávalo se zhruba v 8. A někdy v červnu, když už se v 20 krmilo kaší, jsme vyřadili i jídlo ve 23:30. Obě krásně spinkaly celou noc!
Sama na procházky jsem si netroufala. Můj muž ale pracuje na "dvanáctky" a tak je hodně času doma. Hodně mi se vším pomáhal. A pomáhá dodnes. Jako maličkatá nedonošeňátka holky hodně spaly i přes den. Jelikož jsme bydleli v maličkém bytečku, bylo nám jasné, že se budeme muset přestěhovat. K tomu došlo na konci března. Našimi sousedy se stali moji rodiče a to byla obrovská pomoc. V tu dobu jsem i přestala kojit úplně. Začlo se s příkrmy - mrkev,... Vaření, mixování,... Zásoby do mrazáku,... Ale už to bylo veselejší. Taky jsem se prvně setkala s kamarádkou, kterou jsem svojí pitomostí ztratila. A už jsem ani nevěřila, že jí ještě někdy uvidím. Obě už jsme byly maminky a možná i to pomohlo... Jsem za to moc ráda!!!
Jako nedonošeným dětem se nám bude zhruba do 2 let počítat dvojí věk. Skutečný, podle data narození. A korigovaný podle původního data narození. V půl roce reálného věku, tj. v 3,5 měsíci korigovaného věku, měla Anička 4.950g a 60cm, Anetka 4.750g a 57cm. Všechno krásně doháněly. Všem doktorkám dělaly radost.
V roce (v 9,5 měsíci korigovaného věku) už měla Anička 9.450g a 72cm, Anetka 10.100g a 72cm. Ano, ten prcek předehnal ségru... :) Obě v roce lezly, stály u nábytku, začaly si "povídat", obě měly 2 zuby.
Dvojčata se narodila ve 30+0tt. 15 dní si holky poležely na ARO, 5 dní na JIP, 22 dní na Intramedial III. - Observační box a konečně 14 dní na Intramedial I. Narodily se 10. září, domu se šlo 5. listopadu. Původní termín porodu byl 19. listopadu. Domu se tedy šlo o 14 dní před původním termínem porodu. Anička se narodila s váhou 1.525g a 42cm, domu šla s váhou 2.535g a 48cm. Anetka se narodila s váhou 880g a 34cm, domu šla s váhou 1.820g a délkou 43cm.
Tak, jak jsme byli naučení z Apolináře, pokračovali jsme s péčí o dvojčata doma. Jelikož byly maličké, museli jsme je krmit opravdu pravidelně. Po třech hodinách. Vyměřené množství mléka. 150-200ml mléka na 1kg váhy na den, děleno počtem krmení. Po pár dnech doma jsme šli poprvé k naší pediatričce. MUDr. Roubínkové. Moc hodná paní doktorka. Nebála jsem se jí svěřit naše nedonošeňátka. Po týdnu doma jsme ale museli na kontrolu i k MUDr. Zlatohlávkové, která nám evidentně nevěřila, že to doma zvládneme a že děti přiberou na váze. Kromě klasické pediatričky jsme začali chodit k MUDr. Markové v Centru komplexní péče, která se zabývá nedonošenými dětmi. MUDr. Marková toto Centrum vede. K Apolináři jsme chodili do ambulance na očkování Synagis, pro rizikové děti. Aby těch doktorů nebylo málo, díky Aničce jsme ještě začali chodit navštěvovat kožní - později onkologii a následně chirurgii (kvůli hemangiomu) a kardiologii (šelest v srdíčku). O hemangiomu bych ráda napsala samostatnou kapitolu. Šelest na srdíčku, který Anička měla byl způsoben malou dirkou ve svalu srdíčka. Poprvé jsme byli na kontrole někdy kolem přelomu roku. Pak po půl roce a už to vypadalo, že se to lepší. Třetí kontrola dopadla dobře a na čtvrtou už jsme šli jen pro kontrolu. Dnes je to všechno v pořádku. Dirka se sama zatáhla, jak Anička vyrostla. V Centru komplexní péče jsme ale začali chodit na rehabilitace k MUDr. Smolíkové. Prostě nebyl měsíc, abychom alespoň 2x nebyli u nějakého doktora. A málem bych zapomněla na screeningy kyčlí. Ty však obě měly v pořádku. Anička byla v pořádku už někdy v prosinci a v noci mi odmítala vstávat na jídlo. Tak jsme jí nechávali spinkat. Naposledy jedla v půl dvanácté v noci a pak v půl šesté ráno. Anetka měla zkraje špatný cukr a tak jsme opravdu museli krmit poctivě po třech hodinách. Ale výsledky v lednu už měla v pořádku. Takže jsme vyřadili nejen léky na žluč, ale už i ona v noci vstávat nechtěla a tak jsme brzo skončily s nočním krmením i u ní. Dlouho jsme tak krmili v časech 5:30, 8:30, 11:30, 14:30, 17:30, 20:30, 23:30. Anička chvilku bojovala s refluxem, ale zabralo jedno "AR" mléko. S Anetkou si trošku nevěděla paní doktorka rady. Pak jí nasadila Infantrini a kortikoidy do "dejcháku". A za měsíc z ní byla úplně jiná holčička. Po dalších cca 3 měsících jsme je nechávali ráno spát do té doby, dokud se samy nevzbudily. Takže brzo odpadlo i vstávání v 5:30 a vstávalo se zhruba v 8. A někdy v červnu, když už se v 20 krmilo kaší, jsme vyřadili i jídlo ve 23:30. Obě krásně spinkaly celou noc!
Sama na procházky jsem si netroufala. Můj muž ale pracuje na "dvanáctky" a tak je hodně času doma. Hodně mi se vším pomáhal. A pomáhá dodnes. Jako maličkatá nedonošeňátka holky hodně spaly i přes den. Jelikož jsme bydleli v maličkém bytečku, bylo nám jasné, že se budeme muset přestěhovat. K tomu došlo na konci března. Našimi sousedy se stali moji rodiče a to byla obrovská pomoc. V tu dobu jsem i přestala kojit úplně. Začlo se s příkrmy - mrkev,... Vaření, mixování,... Zásoby do mrazáku,... Ale už to bylo veselejší. Taky jsem se prvně setkala s kamarádkou, kterou jsem svojí pitomostí ztratila. A už jsem ani nevěřila, že jí ještě někdy uvidím. Obě už jsme byly maminky a možná i to pomohlo... Jsem za to moc ráda!!!
Jako nedonošeným dětem se nám bude zhruba do 2 let počítat dvojí věk. Skutečný, podle data narození. A korigovaný podle původního data narození. V půl roce reálného věku, tj. v 3,5 měsíci korigovaného věku, měla Anička 4.950g a 60cm, Anetka 4.750g a 57cm. Všechno krásně doháněly. Všem doktorkám dělaly radost.
V roce (v 9,5 měsíci korigovaného věku) už měla Anička 9.450g a 72cm, Anetka 10.100g a 72cm. Ano, ten prcek předehnal ségru... :) Obě v roce lezly, stály u nábytku, začaly si "povídat", obě měly 2 zuby.
Komentáře
Okomentovat