Každé výročí svatby má nějaký svůj název. Nejznámější je zlatá svatba - 50 let.
Moji rodiče mají letos 30, manželovy rodiče 35 a můj děda s babičkou společně oslavili dokonce 59 let (v roce 2013)!! Některé názvy jsou dost k pobavení. Já dnes se svým mužem slavím už šesté výročí. Takže už jsme slavili:
1. výročí - bavlněná
2. výročí - papírová
3. výročí - kožená
4. výročí - květinová (nebo ovocná)
5. výročí - dřevěná
6. výročí - železná (nebo zinková)
Netuším, proč některé mají dva názvy. Vy snad ano?
Náš velký den se odehrál na dvou místech. Obřad byl v Lánech na obecním úřadě. Focení proběhlo v zahradě zámečku. Klasický oběd jsme neměli, slezina byla v klubovně klubu výcviku psů v Tuchlovicích. K obědu byl gulášek, hodně se grilovalo. Velký svatební dort jsme neměli. Nahradily ho výborné rolády od mé bývalé kolegyně Jany. Zábava trvala do pozdních nočních hodin. Kapela hrála živá, známý tchána s kamarádem. Svatební noc jsme trávili každý sám. Můj muž zmožen slivovicí usnul v pejskárně a já šla do teplé postýlky v manželově pokoji u tchýňat. Ráno mi pak (asi v 7) ťukal na okno a chtěl pustit dovnitř :) Na svatební cestu jsme odjeli až v září (o tom někdy jindy v cestovatelském okénku).
Na nějaké velké slavení výročí můj muž není (on by nejradši zrušil i narozeniny, svátky, Vánoce i Silvestr). Dneska jsme si tedy udělali alespoň dobrý oběd a k tomu červené víno. Nejkrásnější dárky už stejně máme a hned tři - naše děti.
Komentáře
Okomentovat