Cestovatelské okénko

Velmi netradiční dovolená pro nás všechny! Druhá část naší letní dovolené.

8. března:

Stejně, jako Gdaňsk, tak ve stejný den padlo i rozhodnutí na dovolenou na Moravě. I vzhledem k bezpečnostní a palivové situaci ve světě.

9. března:

V práci si hledám detaily. Na Moravě budeme přejíždět a budeme tam celkem 5 dní.

31. března:

Přes Booking děláme rezervaci ubytování. 2 noci v Novém Jičíně a 2 noci v Luhačovicích.

3. května:

Dělám rezervaci vstupenek na Punkevní jeskyni, kterou máme v plánu při cestě tam.

27. června:

Dělám rezervaci vstupenek do Landek Parku v Ostravě a ZOO Zlín Lešná.

13. - 15. července:

První část dovolené v Gdaňsku. Krásné dny! Gdaňsk velmi doporučuji.

15. července:

Ráno jsme přiletěli z Gdaňsku. Vyzvedli jsme si psa u tchýňat. Dojeli jsme na nákup, abychom uvařili oběd. Odpoledne manžel vyměňuje olej a filtry na mém autě, kterým budeme cestovat. Ať je vše na cestu připraveno. A vůbec kontroluje celkový stav vozu. Večer ještě hledáme detaily k cestě.

16. července:

Ráno trávíme na Magistrátu, kde necháváme zapsat tažné zařízení na mém autě, které jsme tam nechali nainstalovat před Gdaňskem. A pak ještě jedeme na menší nákup a dotankovat benzín. Odpoledne balíme a připravujeme vše důležité.

17. července:

Budíček máme na 7 hodinu. V klidu se nasnídáme (švestkovo-makové buchty a čaj). Dobalíme poslední věci a nejprve jedeme na náměstí. V bankomatu si vyzvednu nějakou hotovost, ať u sebe přeci jen něco mám. Pak vezeme psa opět ke tchýňatům. A kolem půl desáté vyjíždíme definitivně. Jedeme D6, okruh a D1. Na D6 bez problému. Okruh klasicky kolona u Ořechu a u sjezdu na Barrandov. D1 je sice blázinec sám o sobě, ale naštěstí to jede dobře. U sjezdu na Chocerady zamáčknu slzu.

Odpočinek dáváme na benzince Jamenský potok. Jdeme si odskočit, kupujeme si nějaké občerstvení a jedeme dál. Sjíždíme na sjezdu Velká Bíteš. Pokračujeme směr Deblín, Tišnov, Lipůvka a Blansko. Ve čtvrt na dvě jsme na parkovišti U Macochy. Parkování platí manžel. A přes veškeré nářky na internetu, jak to tu bývá plné, tu skoro nikdo není.

Nejprve si odskakujeme u Informačního centra. V Info centru si pak kupuji Turistickou vizitku. Pokračujeme dál. Jdeme se podívat na Macochu z horní vyhlídky. V blízkosti je Chata Macocha. My se jdeme podívat, jak vypadá lanovka. Za mě a děti pořádku. Manžel má problém. Ví, že půjde pěšky. Vracíme se do Chaty Macocha, kde si dáváme oběd: Syn si dává vývar a palačinku. Holky kuřecí řízek s bramborem. Manžel utopence s chlebem a já těstovinový salát s kuřecím masem. Manžel pivo a zbytek točenou malinovku.

Manžel dojí dřív a jde pěšky dolu. My v klidu dojíme, odskočíme si a jdeme na lanovku. Kupuji zpáteční jízdenku. A během toho, než nám přijede (vejdeme se až do třetí), volá manžel, že už je dole. Trvalo mu to 25 minut. Může tak natočit náš příjezd lanovkou.

Společně jdeme do Návštěvnického centra, odkud začínají prohlídky Punkevní jeskyně. Ještě, že máme vstupenky z domova. Dneska je úplně vyprodáno. Máme ještě chviličku čas, tak se převlékneme. V jeskyních je 7-8°C, venku 30°C.

Prohlídka nám začíná v 15:00. Nejprve jdeme pěšky. Neskutečné, co příroda dokáže. Spousta krápníků má svůj název. Nejdojemnější je "Romeo a Julie". Stalagmit a stalaktit, kteří se nikdy nestanou stalagnátem. Vyjdeme na dně Macochy. Vidíme jen spodní vyhlídku. Horní je za skálou. Tady nás průvodkyně předá další a po hodinové pěší túře nás čeká ještě projížďka lodičkou. Jen mě mrzí, že se během plavby nesmí fotit. Je to opravdu nádhera! Do jedné lodičky se celá skupinka nevejde. A i naše rodinka se rozdělí. Já jedu s holkama, manžel se synem. Máme vtipného průvodce a opravdu se od srdce zasmějeme. Úsek po vodě je delší, než po souši. Na povrch vyjíždíme kousek od Návštěvnického centra.

Zase se svlékáme, manžel nás doprovodí na začátek lanovky. Sám zase běží nahoru pěšky. My si jedeme lanovkou. Nahoře je za 21 minut!

My na něj čekáme u Chaty, kde si dětičky dávají točenou zmrzlinu a já ledové latté. Pak už si jdeme vyzvednout auto a pokračujeme dál v jízdě směr Nový Jičín. V Novém Jičíně se ještě zastavujeme v Tescu pro nějaké pečivo, šunku a sýr. A taky pro pití. Na hotel B&B Hotel Praha Nový Jičín, dojíždíme kolem 19 hodiny.

Žádná recepce tu nefunguje. Klíče od pokojů si bereme v trezoru na základě kódu, který poslali manželovi do zprávy. Pokoje jsou ve druhém patře oba, ale nejsou vedle sebe. Já zase s holkama, manžel se synem.

Uděláme si pohodlíčko nejprve u nás. Něco pojíme. Děti koukají do telefonů, já spisuju cestovatelský deník. Manžel si čte o historii hotelu, která hlavně za 2. světové války nebyla vůbec pěkná. A detailněji plánujeme zítřek.

Snídaně jsou o víkendu až od 8, takže ráno nemusíme tolik pospíchat. Kluci odchází po 21 hodině. My probíháme koupelnou a ještě chvíli čučíme do telefonů. Spát jdeme po 22 hodině.

18. července:

Budíček máme na 7:30. Já jsem vzhůru o něco dřív. Dcera už na mě taky pokukuje. Ranní hygiena a kluci už na nás ťukají. Do 8 nám ještě chviličku zbývá, tak to trávíme u nás na pokoji.

Snídaně jsou v přízemí a jsou formou bufetu. Míchaná vajíčka, párky, šunka a sýry. Jogurty, buchty, zelenina a ovoce. Džusy, čaje a káva. Každý si dává to své. Děti vajíčka, ovoce a džusy. Manžel sladké a spoustu kafe. Já si dávám míchaná vajíčka, kopec zeleniny, ovoce, džus a kávu. Po snídani se vracíme na pokoj, pobalit věci a vyrážíme ven.

V 9 otvírají Informační centrum Nového Jičína na Masarykově náměstí. Naše kroky vedou právě sem. Já si kupuji vizitky a prohlédneme si náměstí. Pak už jdeme k autu a jedeme směr Valašské Meziříčí až do Rožnova pod Radhoštěm. Parkujeme u polikliniky. A pěšky míříme do Valašského muzea v přírodě. To je rozděleno na tři části. Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. Poslední jmenovaná je s průvodcem a tak tuto část vynecháváme. Kupujeme si vstupenky na celý areál, ale Mlýn bychom stejně nestihli. V Dřevěném městečku totiž probíhá Pekařská sobota. Je tu velké množství stánků se skvělými dobrotami. Hraje zde tradiční dechovka. Tu neposloucháme, ale k tomuto místu to prostě patří. Má to tu správnou atmosféru. Ochutnáváme brusinkový a borůvkový frgál. Hodnotíme chleba v Rožnovské radnici. Je jich tu asi 20 a každý chutná úplně jinak. Není chleba, jako chleba. K hodnocení slouží suché, neuvařené těstoviny. Hází se do kalíšku a kde je jich nejvíc, ten také nejvíc chutná. Kupujeme si preclík. Kupujeme si mix tyčinek s různou příchutí (ty si bereme s sebou). Škoda, že si toho nemůžeme vzít víc. Jsme tu na dovolené a pečivo by nám do návratu domů nevydrželo. Děti si ještě vyžudlají trdelník a my si dáváme langoše. Pěkně česnekového. Pak opouštíme Dřevěné městečko a jdeme přes silnici do Valašské dědiny. Tady usedáme do Hodslavické stodoly, kde je občerstvení. Blíží se bouřka, takže jsme rádi, že jsme tu schovaní. Dáváme si malinovku, manžel pivo. Pak si dáváme kafe a děti nanuka. Když déšť přejde, vydáváme se dál na prozkoumávání dědiny. Několik domů, škola, mlýn, formanský dvůr,... Je to neskutečně krásné.

Vracíme se do Dřevěného městečka. V amfiteátru mají hrát The Beatles revival. Ale kvůli dešti jsou přesunutí do divadla, do uzavřeného prostoru. Což není nic pro manželovy uši. Takže jen nakoukneme a pokračujeme dál.

Venku už je méně lidí, takže si městečko projdeme ještě jednou, v klidu. Usedáme pak na další jídlo. Dcera párek v rohlíku a kofolu. Druhá dcera malinové knedlíky s mákem a domácí limonádu. Syn makové šulánky a kofolu. Já valašskou kyselicu a birell. Manžel je jen na tekutém. S sebou pak ještě kupujeme Štramberské uši a perníčky. Kupujeme i babičce, za hlídání pejska.

Kolem 17 hodiny vycházíme a procházíme Městským parkem. Ale ještě není konec. Nasedáme do auta a přes Bečvy jedeme na Pustevny. Tím, že jsme tu až takhle pozdě, platíme jen poloviční parkování.

Prohlédneme si Jurkovičovy stavby - Libušín a Maměnku. V restauraci Libušín prodávají vizitky. Tak si manžel dá pivo a já si koupím vizitky. Interiér restaurace je taky nádherný. Škoda, že nás tlačí čas. Vycházíme a začínáme stoupat k soše Radhoště. Cestou sbíráme borůvky. Manžel si s dcerou a synem zkrátí kousek cesty přes rozhlednu Cyrilku. Zastavíme se u výhledu na Frenštát. A pak už nás čeká Radhošť.

Dál už nepůjdeme, takže se tu chviličku pokocháme a pak se stejnou cestou vracíme zpátky. Zase přes borůvky a výhled.

Do hotelu přijíždíme ve čtvrt na devět. Manžel si ještě běží pro kebab, my jdeme na pokoj. Po deváté se rozdělujeme. Kluci jdou k sobě. My opět probíháme koupelnou a po 22 jdeme spát.

19. července:

Budíček máme na 7:30, protože opět jsou snídaně až od 8. Proběhneme koupelnou. Potkáváme se u kluků na pokoji a jdeme na společnou snídani.

Každý si dává to svoje oblíbené. Já si dávám pečivo, bylinkové pomazánkové máslo, šunku a sýry. Ovoce a zeleninu. A kávu. Vracíme se na pokoj, dobalíme si svoje věci. Check-out probíhá stejně, jako check-in. Na základě kódu k trezoru vracíme klíče. Jdeme do auta a vyrážíme směr Ostrava.

Cestou tankujeme u Klimkovic. Pak už si to směřujeme rovnou na Landek Park. Z domova máme rezervovanou prohlídku, včetně fárání do dolu. V okolí parkoviště jsou vidět různé stroje. V návštěvnickém centru vyměňujeme e-vstupenky za klasické. Dostaneme pokyn, kde a v kolik se sejdeme na prohlídku. Kupuji si vizitku.

Prohlídka trvá dvě hodiny. První je spíš teoretická, ale velmi zajímavá. Provází nás bývalý báňský záchranář. Takže to nebyla jen teorie, ale i spousta příběhů z praxe. A bylo to opravdu fajn. Po hodině nás předává kolegovi, bývalému horníkovi. Ten s námi sfárá. A tady je druhá část prohlídky. A ta taky stála za to!

Po prohlídce si odskočíme v řetízkové šatně. A jdeme k autu. Popojedeme do Outlet Arena Moravia. No, je to něco na moje nervy... Usedáme na oběd, dáváme si Pad Thai. V Costa coffee si kupujeme kávu a dětem limču. V záloze jsme měli ještě Dino Park nebo Šikmý kostel. Ale blíží se bouřka, takže směřujeme rovnou k autu a jedeme směr Luhačovice.

Cestou místy opravdu velmi kvalitně prší. Do Luhačovic přijíždíme kolem 16 hodiny a ubytováváme se v hotelu Vincent. Opět check-in přes sejf s klíči na kód. Tady sice recepce je, ale funguje jen dopoledne. Tady máme jeden veliký pokoj, kde je dokonce 6 postelí, takže máme jednu v záloze. Máme tu i svoji kuchyňku.

Po menším rozkoukání usedá manžel za volant (poprvé a naposledy za celou Moravu) a jede s dcerou do blízkého Penny, abychom měli nějaké jídlo na večer.

Když se vrátí, uklidíme nákup a vyrážíme na pěší prohlídku lázeňské kolonády. Jdeme Masarykovou třídou až na kruhový objezd. A u pošty vcházíme na pěší zónu. S dětmi si kupujeme lázeňskou oplatku: syn s příchutí bílá čokoláda, dcera marcipán v čokoládě, druhá dcera bílou čokoládu a já klasickou oříškovou, ale teplou. Pak sejdeme na kolonádu. Dojdeme až k Vincentce. Děti ochutnají pramen Dr. Veselého a Vincentku. Já taky. No, pořád mi to nejede.

U fontány zavzpomínám na své dětství, kdy jsem jezdila do Luhačovic s dědou a babičkou. Pak se trošičku jinou trasou vracíme zpátky. I když je Informační centrum zavřené, vizitku kupuji v jednom z obchůdků na pěší zóně. A u stejného okénka si bereme další oplatky. Syn opět bílou čokoládu, dcera levanduli, druhá dcera cappuccino a já s příchutí slivovice. Pak už si to směřujeme na hotel.

Chviličku relaxujeme a sníme něco ze zásob, které se nakoupily v Penny. Děti jdou s tatínkem hrát fotbálek do společenské místnosti. Když se vrací, zapínají televizi a koukají na finále MS ve fotbalu.

20. července:

Budíček na 7:30. Kruté po včerejším fotbalu, ale co se dá dělat. Probíháme koupelnou a hurá na snídani. Ty jsou formou bufetu. Sladké, slané, studené i teplé. Každý si vybere, podle své chuti. Já si dávám celozrnný rohlík se šunkou a sýrem, zeleninu, ovoce, džus a cappuccino. Děti mají něco podobného. Dcera si dává jogurt s müsli. Druhá dcera má spíš slanou snídani. Manžel hlavně hodně kafe a párky. Syn křupítka s mlékem.

Po snídani se vracíme na pokoj, pobalíme si nejnutnější věci a vyjíždíme směr ZOO Zlín Lešná. I přes veškeré internetové strašidelné recenze, parkujeme úplně v pohodě. Taky mám vstupenky z domova, takže jdeme rovnou ke vchodu. Hned za ním je obchůdek se suvenýry, takže ano, jdu si pro vizitku. Pak si dáváme kávu a děti zmrzlinu a konečně vyrážíme na prohlídku ZOO.

ZOO je tematicky rozdělena podle světadílů. U každého je ještě popsáno jedno specifické místo. Jsou tu i vzácné rostliny. K obědu si dáváme gyros. Já s dcerama v tortille, syn v housce. Manžel si dává pizzu, ale část věnuje dětem. Před odchodem ještě usedáme na zmrzlinu. Největším lákadlem zlínské ZOO jsou samozřejmě rejnoci, na které si člověk může i sáhnout. U východu pak procházíme okolo zámku Lešná. Škoda, že zavírá brzy (v 16), klidně bych si ještě jeho prohlídku dala. Kelímky na pití byly na vratnou zálohu. Vrací jen manžel. My si bereme, jako suvenýr. Odcházíme kolem 16:30.

Projíždíme Zlín směr na Vizovice a pak se teprve stáčíme na Luhačovice. Cílem je totiž Luhačovická přehrada. Tady se toho mnoho nezměnilo. Zaparkujeme a jdeme se projít po hrázi. Kapři stále na svých místech. Pak usedáme na travnatý břeh. Já s holkama smočím jen prsty na nohou, ale syn si jde odvážně zaplavat.

Vracíme se na ubytování. Manžel s dcerou ještě pěšky vyráží do Penny. Následně plánujeme zítřek. Máme se vracet, ale přesný plán jsme neměli. Já tedy nápad měla, ale manžel se na něj moc netvářil. Chvilku bylo dusno. Ale nakonec to bude podle mého... :-) Já domu nepospíchám.

21. července:

Budíček opět na 7:30. Koupelna a jdeme na snídani. Já si dávám míchaná vajíčka, zeleninu a ovoce. Zkouším místní bábovku a cappuccino. Holky jedou spíš ve slané, syn ve sladkém. Manžel tak napůl.

Vracíme se na pokoj, balíme si věci a jdeme udělat check-out. Tentokrát klasický, protože dopoledne recepce obsazena je. A pak už vyjíždíme směr Lednicko-valtický areál. Cestou máme pěknou vyhlídkovou jízdu.

Parkujeme kousek od zámku. Takže jsme u něj za chviličku. Je tu teda šíleně lidí. Na vnitřní prohlídku to nebude. Projdeme si tedy alespoň část zahrad. A pak nás zaujme nabídka ukázky dravců Zayferus. Je to spolek, který dravce chová. Manželovi se nechce, takže nás opouští. My zůstáváme na ukázku. Ta trvá asi hodinu. A kromě klasických dravců vidíme např. i supa. Na závěr se děti s dravcem fotí.

Manžela najdeme u stánku s turistickými vizitkami. Společně jdeme na oběd. Manžel i dává langoše, já s dcerou tortillu s kuřecími stripsy, druhá dcera se synem si dávají kuřecí řízek s hranolkami.

Bočním východem odcházíme k autu. Platíme parkování a vyjíždíme směr Archeopark v Pavlově. Tady je parkoviště úplně plné. Tak chviličku čekáme. Kromě muzea je zde krásný výhled na hrad Děvičky a vodní nádrž Nové Mlýny - dolní.

Prohlédneme si muzeum - Věstonickou Venuši i mamuty. Dozvíme se něco o místních nalezištích. A pak jdeme do auta. A tentokrát vyrážíme směr Brno a od Brna směr Praha.

Docela to jede dobře. Když jsme na úrovni Českého Šternberka, hlásí bouračku na okruhu. Manžel to ještě kontroluje na mapách a skutečně to tak je. Nechce se nám na okruhu poskakovat, takže se domlouváme, že si uděláme ještě jedno zastavení. Sjíždím u Ostředku, projíždím Vodslivy a Vestec a vyjíždíme v Choceradech. Ano, jedeme se podívat do Vlkovce. No, ta naše chalupa vypadá... Pauzu si děláme u řeky. Jdeme ke stánku U Ferdinanda. Tady se zastavil čas. Popovídáme si se Standou, Darinkou i Evou. Je tu i pejsek, co si rád hází balonky. Děti si dají napůl pizzu, dáváme si malinovku a manžel pivo. Pokecáme a po hodině se zvedáme a loučíme se.

Směřujeme pro Filípka a pak konečně domu.